Spojené státy, ač obyčejně vnímané jakožto největší velmoc světa, to mají v globální ekonomice vlastně dost těžké. Jelikož americký dolar tradičně plní roli světové rezervní měny, Spojené státy byly dlouhodobě tlačeny k deficitu obchodní bilance. Jednou ze zemí, která ochotně vyvážela do USA zboží a zároveň šetřila americké dolary, pak byla zejména Čína.
Pokud je ovšem americký dolar díky své zvláštní roli nadhodnocený, čínský jüan je zase stále ještě dost podhodnocený. Nikoli neoprávněně se tak americký prezident Donald Trump rozčiluje nad červenými čísly, která lze vidět v americké obchodní bilanci s Čínou. A nyní mu lze přidat ještě jeden důvod – čínský export do USA systematicky likviduje americkou inovační aktivitu.
Inovace, které změnily svět podnikání
Alespoň takový je závěr akademického paperu publikovaném americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research, NBER), jehož autory jsou David Autor, David Dom, Gordon H. Hanson, Gary Pisano a Pian Shu. Jak napovídá název „Zahraniční konkurence a domácí inovace: Případ patentů v USA“ (Foreign Competition and Domestic Innovation: Evidence from U.S. Patents), studie se zabývala dopadem amerického zahraničního obchodu na domácí rozsah nově podaných patentů.
David Autor, ekonom z americké univerzity MIT, se se svými kolegy zaměřili především na Čínu, konkrétně na vztah mezi objemem amerického importu z Číny a počtu nových patentů v USA. Zatímco v letech 1983 lze sledovat velký nárůst počtu podaných patentů, od přelomu tisíciletí nastává postupný pokles. Jak ukazuje graf, inverzně k tomu se pak pohyboval vývoj amerického importu z Číny.
Autoři do svého modelu zahrnuli spoustu faktorů, které by mohly vysvětlit klesající počet počtu patentů – ať už jde o technologické změny, hospodářský cyklus a obchodní cykly různých odvětví a firem či rostoucí požadavky úřadů vydávajících patenty. Snažili se zahrnout také trendy v chování firem, které se posouvají od patentů s omezenou platností k obchodnímu tajemství, které (pokud ho někdo nevyzradí či neobjeví) může trvat věčně.
Apple si nechal patentovat krabici na pizzu
Nicméně, jak závěry výzkumu shrnuje server JournalistResource.org, výrobní odvětví, která zaznamenala větší pronikání čínských dovozů, utrpěla větší snížení patentů. Jinými slovy, čím vyšší import z Číny, tím nižší růst v počtu patentů. Řečeno pak jazykem čísel, nárůst čínského dovozu o 1 % je spojen s 1,53% až 1,65% poklesem v počtu podaných patentových přihlášek.
Na druhou stranu ovšem nelze přímo ztotožňovat růst počtu patentů a růst inovační aktivity. Zejména v USA jsou samotné patenty docela slušným byznysem; hodně se mluvilo o tzv. patentových trollech, kteří skupují patenty za účelem nikoliv vlastního využití ve vývoji, ale proto, aby mohli vydírat firmy, které skutečně něco vyrábějí. V takovém prostředí si pak firma raději patentuje úplně vše, i kdyby šlo o úplnou banalitu, aby se vyhnula licenčním poplatkům v případě, že by to udělal někdo jiný, či dokonce soudním sporům. Čínští výrobci si naopak s takovými právními záležitostmi příliš hlavu nelámou.
Z paperu nicméně vyplývají i jiná zjištění. Růst objemu čínského dovozu je spojen také s nižší ziskovostí pro americké výrobce a se snižováním počtu prodejů v mnoha oblastech, včetně inovací. To by naznačovalo, že čínský dovoz vytlačuje inovace amerických firem nejen „papírově“, ale i reálně, což má pak důsledky pro jejich produktivitu a konkurenceschopnost.
Patentová ochrana: Chrání hospodářskou soutěž, nebo jí škodí?
