Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členskými zeměmi Evropské unie. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Dohromady má být takto v unii rozmístěno 160 tisíc lidí, v platnosti totiž zůstává plán rozdělení 40 tisíc žadatelů o azyl ze května. Závazné kvóty některé státy včetně Česka odmítly. Německá kancléřka Merkelová dohodu na rozdělení migrantů chce, varuje ale, že ty ekonomické pošle Německo pryč. Český státní tajemník Prouza kvóty přirovnal ke „stěhování dobytka po Evropě“.
Příslušné návrhy předloží komise na počátku příštího roku. Juncker také oznámil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.
Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příchod uprchlíků na evropský kontinent.
Podle Junckerových slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie a není možné je ponechat svému osudu. Je třeba jednat „rozhodně a koordinovaně“ – týká se to členských států EU i unijních institucí, zdůraznil Juncker. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou unie.
Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Ve výčtu nejrůznějších exodů se zmínil mimo jiné o tom, že mnoho Maďarů či obyvatel tehdejšího Československa odešlo za komunistického režimu na Západ.
Vůči tomu se ohradil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza – podle něj jsou tato obviňování „strašně nešťastná“ a výrazně zhoršují atmosféru, která v Evropě je. „Citátem klasika jsou to velmi zlé větičky, které ubližují té debatě a jsou velmi nefér. My děláme to, co je potřeba, nabízíme šanci těm, kteří chtějí přijít. Tady se ale bavíme o posouvání lidí po Evropě, kteří sem nechtějí,“ řekl dnes novinářům. Podotkl, že všech šest desítek Syřanů, kteří v Česku požádali o azyl, azyl získalo. Přerozdělování kvót přitom přirovnal ke stěhování dobytka po Evropě. Zdůraznil, že Česko pomáhá experty, financemi i materiální pomocí. Naposled poslalo stany do Maďarska a čeká na další požadavky.
Za dohodou o přerozdělení uprchlíků stojí německá kancléřka Angela Merkelová. Německo je pro uprchlíky hlavní cílovou destinací, letos jich země očekává kolem 800 tisíc. Merkelová ve středu v německém parlamentu uvedla, že uprchlíci musejí být co nejdříve začleněni do německé společnosti. Varovala ale, že musejí být seznámeni s pravidly, platnými v Německu a ty dodržovat stejně, jako je musejí dodržovat Němci. V zemi nehodlá tolerovat ty uprchlíky, kteří nejsou v domovské zemi nijak ohroženi a jejichž imigrace je ekonomické povahy. Ti, kdo přijdou z ryze ekonomických důvodů, podle Merkelové v Německu nebudou moci zůstat.
Juncker dnes připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců.
