V dnešním světě se neotřelá investiční příležitost nehledá zcela snadno. Akciové trhy na maximech, výnosy dluhopisů na minimech, trvající hrozba deflace v Evropě a nejistota ohledně vývoje americké úrokové politiky. To vše jsou proměnné vstupující do rozhodování investorů. Ti, kteří nechtějí nakupovat, jak někteří tvrdí, předražené akcie a nejsou ochotni se smířit s minimálními výnosy, tak hledají možné alternativy.
Jednou takovou může být i Jordánsko. I přes trvající nepokoje na území Středního Východu, je Jordánsko hášimovské království jednou z nejbezpečnějších investičních destinací v rámci daného území. Alespoň tak popsal svou zemi v rozhovoru pro CNBC jordánský král Abdalláh II.
„Naše historie mluví za vše. Po několik desetiletí je Jordánsko nejstabilnější zemí v rámci celého regionu bez ohledu na to, kdekoliv jinde probíhá krize,“ řekl nadšeně současný politický vůdce země. „Jak říkám, jakmile se jakákoliv jiná země na území Východu potýká s krizí, Jordánsko to nikdy nepoužívá jako výmluvu. Ať už jde o ekonomickou či politickou reformu, neustále se snažím lidem vštěpovat, že jde stále o běžný byznys, kterému se jednoduše nelze vyhýbat,“ dodal král.
Ekonomický stav země je ve srovnání s povětšinou stagnujícím zbytkem světa relativně zajímavý. Za předloňský rok si jordánské království prošlo 2,8% hospodářským růstem a během roku 2014 svůj výkon ještě vylepšilo, a to až na 3,1 %. Dopomohly k tomu především nízké ceny energií a uvolněná měnová politika. „Během dvou až tří let očekáváme alespoň 4% růst. Země je v dobré kondici a rezervy naší centrální banky jsou nejvýše za celou dobu jejího fungování,“ prohlásil optimisticky Abdalláh.
Vyhlídky do budoucna jsou dle krále slibné. Letos v létě totiž očekává, že vláda sousedního Iráku společně se svými koaličními partnery opět otevře důležitou dopravní spojnici mezi jordánským hlavním městem Ammánem a iráckým Bagdádem. Právě tato obchodní linka je pro Jordánské království významným ekonomickým zdrojem. Dle dat Světové banky totiž zhruba 20 % jordánského exportu nachází své uplatnění právě v sousedním Iráku.
„Věřím, že se irácké vládě a jejím spojencům podaří znovuotevřít spojení mezi Ammánem a Bagdádem, které vždy bylo a opět bude významnou ekonomickou linkou obou zemí,“ řekl státník. Právě obchod si Irákem byl během posledního roku několikrát omezen, a to v důsledku bezpečnostních opatření v provincii Anbár, jež obě země spojuje. Spojenci a irácká vláda se v tomto případě museli vypořádat s vojáky Islámského státu, kteří dané území obsadili a začali vybírat horentní poplatky za umožnění průjezdu.
Jordánsko má však i své mouchy. Těmi nejzávažnějšími je například míra nezaměstnanosti, která dosahuje bezmála 13 %, a příliv syrských uprchlíků. V současnosti se v Jordánku nachází více jak 608 tisíc běženců, přičemž zhruba 85 % z nich pobývá mimo uprchlické tábory. Tento fakt pak negativně ovlivňuje především vládní výdaje, ale také energetické požadavky celé země.
„Uprchlíci jsou zátěží pro jordánskou ekonomiku. Obzvláště se potýkáme s problémem energetické nouze, ke které přispívá nedostatek benzínu, který jsme získávali z Egypta,“ potvrdil král Abdalláh. „Ale s těmito problémy se rychle vypořádáme. Právě schopnost rychle se přizpůsobit všem výzvám je tajemství jordánského úspěchu. Proto se v současnosti soustředíme obzvláště na otázku energetiky, kam proudí i většina investic.“
Jordánsko se v rámci regionu ale potýká se silnou konkurencí. Ta je reprezentována především Dubajem. Na otázku v čem spočívá konkurenční výhoda Jordánského království v porovnání s jeho sousedy, odpověděl král, že je to kvalitní lidský kapitál. „To, v čem byla naše země vždycky úspěšná, je investice do lidského kapitálu. Většina zemí východního regionu dlouhodobě využívá právě talent jordánských zaměstnanců. Je to naše největší bohatství, které nás odlišuje od všech ostatních zemí.“
Jordánsko podepsalo s Rosatomem dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny za 10 mld. dolarů
