Koruna oslabuje jako jediná z regionu. Obchoduje se těsně pod 24,70 za euro. Dolar proti euru postupně smazává dnešní ztráty. Kurz testuje hranici 0,9600 EURUSD.

Jestřábi z ECB převzali kormidlo. Další výrazné zvýšení sazeb nelze vyloučit

Zdroj: Depositphotos

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. V rámci strategie frontloadování sazeb přislíbila, že další úpravy budou následovat. V aktualizované prognóze došlo na revizi výhledu inflace směrem vzhůru. Nad cílem zůstane až do roku 2024. Ohledně ekonomického růstu banka očekává stagnaci evropské ekonomiky na konci letošního a začátkem příštího roku.

Na úpravě sazeb se Rada guvernérů shodla jednomyslně. Na základě stávajícího hodnocení Rada očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Zda bude v rámci zvyšování úroků překročena odhadovaná neutrální sazba však guvernérka Lagardeová nepotvrdila ani nevyvrátila. Vše bude vycházet z příchozích date a z vyhodnocení dopadů dosavadních úrokových úprav.

Výhled růstu eurozóny byl pro letošek revidován z 3,1 % na 2,8 %. V roce 2023 pak z 2,1 % na 0,9 % a v roce 2024 z 2,1 % na 1,9 %. U inflace se letos dostáváme z 6,8 % na 8,1 %, příští rok z 3,5 % na 5,5 % a přespříští z 2,1 % na 2,3 %. Prognóza tak potvrdila inflaci na horizontu měnové politiky nad cílem.

Zdroj: ECB
Zdroj: ECB

Lagardeová upozornila, že expanzivní fiskální politika by mohla podpořit inflaci. Proto by zejména pomoc v rámci energetické krize měla být dle ECB cílená na nejvíce postižené subjekty. I přesto, že energie jsou stále nejsilnějším inflačním faktorem, banka pozoruje rozprostření inflace do dalších sektorů, kde již nabídkové faktory nemají takovou sílu. Vysoká inflace, která je navíc rozprostřená, vyžaduje výraznější úpravu sazeb. Vychýlení inflace evidentně vyžaduje strategii frontloadování. Nadále ale platí, že další rozhodnutí padnou na jednotlivých zasedáních a na základě posledních dat.

Na otázku, kde vidí neutrální sazbu, Lagardeová uvedla, že to není nula procent, a ani současná úroveň sazeb. K neutrálu se však přibližujeme skrze frontloading. Podle guvernérky banka teprve zahájila proces normalizace. Jakmile však dosáhne neutrálu, začne zkoumat, zda dosavadní úpravy byly dostatečné ke zkrocení inflace, nebo zda je potřeba jít ještě dále.

Tržní výhled sazeb ECB pracoval před dnešním zasedáním s posunem nad hranici 2 % v roce 2023. To by dle dosavadních komentářů některých členů Rady guvernérů odpovídalo restriktivní oblasti nad neutrálem. Neochota guvernérky Lagardeové v podstatě potvrdit nebo vyvrátit tento výhled je byla euro negativní faktor.

Zásadní rozdíl mezi ECB a Fedem je v oblasti likvidity. Zatímco Fed ji stahuje, zejména od bank, v Evropě bude dále narůstat. Banky budou profitovat ze spreadu mezi úročením přebytečných rezerv nově nastaveného na depozitní sazbu a nižšími sazbami z TLTRO. ECB pak dočasně (do konce dubna 2023) zrušila strop u vládních depozit na 0 %  a nastavila jej na nižší úroveň z depozitní sazby nebo sazby ESTR. To by mohlo částečně ulevit repo trhu, kde je nedostatek kolaterálu, a zároveň podpořit transmisi zvyšování úroků. V oblasti likvidity pak nadále fungují reinvestice z programu APP a PEPP.

ECB představila i alternativní – negativní – scénář. Jeho předpokladem je úplné přerušení dodávek ruského plynu a ropy, vyšší ceny komodit, vyšší nejistota, oslabený mezinárodní obchod a zhoršení podmínek financování ve srovnání se základním scénářem. Dle tabulky pracuje s vyšší inflací na prognózovaném horizontu a nižším růstem. V roce 2023 by ekonomická aktivita mohla dle dat dokonce klesnout.

Zdroj: ECB
Zdroj: ECB

Očekáváme, že ECB na říjnovém zasedání doručí další výrazné navýšení sazeb. Základem toho bude nadále silné proinflační prostředí nelepšící se ve srovnání s tím současným. Rada guvernérů by se tak mohla příští měsíc opět rozhodovat mezi 50 a 75 body.

 

Zdroj: ECB, Bloomberg, Reuters

Newsletter