O nejbohatších lidech světa koluje řada stereotypních úvah. Podle výzkumné společnosti Wealth X Institute je ale většina z těchto předsudků mylná.
Do kategorie UHNW, neboli ultra-high-net-worth, podle Wealth X spadá každý s čistým jměním minimálně 30 milionů dolarů. V roce 2013 se do této skupiny vešlo 199.235 jedinců, což tvořilo pouze 0,003 procenta světové populace, z hlediska globálního domácího produktu ve výši 27,7 bilionu dolarů ale celých 38 procent.
Nejčastějšími mýty ohledně nejbohatší vrstvy světové populace jsou podle Wealth X právě tyto:
Všechny své peníze zdědili. Pouze 19 procent UHNW přitom přišlo ke svému bohatství díky dědictví. Zhruba 65 procent z nich zbohatlo jen díky svému vlastnímu úsilí a 16 procent zdědilo pouze část svého majetku.
Další mylnou představou je, že většina z nich jsou investiční bankéři. Je sice pravda, že finance, bankovnictví a investiční průmysl jsou nejvíce zastoupenou kategorií, pouze 19 procent z nich se však tímto oborem zabývá primárně.
Představy o vzdělání bohatých jsou podle výzkumu také nereálné. Neplatí totiž, že každý bohatý musí být absolventem jedné z Ivy League škol, jak si evidentně většina myslí. Celkem 7.000 lidí ze seznamu má Ivy League vzdělání (titul z jedné z nejlepších osmi škol v USA), což tvoří pouze 3,5 procenta. Dokonce více než 27.000, což je 13,6 procenta, nemá vysokoškolské vzdělání vůbec.
„Technopreneurs“ (což ve volném překladu popisuje úspěšného podnikatele v oblasti technologií) podle veřejného mínění oblékají nejčastěji mikiny a vysokou školu často ani nedokončí. Za tenhle stereotypní pohled můžeme nejspíš vděčit zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, průměrný věk pro UHNW působící v technologickém průmyslu je 54, a mnozí z nich jsou velmi vzdělaní.
Pokud jste si mysleli, že bohatí jsou imunní vůči ekonomickým cyklům, není tomu tak. Populace UHNW klesla mezi roky 2008 a 2009 až o 20 procent a jejich bohatství se ztenčilo o 22 procent. Speciální imunitu tedy nečekejte.
Dalším velmi rozšířeným stereotypem je smýšlet o Číňanech jako o super bohatých, jejichž majetek navíc roste rychleji v porovnání s ostatními. Desetiletí exponenciálního růstu druhé největší ekonomiky na světě vytvořilo dojem, že čínští miliardáři přebírají kontrolu nad světovou ekonomikou. Počet UHNW jedinců v Číně a jejich společné bohatství však v loňském roce poklesly. USA mají stále třikrát více miliardářů jak Čína.
A se bohatí o svůj luxus peněz nedělí? Zase špatně. Průměrný movitý filantrop věnuje za svůj život zhruba 25 milionů dolarů. Miliardáři filantropové věnují až 100 milionů dolarů. Jsou tu ovšem také jiné způsoby, včetně vlivu na investování, mikro financování, nebo jednoduše vytváření pracovních míst.
A je tedy alespoň pravda, že všichni super bohatí vlastní soukromá letadla a jachty? Podle průzkumu si to může dovolit pouze malá část z nich, tedy konkrétně 20 procent. Populárnější je stále pronájem, což je například u luxusní jachty naprosto pochopitelné. Samotná koupě jachty není až tak velkou investicí, ovšem následný provoz a údržba se již prodraží. Proto je časté, že když už dojde na koupi, většinou se o loď dělí více osob. Pokud jde o leteckou dopravu, hodně velmi bohatých lidí stále cestuje komerční leteckou společností, v tom případě ale létají business class a nebo první třídou.
