Bankovní rada ČNB na svém poslední letošním zasedání rozhodla poměrem hlasů 5:2 zachovat úrokové sazby na stávajících úrovních. Argumentace obou táborů byla v podstatě obdobná jako na předchozích dvou setkáních. Stále také platí, jak uvedl guvernér ČNB Rusnok, debata se nesla primárně v duchu rozhodování mezi úrokovou stabilitou a zvýšením.
Dvojice hlasující pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů argumentovala inflací nad cílem. Podle nich (dost možná šlo o stejnou dvojici jako v listopadu, tedy o Vojtěcha Bendu a Tomáše Holuba) je prací centrální banky, jak jejich slova citoval guvernér Rusnok, „za každou cenu dodávat inflaci na úrovni cíle“. Proto je potřeba využít dostupných nástrojů v podobě mírné změny úrokových sazeb, která by však nijak neohrozila vývoj reálné ekonomiky.
Většina rady se shodla, že sice došlo na částečné uvolnění rizik zahraničního vývoje, avšak objevila se nejistota dalšího vývoje domácí reálné ekonomiky. Ochlazení zahraničí se v domácí ekonomice dle dat již projevuje, a to zejména v segmentu průmyslu. Zmíněna byla rovněž proexportní odvětví, u nichž hraje roli například poměrně široce rozcházející se predikce německé ekonomiky. Na základě toho je dle pětice centrálních bankéřů vhodnější stabilita sazeb. Inflace nad cílem je sice nepříjemná, avšak dle Rusnoka by neměla nijak negativně dopadat na české hospodářství. Stejně tak ČNB nepozoruje výraznější změny inflačních očekávání.
Rusnok každopádně zdůraznil, že debata byla velmi „jemná“. Primárně se řešilo rozhodování mezi stabilitou a zvýšením sazeb. O jejich snižování napadl dle guvernérových slov ani náznak. Nadto zdůraznil, že pokud by se potvrdily trendy zlepšování situace zahraniční poptávky na horizontu měnové politiky a souběžně s tím by nebyly potvrzené nějaké silné domácí protiinflační tlaky, pravděpodobnost vyšších sazeb by spíše narostla.
Šlo by však o velmi jemné a postupné změny, které by šly ruku v ruce s představou procesu vyhlazování úroků. Centrální banka se totiž chce vyhnout tomu, aby vnesla do ekonomiky prvek nejistoty v podobě manipulace se sazbami, kdy by je například zvýšila a následně je za půl roku byla nucena opět snižovat. K tomu guvernér uvedl, že jakožto centrální banka disponují v podstatě neomezeným arzenálem, který by použili, pokud by došlo například k citelným signálům změny inflačních očekávání. Pod tím je možné si představit např. zvýšení úroků nikoliv o „tradičních“ 25 bodů, ale rovnou o 50. Rusnok zároveň připustil, že v opačném směru, tedy pokud by bylo potřeba sazby snížit, je prostor pro akci omezenější.
Dle výstupu z dnešního zasedání je se stávající prognózou konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny roku 2020. Bankovní rada zároveň vyhodnotila rizika výhledu jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích. To je však dle Rusnoka způsobeno tím, že současné sazby, jak základní tak tržní, jsou již pod prognózou. Podle jeho slov by se riziko neplnění prognózy mělo týkat aktuálního a příštího čtvrtletí. V dalším vývoji si ČNB většinově myslí, že se nebude naplňovat scénář poklesu sazeb a že spíše zůstanou stabilní, či by dokonce mohly jít mírně nahoru. To vše v souladu s vyhlazováním úrokové křivky.
Celkově bychom zhodnotili výstup z posledního letošního zasedání jako mírně jestřábí. Koruna měla tendenci po většinu dne oslabovat, aktuálně část ztrát umazává. Výhledově je každopádně patrné, že prostor pro zvýšení sazeb ČNB tu je. Stalo by se tak za předpokladu kombinace domácího vývoje, kde jde především o to, aby domácí ekonomika výrazně nezpomalovala či pokud by inflace byla nad očekávání vyšší, a zahraničního, tedy došlo-li by na zlepšení nálady ve spojení s hlavními riziky, jako je brexit a obchodní spory, která oslabují zahraniční ekonomickou aktivitu.
