Omezení mezinárodního obchodu nepřinese zpět ekonomické situaci, která panovala před otevřením ekonomik, globalizací a technologickým pokrokem. Ani vůle amerického prezidenta situaci nezmění. Co tedy může odklon od mezinárodního obchodu způsobit v USA?
Začneme pěkně popořádku, k čemu vůbec vede mezinárodní obchod a je prospěšný pro celou společnost? Je dlouhodobě opakovaná pravda, že mezinárodní obchod vede k nárůstu celkového výkonu ekonomiky, k vyšší rozmanitosti produktů a k nárůstu blahobytu. To však neznamená, že si v ekonomice polepší každý. V závislosti na změně jejich pozice v porovnání se situací, kdy země neobchodovala, je část populace standardně označována jako skupina vítězů a část jako poražení. Dva američtí ekonomové Autor a Dorn ve své studii ukazují (viz graf), jak za několik posledních let i vinou mezinárodního obchodu poklesla zaměstnanost lidí nižší-střední třídy. To je pravděpodobně skupina, která je dlouhodobě nejvíce zasažena liberalizací obchodu a levným dovozem a lze ji tedy identifikovat jako skupinu poražených.
Zavedení transferů je nutnou podmínkou pro vytvoření situace, v rámci které si některé domácnosti polepší a ostatní (např.: nižší-střední třída) nepohorší to je tzv. Pareto zlepšení. Jinými slovy, sociální politika a daně cílené na narovnání nerovnosti ve společnosti jsou klíčové pro vytvoření situace, kterou bychom si pravděpodobně přáli vidět.
Pokračující rozevírání nůžek nerovnosti ve společnosti slouží jako příklad, že z mezinárodního obchodu a technologického pokroku těží vítězové mnohonásobně více než poražení. Nedostatečná sociální politika v USA a následná nespokojenost nižší-střední třídy vyústila mimo jiné i ke zvolení Donalda Trumpa, který slíbil omezení mezinárodní obchodu. To by mělo vést k návratu pracovních míst zpět do Ameriky a pomoct nižší-střední vrstvě. Zatím všechno dává smysl, chtělo by se říct.
S dohodou #TTP je konec, oznámí #Trump první den v úřadě – Roklen24.cz https://t.co/qZnGGJHjEc @roklen24 #USA pic.twitter.com/qItvMgZIVQ
— Roklen24.cz (@roklen24) 22. listopadu 2016
Problém se však skrývá ve změně podmínek na domácím trhu. Zatímco před otevřením trhu mezinárodnímu obchodu byl domácí trh do velké míry soutěživý a podíl si na něm rozdělovaly desítky menších firem. Dnešní situace na americké trhu je dramaticky jiná. Dva ekonomové a jedna ekonomka ve své práci studovali důsledky poklesu počtu firem v USA pod úroveň z roku 1970. Nutno upozornit, že v roce 1970 dosahovalo HDP Spojených států jedné třetiny dnešní úrovně. Podle jejich závěrů, jeden z nejzásadnějších důsledků je pokles konkurence a narůstající koncentrace tržní síly v rukou jednotlivých firem.
Řečeno jednodušeji, s otevřením mezinárodního obchodu se ekonomická soutěž posunula na mezinárodní úroveň a na té domácí přežilo jen několik málo firem. Tyto firmy dokázaly obstát v mezinárodním prostředí. Pokud by tedy teď došlo k omezení mezinárodního obchodu, americký domácí trh se smrskne na několik hráčů s dominantním postavením. Pro nové firmy bude vstup na trh komplikovaný, a to nejen kvůli velikosti a technologické vyspělosti existujících firem, ale i politické moci, kterou existující firmy mají.
Omezení mezinárodního obchodu, které mělo vrátit pracovní pozice zpět do Ameriky, povede pouze k nárůstu tržního podílu dominantních firem a to, jak známo, průměrnému spotřebiteli a ani zaměstnanci rozhodně nepomůže. Celkové rozdělení blahobytu mezi vítězi a poraženými se rozhodně nezmění ve prospěch nižší-střední třídy. Jedním z řešení zůstává zavedení transferů v podobě fungující sociální politiky. To se však nezdá jako pravděpodobné řešení pro USA a ještě méně pod vedením prezidenta, který vyhrál volby pod hlavičkou strany republikánů.
