K míru je daleko, říká Porošenko. Podle médií si jen koupil čas

Ukrajinu ještě čeká dlouhá cesta, než v zemi zavládne mír, ani nejsou žádné záruky ohledně splnění podmínek čtvrteční dohody z Minsku o novém příměří a urovnání konfliktu. Prohlásil to dnes ukrajinský prezident Petro Porošenko, který dohodu v Minsku vyjednal spolu s ruským a francouzským prezidentem a německou kancléřkou.

Putin: Příměří na východě Ukrajiny dohodnuto. Od neděle

„Nechci, aby si kdokoli dělal plané naděje, ani abych vypadal jako naivka: k míru máme ještě převelice daleko, ani nikdo není pevně přesvědčen o tom, že mírové podmínky, pod které jsme se podepsali v Minsku, se budou striktně plnit,“ prohlásil Porošenko během návštěvy výcvikového střediska ozbrojených sil.

Minské dohody nicméně podle prezidenta dávají naději, že konflikt v Donbasu přejde od válčení k politickému urovnání, které dovede Ukrajinu k míru.

Nové příměří, vyjednané v Minsku, má vstoupit v platnost v noci ze soboty na neděli, zatím však boje nijak neslábnou a separatisté podle armády prý dostávají další posily. Konflikt si od dubna vyžádal už více než 5300 mrtvých a další oběti z řad vojáků i civilistů jsou hlášeny každý den.

Optikou médií

Nová dohoda z Minsku o mírovém urovnání krize na východě Ukrajiny podle francouzského deníku Le Monde ukazuje význam německo-francouzského motoru pro Evropskou unii. Rakouský list Der Standard je naopak toho názoru, že skutečným vítězem „na body“ je ruský prezident Vladimir Putin. Italský deník Corriere della Sera vyzývá k opatrnosti, protože cestu ke skutečnému míru komplikují překážky a pokrytectví. Podle komentáře polského deníku Gazeta Wyborcza si Ukrajina místo míru koupila pouze čas.

„Angela Merkelová a François Hollande utlumili své odlišné postoje, aby se postavili Vladimiru Putinovi,“ napsal dnes Le Monde. List připomněl, že německá kancléřka a francouzský prezident zastávají odlišné názory na podporu hospodářského růstu a rozpočtovou disciplínu. Přesto se ale ukázalo, že oba státníci mohou spolupracovat a znovu upevnit uvolněný svazek francouzsko-německého motoru EU.

„Jejich jedinečná iniciativa v uplynulých dnech v Kyjevě, v Moskvě a pak v Minsku dokazuje, že francouzsko-německá diplomacie pracuje,“ dodal Le Monde.

„Díky kancléřce a francouzskému prezidentovi vyšla Evropa z Minsku vlivnější a nezávislejší,“ uznal Corriere della Sera. Deník ale zároveň upozornil na to, že cesta k míru stále ještě není samozřejmá.

„V Minsku bylo dosaženo dohody, ale bylo by špatné ji přeceňovat. Naděje na mír musí ještě překonat řadu pokrytectví a překážek, což povinně volá po opatrnosti,“ napsal italský list Corriere della Sera. „Merkelová a Hollande jsou smělí představitelé EU, která zůstává rozštěpena, i když má válku před prahem,“ dodal list s tím, že oba státníci zabránili krachu, který mnozí považovali za „možný či dokonce pravděpodobný“.

„Minsk II po ztroskotané první dohodě ze září je v podstatě vítězstvím Vladimira Putina na body. Pokud bude od neděle klid zbraní dodržován a obě strany skutečně stáhnou těžké zbraně, bude to znamenat de facto uznání oblastí pod kontrolou separatistů, které při nejnovější ofenzivě ovládli,“ napsal rakouský deník Der Standard. Situace se tak prý přibližuje ke stavu, jaký panuje v separatistických oblastech v Gruzii a v Moldavsku.

„Jsou ale Putinovy vyhlídky skutečně tak růžové?“ ptá se Der Standard. „Ruské hospodářství se nachází v recesi, která se podle předpovědí ještě prohloubí,“ dodal deník. Zároveň ale připomněl, že důvodem poklesu ruské ekonomiky, která trpí poklesem cen ropy a plynu, jsou jen z části západní sankce. „Napořád se Putin nebude moci vymlouvat na sankce,“ míní Der Standard.

„Vypadá to, že Merkelová s Hollandem spíše zmírnili Putinovy požadavky, než přiměli Porošenka k ústupkům. To je pro Rusko signál, že Evropská unie stojí za Ukrajinou a že ji nenechá kvůli milovanému míru na holičkách,“ napsal polský list Gazeta Wyborcza.

Polský list také připomíná, že Západ společně s Ruskem již zaručil Ukrajině územní celistvost výměnou za předání jaderných zbraní v rámci takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994. Nyní se k němu prý ale nevrací, ačkoli anexe Krymu tuto dohodu porušila.

„Ukrajina si nekoupila žádný mír, ale pouze čas… s tímto kompromisem je nutné se smířit,“ dodal polský deník.

Nizozemský list de Volkskrant je zase toho názoru, že ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi nezbylo nic jiného, než v Minsku na ujednání přistoupit. „Prezident Porošenko měl sotva jinou možnost. Vojensky je Kyjev přitlačen ke zdi. Díky Moskvě disponují rebelové větším množstvím těžkých zbraní než ukrajinská armáda,“ napsal de Volkskrant.

„Nejdůležitější rozdíl je ale v tom, že Rusko je připraveno za Doněck a Luhansk bojovat, zatímco Západ se chce přímému střetu s Ruskem za každou cenu vyhnout,“ uvedl nizozemský deník. Zároveň dodal, že Evropa musí nyní nadále lpět na hospodářských sankcích proti Rusku a zároveň pohrozit jejich dalším zpřísněním, aby moskevští „přisluhovači v Doněcku a Luhansku“ příměří neporušovali.

Newsletter