Na přelomu listopadu a prosince se čínská měna jüan stala součástí měnového koše Mezinárodního měnového fondu. Tzv. zvláštní práva čerpání (SDR, neboli Special Drawing Rights), jak se sledovaný koš nazývá, sdružují v jednom celku významné světové měny, jejichž podíl je v rámci mezinárodního obchodu neopominutelný. Jüan se tak dostal po bok „velikánů“, jako je dolar, euro, britská libra a japonský jen.
Sama šéfka MMF Christine Lagardeová v souvislosti se zařazením renmibi, jak je jüan rovněž nazýván, do koše mezinárodních rezerv prohlásila, že jde o významný mezník v integraci čínské ekonomiky a její měny do globálního finančního systému. Ovšem má jüan opravdu na to, stát se celosvětově přijímanou měnou mezinárodního obchodu? Má opravdu na to, aby „porazil“ například americký dolar?
Přesně tyto otázky si položil John Mauldin, finanční expert a jeden z nejčtenějších autorů a komentátorů New York Times a dalších známých finančních i nefinančních médií. Jeho odpověď zní jasně. Ne.
Mauldin je přesvědčen, že měny v koši MMF reprezentují nejstabilnější ekonomiky vyspělého světa. Dodatečné přiřazení jüanu je tedy sice lichotkou pro Peking, ovšem z jiného pohledu na věc nejde o žádný světoborný krok. Tím pádem rozhodně nehrozí, že by renmibi v dohledných několika dekádách jakkoliv ohrozil prvenství amerického dolaru.
Čínský jüan se stane klíčovou měnou, rozhodl MMF – https://t.co/ozBVOV2Cxf prostřednictvím @roklen24 #IMF $RMB #China #forex #SDR #FX
— Roklen24 (@roklen24) 30. Listopad 2015
Proč nemá Čína šanci?
„Pokud hovoříme o dolaru jako o celosvětové rezervní měně, máme tím na mysli situaci, kdy se určitý objem mezinárodních transakcí obchoduje právě v dolarech,“ přepisuje Mauldinova slova server Business Insider. Byť to samé se týká i Číny, většina jejích obchodů se zahraničím je založena na bilaterálních dohodách s jednotlivými státy. Právě díky nim se využití jüanu postupně rozšiřuje.
Přesně to samé může učinit jakákoliv země, která má zájem obchodovat s jiným státem v té či oné měně. Avšak faktem je, že největší množství mezinárodních obchodů je stále prováděno v amerických dolarech. Mauldin jako příklad, proč tomu tak je, zmiňuje Mexiko.
„Jihoamerická země rozhodně nebude chtít získat za své prodeje ve Velké Británii jüan, když peso je možné směnit přímo za dolary,“ je přesvědčen komentátor. „Pro každou zemi je důležitý dostatek té měny, ve které probíhá nejvíce obchodů. K tomu je pak potřeba i přesný devizový objem, aby mohly všechny obchody probíhat kontinuálně bez jakýchkoliv zdržení.“
Právě pozici v rámci mezinárodního obchodu jednotlivých zemí je možné sledovat přes obchodní bilanci. Ta se v případě Spojených států dlouhodobě nachází v deficitu. Převaha importu nad exportem tak ve výsledku neznamená nic jiného než odliv dolarů do dalších zemí a ekonomik. Čína je však v tomto směru přesným opakem. Její obchodní bilance se dlouhodobě drží v přebytku, což je znamení, že naopak „přebírá“ americké dolary a další světové měny, zatímco jüan doslova „zůstává doma“.
I přesto, že je obchodní bilance Číny s některými zeměmi v deficitu, bude dle Mauldina trvat velice, ale velice dlouho, než bude této situace dosaženo se všemi čínskými obchodními partnery. Do té doby bude představa jüanu jakožto rezervní měny rovnocenné americkému dolaru opravu pouze představou bez jakékoliv reálné naděje.
Co je potřeba vědět o novém čínském indexu? – Roklen24.cz https://t.co/r5uNSef4PW prostřednictvím @roklen24 #China #yuan #renmibi #index
— Roklen24 (@roklen24) 14. Prosinec 2015
Obchodní budoucnost zvláštních práv čerpání? Mizivá
Zvláštní práva čerpání SDR fungují jako jednotná měnová a účetní jednotka Mezinárodního měnového fondu.
„Faktem je, že jak Spojené státy, Velká Británie, ani jakákoliv jiná země nezačne obchodovat prostřednictvím SDR,“ je přesvědčen Mauldin. „USA totiž disponují zásobou SDR pouze o takové velikosti, že by byly schopny pokrýt zhruba dvou a až tříměsíční obchodní deficit. Poté by bylo potřeba doplnit do práv další desítky miliard dolarů, aby bylo možné stávající deficit udržet. Ve výsledku by tak bylo potřeba „jít do světa“ a nakoupit další měny, což by znamenalo mnohem více dolarů v celosvětovém oběhu.“
Tento proces, který Mauldin popisuje, by vedl k propastnému oslabení americké měny, jež by mohlo vést až ke krizi.
Jüan jako klíčová měna. Kdo je před ním a kdo za?
Bitcoin 2.0 má větší šanci
Na základě výše popsaných argumentů Mauldin nevěří v to, že by se v dohledné době mohl jüan stát světovou rezervní měnovou na úrovni amerického dolaru. Mnohem větší pravděpodobnost tohoto scénáře přisuzuje bitcoinu 2.0.
Pod tímto pojmem si komentátor představuje měnu, který by fungovala na základě technologie blockchain, avšak bez deflační povahy bitcoinu, jak ho známe dnes. „Nová“ verze bitcoinu by mohla být „složena“ z koše komodit, akcií, měn a dluhopisů, které by ve výsledku mohly tvořit základ rezervy hojně využívané v rámci mezinárodního obchodu.
K tomu by byla rovněž potřeba maximální transparentnost, díky které by vlády a příslušné orgány mohly na nově vzniklou měnu dohlížet a bez problémů z ní „dostávat“ příslušné daně.
Expert Karel Fillner o tom, jak bitcoin změní svět
Nejistá budoucnost čínské měny
Ještě předtím než se na podzim příštího roku stane renmibi součástí SDR, bude muset Čína přistoupit k „odvázání“ své měny od dolaru.Pouze tak bude možné směnit ji i za jiné světové devizi. Tohoto kroku by však Peking mohl později litovat, jelikož by to pravděpodobně vedlo ke skokovému oslabení domácí měny.
Mauldin upozorňuje, že toto oslabení by nemuselo být takovým zatížením, jelikož by alespoň podpořilo čínský export. Import do země by naopak podražil, což by mohlo znamenat problém, protože Peking se snaží „vybudovat“ vnitřní nabídku, tak i poptávku. Stejně tak není zcela jasné, jak moc je asijská země připravena na to, pracovat s volně směnitelnou měnou.
Velký ekonomický rozvod aneb co pohne trhy v roce 2016 – Roklen24.cz https://t.co/9Jl0uZm2Tv prostřednictvím uživatele @roklen24 #jüan #usd
— Roklen24 (@roklen24) 27. Listopad 2015
