Pouze tvrdá práce na tréninku k medailím nevede. Tvrdě totiž sportují všichni profesionální atleti, a tak je třeba přidat něco navíc. V současnosti to může být například schopnost vyhodnocovat data o daném sportovci. Atletku Zuzanu Hejnovou, triatlonistu Jana Čelůstku, lyžařku a vítězku letošního křišťálového glóbu Petru Vlhovou nebo třeba žilinský hokejový klub spojuje jedna věc – využívají aplikaci mySASY.
mySASY měří variabilitu srdeční frekvence, tedy jak daleko od sebe jsou jednotlivé údery srdce (tepy). Atlet se tak díky ní dozví, jak jeho tělo dokáže rychle regenerovat, jestli má v tréninku více zabrat, nebo dokonce zda se neblíží nemoc. Za aplikací stojí tým Radima Šlachty, který se tzv. spektrální analýze variability srdeční frekvence věnuje již řadu let. Přečtěte si s ním rozhovor.
Kolik sportovců využívá vaši aplikaci? Ze kterých sportů nejčastěji pocházejí?
Využívá nás více než 10 000 uživatelů z různých sportů. U individuálních se zpravidla jedná o triatlety, běžce, cyklisty, atlety, běžecké lyžaře, ale i kanoisty nebo MMA bojovníky. Z týmových jsou v našem portfoliu zastoupeny téměř všechny.
Píšete, že akutní onemocnění, nevolnost či virózy včetně covid-19 může mySASY odhalit už dva až čtyři dny před prvními příznaky. Jak to funguje?
Aplikace mySASY staví na metodě spektrální analýzy variability srdeční frekvence. Díky ní lze diagnostikovat aktuální stav části nervového systému zodpovídající za udržení rovnováhy v organismu. Právě tato část řídí odezvu organismu na zatížení, stres, ale taky reaguje na napadení virem.
Zmiňovaná onemocnění ovlivní vnitřní prostředí organismu a tím pádem monitorované hodnoty 2–4 dny před projevem onemocnění. Sledovaná čísla klesají do záporných hodnot, které zdravý člověk nemá. To signalizuje, že se v organismu děje něco nefyziologického.
Pro které sporty se mySASY nejvíce hodí?
Nejvíce ve sportech s výrazným fyzickým zatížením, především velkých svalových skupin. Lépe se s výsledky pracuje spíš ve vytrvalostních sportech. Využití ale najde i ve všech ostatních disciplínách.
Jaká doporučení při používání aplikace sportovec obvykle dostává?
Při vývoji mySASY jsme hledali optimální poměr mezi množstvím informací z diagnostiky a jejich srozumitelností pro uživatele. Výsledky jsme proto rozdělili do několika bloků. Jde od nejjednodušší informace týkající se schopnosti organismu podstoupit následující trénink po komplexní popis aktivity nervového systému v čase. Tuto aktivitu zobrazujeme pomocí originálního grafu.
Nový modul taky dokáže po propojení s údaji ze sportovních hodinek doporučovat vhodné trvání a intenzitu tréninku.
Za jak dlouho po používání mySASY obvykle dochází ke zlepšení sportovních výkonů?
To závisí na stavu organismu a kvalitě tréninku. Člověk začínající s tréninkem může díky mySASY odhalit nedostatky velmi rychle. Zlepšení tak může přijít již v prvních týdnech či měsících používání. Naopak u špičkového atleta může využívání diagnostiky spíše pomoci vyladit detaily či zabránit přetrénování než zajistit výrazný růst výkonnosti.
Na kterých trzích působíte? Kam hodláte expandovat?
Dnes působíme u nás a na Slovensku. Chystáme se taky na expanzi do DACH zemí (Německo, Rakousko, Švýcarsko, pozn. red.). Rozjíždíme i projekt v Polsku.
Jak se na využívání aplikace projevila pandemie?
Poměrně silně, vrcholový i rekreační sport padl za oběť covidu. Uzavřená sportoviště, zrušené zápasy a závody, to rozhodně nejsou argumenty, proč investovat čas a úsilí do zkvalitňování tréninku.
Využili jsme proto situace k rozjezdu nového projektu. Ten taky bude využívat námi vyvíjené diagnostické prostředky, ale zaměříme se na zcela jinou cílovou skupinu. Na lidi, kteří (téměř) nesportují, ale uvědomili si, že jim správný životní styl může pomoci významně zkvalitnit a třeba i prodloužit aktivní život. Využijeme možnosti našeho systému monitorovat biologický věk uživatele. Nabídneme dokonce funkční systém pro zpomalení či obrácení stárnutí.
Dají se z vašich dat vyvodit nějaké trendy? Pokud ano, jaké?
Zmíním dva nejmarkantnější. Tím prvním je, že stále existuje výrazný prostor k optimalizaci sportovního tréninku. A to se týká i sportovců či týmů, u kterých se dá předpokládat trénink na maximální hranici efektivity. Informace z mySASY jim ukazují, že stále existuje lepší a efektivnější cesta.
Tím druhým je zásadní rozdíl ve fungování organismu u pravidelně sportujících jedinců. Lidově řečeno, i na našich datech vidíme, jak moc je pohyb zdravý.
Radim Šlachta (1971) se poprvé s metodikou spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA HRV) setkal při svém Ph.D. studiu v oblasti fyziologie zátěže pod vedením doc. Pavla Stejskala. V rámci jeho disertační práce vznikly základy originálního algoritmu hodnocení, které se staly podkladem dalšího vývoje zapracovaného do postupů využívaných v mySASY.
Patnáct let působil na Fakultě tělesné kultury v Olomouci, kde se v oblasti výzkumu věnoval tématům uplatnění SA HRV ve sportu a vlivu pohybu na zdraví a životní styl. Sedm let byl členem řídící komise European network for the promotion of health-enhancing physical activity pracující pod pobočkou WHO v Římě.
Od roku 2012 vedl centrum sportovní a preventivní medicíny Agel Sport Clinic v Prostějově, kde se metodika SA HRV stala jednou ze základních součástí diagnostiky rekreačních i vrcholových sportovců.
V současné době dokončuje vývoj nové aplikace, která bude využívat metodiku SA HRV k diagnostice “funkčního věku” a nabídne uživatelům návod, jak zpomalit, či dokonce obrátit stárnutí (reverse aging system). Její součástí bude i detekce předpovědi onemocnění COVID, která bude uvedena na trh v létě.
Ve volném čase dělá vše pro to, aby zůstal aktivním sportovním lezcem.