Česká ekonomika vykazuje náznaky přehřívání. To by mohlo vyvolat potřebu ještě rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než ukazuje současná prognóza České národní banky. Ve hře je zhruba šest kol zvyšování sazeb do konce roku 2018, míní viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
I přesto, že se ČNB v rámci své prognózy trefila u většiny hlavních fundamentů vývoje české ekonomiky, podle Hampla existují proinflační rizika vyvolaná silnou spotřebou, které dodává sílu především vývoj mezd. Tato situace tak podporuje scénář, který ČNB nastínila ve své citlivostní analýze a který naznačuje zhruba šest úrokových hiků do konce příštího roku, a to včetně prosincového zasedání, které se bude konat příští čtvrtek 21. prosince.
Pro srovnání, aktuální prognóza pracuje s ponecháním sazeb na současné úrovni během prosince a s až dvojím zvyšováním během příštího roku. Otázkou v tomto směru podle Hampla je, zda se česká ekonomika aktuálně vyvíjí souběžně s potenciálem, či zda její motor neběží rychlostí, ke které není určen.
„Toto dilema není snadné vyřešit. Spíše se ale přikláním k představě dodatečných inflačních tlaků, které se ještě plně neprojevily,“ řekl Hampl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Pokud jde o spotřebu, ekonomika běží na plné obrátky, což mě vede směrem k alternativnímu scénáři vyšší inflace a rychlejšího zvyšování sazeb,“ konstatoval centrální bankéř.
Aktuální prognóza ČNB byla v rámci hlavních dat v naprosté většině přesná. Jedinou výjimkou byl vývoj mezd, který ve třetím čtvrtletí zaostal za odhadem centrální banky. V tomto směru je ale potřeba upozornit na situaci na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti v listopadu klesla na další rekord, stejně rekordní pak byl i počet volných pracovních míst a počet uchazečů na jedno pracovní místo. A právě to by odpovídalo proinflačnímu scénáři, o kterém Hampl hovoří.
Co se týče vývoje koruny, kurz se evidentně veze na vlně očekávání, že Česká národní banka v prosinci své sazby nezvýší. Stejně tak začíná působit efekt konce roku, který je spojen s uzavíráním korunových pozic. Podle Hampla bude vedle dat určovat načasování a sílu zvyšování úrokových sazeb rovněž i vývoj kurzu, který je ovlivněn zvětšujícím se rozdílem úrokových sazeb mezi ČR a Evropou.
„Překoupenost koruny nutí investory k tomu, aby přehodnotili své očekávání ohledně toho, jak ze svých pozic vystoupí a za jakých podmínek se tak stane,“ řekl Hampl. „I nadále se nacházíme v relativně komfortní situaci, kde nám omezené posílení koruny dává více prostoru pro použití úrokových sazeb,“ dodal.
Mojmír Hampl se tak tímto komentářem stal největším jestřábem bankovní rady ČNB, který v posledních dnech promluvil. Do této skupiny se dá zařadit ještě Vojtěch Benda, který již dříve řekl, že v prosinci na návrh zvýšení sazeb svou ruku pravděpodobně zvedne. Mírnější přístup pak zaujal sám guvernér Jiří Rusnok, dle kterého je šance na vyšší sazby již tento měsíc půl na půl – rozdíl v tom, zda se tak stane v prosinci, či v únoru, však prý nevidí.
Aktuální odhady ekonomů a analytiků, které oslovila agentura Bloomberg, nahrávají ponechání sazeb na stávajících úrovních (2T repo 0,5 %) v poměru 14 ku 7 z celkem 21 oslovených.
Koruna v návaznosti na Hamplova slova zpevnila až k hranici 25,60 za euro. Postupně však tyto zisky umazala. I přesto, že máme v podstatě potvrzeny dva hlasy bankovní rady pro vyšší sazby, členů je celkem sedm. Očekáváme, že nakonec převáží umírněnější skupina, která sazby ponechá beze změny, avšak samotné hlasování bude pravděpodobně velmi těsné.
