Míra nezaměstnanosti a míra inflace. Sečtěte je a dostanete „index mizérie“. Čím vyšší je, tím mizerněji na tom obyvatelstvo dané země je. Co kdyby ale existoval jeho opak? Třeba „index potěchy“. Sčítala by se, dejme tomu, míra ekonomického růstu a míra zaměstnanosti. Pokud by se takový ukazatel sestavoval, těžko bychom v novodobých českých dějinách hledali útěšnější období než to současné. Ve druhém čtvrtletí 2015 dosáhl pomyslný „index potěchy“ hodnoty 74,8 bodu. Za úspěch lze přitom – při pohledu nazpět až k roku 1993 – považovat už jen dosažení hranice 70 bodů. Tuzemská ekonomika nás tedy od roku 1993 vlastně ještě nikdy tolik netěšila jako nyní. Vlastně nikdy nebyl zaměstnán tak vysoký podíl lidí ve věku od patnácti do 64 let, při současně tak rapidním růstu.
Přitom to za pár dní budou dva roky, co Česká národní banka oslabuje korunu, aby tak uvolňovala měnové podmínky, přibližovala inflaci cíli a stimulovala ekonomiku. Je ovšem takové stimulace třeba, když prožíváme solidní růst a lidem zjevně nečiní žádné velké problémy najít si práci? V minulosti jsme procházeli už mnohem krušnějšími obdobími. Tehdy však takto ČNB nezasahovala.
Vezměme si prázdninové měsíce před dvanácti lety, v roce 2003. Míra inflace tehdy jak v červenci, tak v srpnu činila -0,1 procenta. Nacházeli jsme se tedy v deflačním pásmu. Inflační cíl ČNB přitom tehdy činil zhruba čtyři procenta. Banka jej tedy „podstřelovala“ o 4,1 procentního bodu (roční inflační očekávání „podstřelovala“ v červenci 2003 tehdejší cíl o 0,7 procentního bodu). Míra nezaměstnanosti – v metodice Úřadu práce – dosahovala téměř deseti procent. Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2003 činil 3,5 procenta. ČNB korunu intervenčně neoslabovala. Naposledy tak do té doby učinila v dubnu 2002, a to v objemu zhruba miliardy eur.
Střih. Prázdniny roku 2015. Míra inflace dosahovala průměrně 0,4 procenta. Žádná deflace. Inflační cíl je přitom nižší než v roce 2003, dvě procenta. To značí „podstřelení“ pouze ve výši 1,6 procentního bodu (roční inflační očekávání „podstřelovala“ v červenci 2015 cíl o 0,4 procentního bodu). Míra nezaměstnanosti – opět dle metodiky Úřadu práce – v létě dosahovala v průměru 6,25 procenta. Ekonomika nás přitom ve druhém čtvrtletí těšila svým růstem 4,6 procenta. ČNB přitom korunu masivně oslabovala. Ve druhé polovině července, dále během srpna a pak též počátkem září intervenovala v objemu, který lze odhadovat na 190 miliard korun.
Shrňme to. Míra inflace letos v létě „podstřelovala“ cíl ČNB mnohem méně než v roce 2003. Méně jej „podstřelovala“ i inflační očekávání. Navíc, vyjdeme-li z dvanáct let starého textu „Prognózy, skutečnost a důvěryhodnost“ (pdf, str. 103) od Vladimíra Tomšíka, dnešního viceguvernéra ČNB, centrální banka v červenci 2003 „podstřelovala“ inflační cíl setrvale už od prosince 1998, tedy 56. měsíc. V červenci 2015 jej ale „podstřelovala“ jen 31. měsíc v řadě. Míra nezaměstnanosti je výrazně níže než v létě 2003. Zato ovšem rosteme citelně rychleji. „Index potěchy“ je výše než tehdy, při rekordní zaměstnanosti od roku 1993. Navzdory tomu nikoli tehdy, ale dnes ČNB masivně intervenuje oslabováním koruny.
Klíčovým atributem příkladné měnové politiky je konzistence. V nastíněných číslech lze konzistenci spatřovat jen obtížně.
Vyšlo v E15.
