Koruna se pohybuje do strany, drží se v rozmezí 24,31 až 24,36 EURCZK. Index S&P 500 včera zavřel pod hranicí 4000 USD.

Jestřábí signál Fedu, který měnový výbor dostává na tenký led

Zdroj: Depositphotos

Zářijové zasedání americké centrální banky přineslo celkem jasný jestřábí signál. Snižování tempa nákupů aktiv je doslova za dveřmi, přičemž na první kolo zvýšení sazeb by mohlo dojít už v příštím roce. Klíčovou roli opět sehrál výhled sazeb, který by podle nás mohl Fed dostat na tenký led.

Jestřábí signál spatřujeme ve dvou oblastech. Tou první je debata o zahájení snižování tempa nákupů aktiv neboli tzv. tapering. Ve vyjádření měnového výboru Fedu stojí, že podmínky „posunu směrem k cílům duálního mandátu“ od doby jejího vyhlášení v prosinci loňského roku již bylo dosaženo. V případě inflace byl onen „významný posun“ dokonce přestřelen, zaostává tak pouze trh práce.

V jeho případě ale Fed zůstává optimistou. Jestliže bude pokrok pokračovat dle očekávání, zahájení taperingu bude brzy opodstatněné. Volně přeloženo, na listopadovém zasedání se zřejmě dočkáme. Jistá část měnového výboru k tomu ale evidentně chce vidět konkrétní data, čímž měnový výbor potvrzuje své outcome based naladění v rámci aplikované měnověpolitické strategie.

Dalším jestřábím signálem je prognóza, konkrétně medián výhledu úrokových sazeb reflektovaný tzv. dot plot grafem. Ten ukázal celkem devět centrálních bankéřů očekávajících první zvýšení sazeb už v roce 2022 a dalších devět vyhlížejících úrokovou stabilitu. Tato remíza se v prognóze ve výsledku projevila jako, byť ne zcela „přesvědčivý“ a úplný, první hike v roce 2022 následovaný dalšími až do roku 2024. Celkově Fed očekává, že by sazby mohly do konce roku 2024 vzrůst více než šestkrát, což je minimálně ve srovnání s eurodolarovými futures ještě před zářijovým zasedáním jestřábí výhled.

V případě dot plot grafu je však potřeba poznamenat několik věcí. Jednak nejde o nic závazného, dále historicky má tento graf tendenci být mnohem agresivnější než realita, a nakonec, složení měnového výboru v rámci predikovaného horizontu se bude měnit a s ním tedy i, nehledě na ekonomický výkon, vnímání kondice americké ekonomiky a výhledu s ohledem na rychlost hikování.

Co se týče dalších oblastí prognózy, měnový výbor zhoršil letošní výhled HDP z 7 % na 5,9 %. V příštím roce jej však zvýšil z 3,3 % na 3,8 % a v roce 2023 z 2,4 % na 2,5 %. Míra nezaměstnanosti byla vinou pomalejší obnovy trhu práce pro letošek zhoršena z 4,5 % na 4,8 %, v dalších letech, tj. 2022 a 2023, však zůstala beze změny oproti červnové prognóze, tedy na 3,8 % a 3,5 %. Jádrový index výdajů na osobní spotřebu byl pro rok 2021 navýšen z 3 % na 3,7 %, pro rok 2022 z 2,1 % na 2,3 % a pro 2023 pak z 2,1 % na 2,2 %.

Z komentáře Fedu vyplývá, že aktuální proinflační tlaky spojené zejména s tzv. úzkými hrdly, kdy nabídková strana nestíhá poptávkovou, potrvají o něco déle, než bylo původně očekáváno. Může jít o otázku několika měsíců, avšak stejně tak mohou tyto tlaky vydržet až do příštího roku. Ve zbytku prognózy je však patrné zpomalení růstu směrem k cíli, které však půjde ruku v ruce s očekávanou změnou sazeb.

Klíčovou oblastí související s inflací je trh práce. V tomto případě tvorba nových pracovních míst v srpnu zamrzla zejména v sektorech, které jsou nejcitlivější na pandemii. Trh je dle hodnocení Fedu napjatý, centrální banka si ale i přesto, především v rámci debat o taperingu, chce počkat na potvrzení obnovy nabídky práce, která byla prozatím ovlivněná, alespoň dle slov guvernéra Powella, zejména mutací delta. Nadále platí, že pandemické faktory, jako jsou uzavřené školy či podpora v nezaměstnanosti, odezní, a jakmile poleví vliv delty, trh práce by měl nastoupit na před-deltové tempo obnovy.

Máme tu tedy dva jestřábí signály. První v podobě taperingu, který by mohl dle slov guvernéra Powella skončit do konce první poloviny roku 2022. Druhý pak v podobě dot plot grafu, který sice není závazný, avšak po trh je důležitou součástí forward guidance. Tapering se začátkem v prosinci, nejpozději v lednu, znamená rychlejší tempo osekávání nákupů, které bude dle Powella pravděpodobně pozvolné, tedy bez měsíčních změn. Načasování na konec první poloviny příštího roku pak ponechává vzhledem k dot plot grafu zhruba šest měsíců k prvnímu možnému zvýšení sazeb. Taková situace je reálná, je třeba si však uvědomit kriteriální rozdíl mezi taperingem a navyšováním sazeb. Zatímco ke snížení nákupů postačí významný posun směrem k cílům mandátů, vyšší sazby vyžadují dosažení těchto cílů. Největší problém by přitom mohl nastat na trhu práce, především pak vzhledem k inkluzivnímu charakteru cíle plné zaměstnanosti.

I přesto, že tento výhled neodsuzujeme k neúspěchu, Fed se podle nás pouští na tenký led potenciálně ohrožující jeho kredibilitu. Klademe přitom důraz právě na trh práce, u něhož se může ukázat, že dosažení plné inkluzivní zaměstnanosti bude složitější a zdlouhavější než cíl cenové stability v rámci režimu flexibilního cílení průměrné inflace s cílem pevného ukotvení dlouhodobých inflačních očekávání na 2 %. Ostatně, jak dnes přiznal sám guvernér Powell, tohoto cíle už bylo v podstatě dosaženo. I proto jsme přesvědčeni, že pokud by Fed oznámil tapering již na zářijovém zasedání, připravil by si tím mnohem komfortnější prostor pro hlavní vlnu měnověpolitické normalizace v podobě zahájení procesu navyšování úroků vzhledem k cílům duálního mandátu.

Newsletter