Americké výnosy i po slabé aukci 7letého bondu klesly. Dolar oslabila vinou komentářů z Fedu nad 1,1000 za euro. Měnám regionu pomohl slabý dolar a pokles výnosů. Koruna pod 24,30 za euro.

Je toto počátek nové éry umělé inteligence?

Ve snaze vytvoření umělé inteligence a výrazného zvýšení výkonu výpočetních počítačů najala společnost Google jednoho z předních výzkumníků kvantové výpočetní techniky. Fyzik John Martini a jeho tým z University of California Santa Barbara se připojí ke Quantum Artificial Intelligence Lab, tedy společnému projektu společnosti Google, NASA a Asociace Vesmírného Výzkumu. „Součástí úsilí týmu bude navrhnout a vybudovat nové kvantové informační procesory, založené na supravodivé elektronice,“ řekl Harmut Neven, ředitel segmentu inženýrství v Google.

Podle Financial Times se jedná o nejnovější znamení sázek společnosti Google na vzestup „inteligentních strojů“, které jsou vyvíjeny spolu s řadou experimentálních projektů od bezpilotních letounů až po samořídící automobily.

V lednu zaplatil Google 400 milionů liber za koupi britského startupu DeepMind jehož mozkovým neuronovým sítím podobné algoritmy mohou být napojeny na obrovské množství dat a zkoumat je podobným způsobem jako lidská mysl. Jejich technologie je obzvláště využitelná v oblasti kalkulací založených na rozpoznávání vzorců, jako je vyhledávání obrázků nebo hledání nejlevnějších a nejlepších tras k cíli. Google již pracuje s Nasa na vývoji aplikace na D-Wave, jediném komerčně dostupném kvantovém zařízení. Rozvoj této technologie by mohl pomoci spustit sofistikované algoritmy, nutné pro rozvoj „inteligentních“ strojů, říkají odborníci. 

Pan Martini vysvětlil potenciální dosah kvantové technologie v prezentaci Googlu loni v říjnu. „Je to noční můra fyziky… Pracujeme na tom již 20 let,“ připustil. I když se jeho týmu zatím ještě nepodařilo postavit plnohodnotný kvantový počítač, poukázal na fakt, že je teoreticky možné použít jedinečnou schopnost elektronů existovat ve dvou na sobě nezávislých atomových stavech za účelem výrazného zvýšení výpočetního výkonu, jelikož to umožňuje vícenásobným výpočtům procházet systémem souběžně ve stejnou dobu.

Anders Sandberg, výpočetní neurolog z Oxfordského univerzity řekl, že kvantové technologie by mohly být užitečné při tvorbě algoritmů využívaných v nečíslovaných datech. „Hodně z toho, co je na webu, spadá do této kategorie a je pravděpodobné, že se čím dál tím více budeme setkávat s propojením věcí kolem nás způsobem jakým fungují internetové sítě. Zajímavou věcí co se týče kvantového překrývání je, že můžete nejen dělat několik věcí najednou, ale také využívat chytrých algoritmických vzorců,“ řekl. „Spousta umělé inteligence je o hledání vzorců a spojování věcí. Náš mozek používá opravdu pomalé neurony, ale používá je velmi dobře, protože běží paralelně,“ dodal.

Profesor Martini řekl, že by bylo zapotřebí banky počítačů o velikosti Severní Ameriky, běžících po dobu 10 let s denní spotřebou celkové denní energie vyprodukované na zemi, aby bylo možné přijít na všechna prvočísla obsažená ve 2000 dlouhé sekvenci binárního kódu. Kvantový počítač o velikosti přednáškového sálu by mohl udělat stejný výpočet během jednoho dne. Pan Sandberg uvedl, že faktorizace čísel může být užitečná pro šifrování kódů ze strany vlád.

Zatímco verze kvantových počítačů se zdají být schopny dělat specifické, zaměřené úkony rychle a bezchybně, co se týče všestrannějších aplikací, tak tam vždy byl a stále je problém. Nic však netrvá věčně a je dost možné, že díky výzkumu profesora Martiniho budeme brzy svědky nové éry umělé inteligence.

Newsletter