Podpory startupů není nikdy dost. Nově se jim dostává možnost přihlásit se do akcelerátoru inovační agentury JIC, která letos otevřela program JICbooster. Nadějné projekty můžou zkusit svoje štěstí každý měsíc, podmínkou je, aby působily v Jihomoravském kraji.
Úspěšní kandidáti se dostanou do dobrých rukou. JIC podporuje startupy už dvacet let a pomohla na svět šampionům jako Y Soft nebo Kiwi.com. Právě z řad již zavedených firem se taky rekrutují mentoři, kteří budou nováčkům radit, jak se prosadit na trhu. Patří mezi ně i Veronika Štěpánková, která v minulosti v minulosti působila ve vedení firmy Enantis.
Čím se JICbooster inspiroval v zahraničí? Co musí nadějné projekty splnit, aby se kvalifikovaly? Přečtěte si rozhovor s Veronikou Štěpánkovou.
Jak můžou startupy zvýšit svou šanci na zařazení do programů JICbooster? Čemu by se naopak měly vyhnout?
JICbooster je program, který podporuje podnikavé lidi s dobrými nápady. Pro zahájení spolupráce s JICem musí splnit určité podmínky. Šance na úspěch v programu nezávisí na tom, jak krásné prezentace mají, ale spíše na unikátnosti a inovativnosti jejich nápadu. Je důležité, aby startupy ukázaly, že mají ambiciózní projekt a že chtějí vstoupit na globální trh. Dále je nutné ukázat, že jejich produkt nebo služba řeší nějakou potřebu, kterou zatím nikdo uspokojivě nevyřešil.
Firmy by měly znát svého cílového zákazníka a mít jasnou představu o tom, co chtějí dělat. Víme, že jsou zatím na začátku dlouhé cesty a některé otázky ještě nemusí mít zodpovězeny. Proto jim nabízíme podporu už v této úvodní fázi.
Do programu JICbooster se můžou hlásit firmy zaměřené na spolupráci s dalšími firmami (B2B), ale i s koncovým zákazníkem (B2C)?
Máme v našem portfoliu oba typy, ale B2B projekty převažují. Někteří naši klienti mají produkty vhodné pro oba trhy. Rozhodnutí, zda jít cestou B2B nebo B2C, může padnout na začátku spolupráce nebo až v jejím průběhu.
Pro nás je klíčovým kritériem škálovatelnost. Nejsme specializovaní na agenturní nebo službové byznysy, vytvářející zakázkové řešení pro konkrétní klienty. Naším hlavním zájmem je spolupracovat na projektech, které mají potenciál růst a expandovat na globální trhy.
Jedním z vašich kritérií je unikátnost. Jak podle něj hodnotíte projekty?
Unikátnost je velmi těžké kritérium, protože často hodnotíme projekty ve fázi nápadu. Někdy ještě neexistuje ani finální produkt, ale třeba jen patent. V tomto stádiu je obtížné odhadnout, jak bude projekt novátorský a zda bude mít tržní potenciál. Proto využíváme různé zdroje informací. Patří mezi ně internet, naše znalosti v cílových oblastech a síť expertů z různých odvětví. S nimi konzultujeme, zda se již s podobným nápadem setkali a zda by z něj mohl být zajímavý byznys.
Sledujeme taky, jestli si naši žadatelé udělali alespoň základní průzkum trhu a konkurence. U projektů z akademického prostředí je důležité, aby měli jejich tvůrci kontakty na jiné výzkumné skupiny, které se zabývají stejnou problematikou.
Unikátnost je asi nejtěžší kritérium na posouzení, protože nejsme odborníci na všechny oblasti a někdy nám může chybět hlubší znalost. Proto se občas stává, že se o některém projektu pohádáme.
Je tedy unikátnost do značné míry vaše subjektivní hodnocení?
Ano. Můžeme se splést a nejsme neomylní. Počítáme s tím, že někdy odmítneme projekt, který nám připadá nezajímavý, a on se pak za pár let prosadí a stane se z něj úspěšný produkt. Snažíme se tomu předcházet aktivním sháněním informací. Hodně nám taky pomáhají různorodé zkušenosti konzultantů v JICu.
Chcete, aby projekty odpovídaly i Cílům udržitelného rozvoje OSN. Proč jste zvolili právě tento požadavek?
Udržitelnost patří mezi naše hlavní vize a silně ovlivňuje naši práci. Proto jsme si zvolili Cíle udržitelného rozvoje OSN jako metodiku hodnocení našich projektů. Je velmi dobře popsaná a poskytuje spoustu materiálů, které startupům usnadňují orientaci a zařazení jejich aktivit do konkrétních cílů. Mnohé firmy se s ní setkávají poprvé a získávají díky ní cennou zkušenost. Tyto postupy jim totiž můžou pomoci nejen při hledání investorů, kteří kladou důraz na udržitelnost, ale taky při žádostech o dotace nebo granty, kde musí prokázat svůj přínos pro společnost.
Inspiraci jsme čerpali ze Švédska. Zde jsme navštívili několik akcelerátorů a inkubátorů, kteří tuto metodiku používají a graficky zpracovávají. Líbil se nám jejich přístup, a tak jsme ho přejali i pro naši práci.
Inspirujete se podobnými programy ze zahraničí. Jaké prvky jste přejali?
Naše podpora inovativních projektů čerpá ze švédského modelu Skövde, ale i z dalších zahraničních příkladů, jako je třeba vídeňské inovační centrum. Nejde o nic převratně nového, ale o osvědčené postupy, které jsme si přizpůsobili našim potřebám. Hlavní přejaté prvky jsou dva: fázování a milníky.
Fázování znamená, že naše podpora má dvě etapy. První je testovací fáze, kdy podporujeme více projektů na kratší dobu, abychom lépe poznali jejich potenciál a unikátnost. V této fázi nejsou naše vstupy do projektů příliš náročné a můžeme spolupráci kdykoliv ukončit, pokud se ukáže, že projekt nevykazuje životaschopnost. Ale i startup může ukončit spolupráci s námi, když v ní přestane vidět smysl.
Druhá je byznysová fáze. V ní podporujeme už jen projekty, kterým hodně věříme a které mají velkou šanci na úspěch. V této fázi jim nabízíme intenzivnější konzultační podporu, grantové poradenství, propojení s investory a další formy podpory.
Milníky jsou konkrétní cíle, které sledujeme v průběhu naší podpory u každého projektu. Jsou to například vize, mise, trh, zákazník, udržitelnost, ochrana duševního vlastnictví, „pitch deck“, tým a lídr. Tyto milníky nám pomáhají hodnotit pokrok projektů a zároveň jsou to témata, která zajímají investory.
Naším cílem je pomoci z nápadu postavit firmu, která má potenciál uspět na trhu. Neříkáme, jak se to má udělat, protože to nevíme. Každý sektor je jiný a každý podnikatel má svou vizi. Spíš fungujeme jako ďáblův advokát, který upozorňuje na slabá místa a rizika.
Firmy se v našem akceleračním programu stávají členy komunity JIC+, kde se setkávají s ostatními startupy podporovanými JICem. Zveme je na akce jako je Velvet Innovation Meetup, kde mohou prezentovat své nápady a poznat se s investory. Máme tady coworkingová místa i kanceláře k pronájmu. Snažíme se podporovat firmy komplexně.
Jaký rozpočet má tento program a jaké jsou zdroje jako financování?
Rozpočet tohoto programu není snadné určit, protože se skládá z různých zdrojů financování, stejně jako to má JIC jako takový. Našimi hlavními partnery jsou Jihomoravský kraj a město Brno, kteří nám poskytují finanční prostředky na provoz a rozvoj našich aktivit. Kromě toho se účastníme některých evropských programů. I díky nim můžeme nabízet firmám naše služby.
Máme taky dceřinou firmu – interní venture fund JIC Ventures. Tento fond má stejný původ peněz jako JIC a poskytuje první investice do startupů a projektů. Právě přemýšlíme, jak propojit program JICbooster s možností získat investici z JIC Ventures. To by mohlo být takové vyvrcholení naší podpory. Firmám by pomohla překonat údolí smrti, než se dostanou k penězům z vlastních prodejů nebo z větších investic.
Bude JIC spoluvlastníkem úspěšných startupů?
JIC nepožaduje podíl ve startupech v akceleračním programu. Nezískáváme zde vlastnické právo výměnou za své služby.
Pokud by se však některý ze startupů dohodl na investici s JIC Ventures, pak by se náš fond stal spoluvlastníkem projektu stejně jako jakýkoliv jiný investor. V tomto případě by se jednalo o podíl výměnou za peníze, nikoli za konzultace a pomoc.
Může se stát, že startupy zainvestované od JIC Ventures budou pro další investory atraktivnější než ostatní?
To se nedá jednoznačně říct, liší se to případ od případu. Naše portfolio je velmi rozmanité a zahrnuje projekty z různých oborů, od „deep tech“, přes farmacii až po aplikace, které mohou být hotové za půl roku. Proto se liší i potřeby investic jednotlivých projektů. Některé vyžadují velké částky hned, jiné naopak ne. JIC Ventures nemusí být vhodným investorem pro všechny.
Někdy investujeme do stejného projektu společně s jinými investory. Díky tomu můžeme lépe podporovat a sledovat vývoj firmy. Takže ano, naše investice může někdy zvýšit přitažlivost startupu i pro další investory. Ale to záleží na konkrétní situaci.
Kolik projektů se zatím přihlásilo?
Program jsme spustili v březnu v testovacím režimu, aniž bychom ho nějak propagovali. Od té doby jsme posoudili 27 projektů, které se buď přihlásily samy, nebo prošly výběrovým dnem. Z nich jsme do konce srpna vybrali 11 projektů. V září proběhl další výběrový den.
Máte stanoven konečný počet startupů v programu JICbooster?
Zatím jsme si to tak nestanovili. Chceme program po nějaké době vyhodnotit, až uvidíme, jak se bude dařit naší marketingové kampani spuštěné v září.
Chceme do každého výběrového dne nalákat alespoň pět firem. Z nich bychom rádi vybrali průměrně dvě. To je náš hrubý odhad, který se může měnit v závislosti na kvalitě a potenciálu projektů.
Naší hlavní výzvou je neustále zvyšovat kvalitu projektů. Samozřejmě musíme taky brát ohled na naše interní kapacity. Některé akcelerátory dělají výběrové dny jen dvakrát do roka a přijmou najednou celou skupinu firem. To se nám nezdálo jako vhodný model. Nechceme, aby startupy musely půl roku čekat na výběrový den, protože bychom tím mohli ztratit nejlepší příležitosti. Proto jsme se rozhodli pro průběžný model, kdy máme každý měsíc otevřené dveře pro nové projekty.
Tento model má ale taky své nevýhody. Někdy je těžké naplánovat a synchronizovat naše kapacity s počtem a kvalitou přihlášených projektů. Může se stát, že nám přijdou samé skvělé projekty, ale nemáme dostatek času a prostředků pro jejich podporu.
Ze kterých sektorů startupy pocházejí?
Z velmi širokého. Nejsme zaměřeni na konkrétní oblast. Odrážíme to, kde je Brno silné, tedy zejména IT a softwarové firmy. Já sama mám background v „life science“, studovala jsem biochemii a pracovala jsem v biotechnologické firmě. Ráda bych podpořila více startupů v tomto směru, ale bohužel jich chodí velmi málo. Na druhou stranu věřím, že v Brně máme spoustu zajímavých univerzit a výzkumných týmů, které se tomu věnují, a snažíme se podnítit jejich podnikatelského ducha.
Máme v týmu kolegu, který je fyzik a odborník na elektronický mikroskop, takže nám chodí i startupy z této oblasti. Hodně nás taky zajímají řešení v oblasti energetiky. Ta přináší inovativní řešení pro úsporu energie nebo využití fotovoltaiky.
JIC má taky detašované pracoviště pro kreativní odvětví KUMST. Tam nám přichází startupy z oblasti designu, umění nebo her. Rozjíždíme teď v září i herní inkubátor Gamebase.
Náš záběr pokrývá hodně oblastí. Nevymezujeme se vůči žádnému sektoru.
Co kdyby o účast programu projevil zájem někdo mimo Jihomoravský kraj? Bude to pro něj znamenat nutnost přestěhování do Brna?
Naše podpora je určena pro projekty s aktivitou v Jihomoravském kraji, protože jsme financováni z jeho rozpočtu a z rozpočtu města Brna. Zájemci z jiných krajů potřebují mít v Brně alespoň pobočku nebo vývojový tým. Nemusí mít zde sídlo, ale musíme vidět, že v Brně probíhá nějaká část jeho podnikání. Bohužel nemůžeme podporovat projekty z jiných míst, i když bychom chtěli.
Jak by měly vybrané startupy program uchopit, aby si z něj odnesly maximum?
Potřebujeme vidět jejich zaujetí a nasazení. Někdy se setkáme se zajímavým nápadem, jehož tvůrce ale má své zaměstnání a věnuje se mu jen třeba dvě hodiny týdně. Takové projekty si z našeho programu moc nevezmou. Naopak ti, kteří aktivně řeší své problémy a výzvy, jsou pro nás zajímaví. Mají jinou energii a naše podpora zde padne na úrodnou půdu. A my chceme podporovat podnikatele se zajímavým byznysem a inovacemi. Je to i naše zodpovědnost vůči daňovým poplatníkům.
Akcelerační program JICbooster inovační agentury JIC se zaměřuje na podporu startupů z Jihomoravského kraje. Úspěšné projekty projdou s podporou byznysových expertů dvěma fázemi programu. V první, přibližně šestiměsíční fázi, se účastníci zaměří na základní kompetence potřebné k založení firmy, jejímu vedení a na vývoj funkčního produktu. Druhá část programu, která může trvat až dva roky, je pak zaměřena na vstup na trh.
