„No pivot here.“ Tak by se dalo ve stručnosti popsat hlavní poselství z letošního předposledního zasedání americké centrální banky. Měnový výbor sice potvrdil možnou změnu budoucího tempa úprav úrokových sazeb. Zároveň ale zaznělo, že doposud očekávaný vrchol sazeb v cyklu už nestačí současnému inflačnímu prostředí.
Fed dle očekávání zvýšil sazby o 75 bodů, které se tak dostaly do pásma 3,75-4 %. Ve vyjádření stojí, že při rozhodování o tempu budoucího navyšování bude centrální banka brát v úvahu dosavadní zpřísnění měnové politiky i zpoždění, se kterým se propisuje do růstu a inflace, a samozřejmě i vývoj ekonomické aktivity a tempa růstu cen. Toť vše, co mohlo alespoň trochu připomínat holubičí komentář. Guvernér Powell během tiskové konference předvedl jestřábí jízdu, která trhy vrátila do střízlivějšího stavu.
Základním odrazovým můstkem toho, jak Fed aktuálně přemýšlí o zpřísňování měnové politiky, jsou tři otázky:
- Jak rychle ke zpřísňování dochází?
- Jak vysoko budou sazby navýšeny?
- A jak dlouho zůstanou na restriktivních úrovních?
K první otázce Powell uvedl, že dosavadní postup navyšování sazeb byl velmi rychlý. Šlo doslova o historickou rychlost, která však odpovídala vývoji inflace. Ohledně výše sazeb je potřeba, aby se dostaly na dostatečně restriktivní úrovně, které povedou k poklesu inflace na inflační cíl v průběhu času. Zde má Fed stále prostor, který musí pokrýt. Poslední data o inflaci a trhu práce totiž naznačují, že v zářijové prognóze naznačený vrchol úroků sazeb v cyklu na 4,6 % nebude dostatečný. Jeho konečná výše přitom zůstává velmi nejistá. Jisté ale je, že jakmile se k ní budou úroky přibližovat, otázka ohledně tempa úprav bude méně důležitá. Podle Powella tato situace může nastat na příštím, nebo přespříštím zasedání.
Poté se veškerá pozornost zaměří na druhou a třetí otázku. Zejména u třetí je potřeba vzít v potaz fakt, že dopady přísnější měnové politiky se do reálné ekonomiky plně propisují se zpožděním, které by však dle pozorování mělo být kratší než dříve. Vše bude podmíněno daty, přičemž Fed bude spolu s nimi sledovat i další ukazatele, jako například zpřísňování podmínek financování nebo vývoj reálných sazeb, u nichž chce dosáhnout kladných hodnot podél celé křivky.
Krátkodobá inflační očekávání podle Fedu vzrostla, což je rizikem, které může mít dopad například na mzdy. Ta dlouhodobá však zůstávají ukotvená. Na otázku, zda inflace v americké ekonomice zakořenila, Powell odpověděl, že není jasný způsob, jak to přesně zjistit. Samotná centrální banka nemá ani dostatek dat na srovnání, včetně těch historických. Klíčové je, aby Fed dále jednal. Náznaky, že by zpřísnění měnové politiky přehnal, nemá. A pokud by se tak stalo, disponuje nástroji použitelnými k nápravě. Cílem je neudělat chybu v podobě příliš nedostatečného zpřísnění nebo příliš brzkého uvolnění.
Jestřábí vyznění tiskové konference zcela zvrátilo první reakci trhů. Dolar proti euru smazal nabrané ztráty po zveřejnění zmínky o možné úpravě tempa navyšování sazeb, a nakonec zpevnil. Akcie klesly a výnosová křivka obrátila prvotní býčí napřímení. Zásadní bude, jak trhy dnešní výstup vstřebají ve zbytku týdne. Očekáváme, že na výrazný obrat výsledného vývoje nedojde.
Už dnes můžeme říci, že prosincová prognóza ukáže vyšší vrchol sazeb v cyklu. Minimálně se podle nás přiblíží k aktuálnímu tržnímu výhledu na 5 %. Ten by se přitom za případného přispění dat o inflaci a trhu práce mohl posunout ještě výše. V tu chvíli bude tempo navyšování sazeb na vedlejší koleji.
Zdroj: Fed
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
