„Když Čína zakašle, nachladí se celý svět,“ říká dnes už poměrně známé přísloví. Světové akciové trhy se skutečně ani po loňském turbulentním vývoji nechovají zrovna klidně a nepřinášejí investorům mnoho důvodů k optimismu. Vývoj v USA a západních zemích se živě diskutuje v mnoha článcích. V tomto cyklu článků se zaměříme pro změnu na jinou otázku: existují také rozvojové země, které alespoň z dlouhodobého vývoje mají před sebou tučná léta? Do kterých zemí se vrhnou zahraniční investoři příště – a jak se na jejich růstu podílet?
Jednou z takových zemí, na kterou se podrobněji podíváme v tomto článku, by mohl být Vietnam. Ekonomika této země, která nám přijde jaksi bližší než je její geografická poloha díky obchodnickému umu našich spoluobčanů, roste přibližně 5% tempem. Podobné tempo si podle analýzy PWC má udržet i v příštích 35 letech. Také poradenská společnost BCG nedávno vydala report zaměřený právě na Vietnam. Vyplývá z něj, že země prošla významným pokrokem a dokázala kromě ekonomického vývoje zlepšit i životní poměry svých obyvatel (dle jejich vlastního indexu SEDA). Zároveň report poukazuje např. na nutnost zatočit s korupcí a na potřebu dalších investic do infrastruktury a vzdělání, které v dalších letech můžou přinést významné investiční příležitosti.
Na druhou stranu se dá namítnout, že ekonomika Vietnamu v posledních dekádách rostla díky podobnému modelu státního kapitalismu, jaký známe z Číny. To by mohlo značit, že zemi na břehu Tonkinského zálivu by mohla potkat stejná rizika, která teď jsou patrná v Čínské ekonomice. Vývoj obou zemí měl skutečně poměrně dost styčných bodů včetně postupné tranformace státem řízené ekonomiky a jen pozvolného otevírání se zahraničnímu kapitálu. Může proto být zajímavé podívat se na několik statistik.
Jedním z motorů růstu Čínské ekonomiky v uplynulých dekádách byla urbanizace. Procento obyvatel, které obývá města, vzrostlo za posledních 25 let v Číně z pouhých 26% na 54% a překonalo tak světový průměr. Vietnam je zatím v míře urbanizace pozadu, s pouhou třetinou městské populace. Poměrně rychlý růst urbanizace v posledních letech a prostor pro další nárůst počtu obyvatel měst ale skýtá příležitosti pro rozvoj služeb a obchodu. Demografické ukazatele přinášejí i další důvod k optimismu. Zatímco o Číně se poslední dobou spekuluje, že „zestárne dříve, než stihne zbohatnout“, průměrnému Vietnamci je dnes kolem 30 let. Podíl lidí starších 65 let vůči lidem ekonomicky aktivního věku (tzv. old age dependancy ratio) vypadá pro Vietnam také dobře. Na rozdíl od Číny a vyspělých zemí zůstává nízký a spíše stagnuje. V přiloženém grafu můžete vidět vývoj tohoto ukazatele pro Vietnam, Čínu a průměr zemí světa. Pro srovnání může být zajímavá i informace, že pro ČR tento ukazatel dosahuje velmi vysoké úrovně 25,9 % a dále roste.
Riziko pro Vietnam ale znamená například nárůst napětí s Čínou, se kterou má země spory o ostrovy v Jihočínském moři. Země má také dlouhodobý deficit státního rozpočtu, který se dnes pohybuje kolem 6,1 % HDP. Dalším rizikem je také obchodní napojení na Čínu. Ta je pro Vietnam v současnosti druhým největším exportním partnerem s podílem 11.7% (na prvním místě stojí USA s více než 20% podílem na celkovém exportu země). Je otázka, do jaké míry si dokáže s těmito výzvami poradit nový premier Vietnamu Nguyễn Xuân Phúc, který se úřadu ujal 7. dubna.
Bude čínská „investiční show“ pro ČR opravdu přínosná?
I přes tato rizika patří v dnešní době Vietnam mezi země se solidním ekonomickým růstem a poměrně zajímavými příležitostmi do budoucnosti, na kterých se budou snažit vydělat místní i zahraniční firmy.
Jak ve svém nedávném článku poukazuje časopis the Economist, do Vietnamu se po několika hubených letech opět začínají vracet přímé zahraniční investice a rozmáhají se také M&A aktivity, jak je patrné z přiložené grafiky.
Otázkou pak je, jaké možnosti má investor, který by chtěl investovat do ekonomiky této země. Vietnam má v současnosti 2 hlavní burzy – Ho Chi Minh City Stock Exchange (HOSE nebo HSX), která funguje od roku 2000 a Hanoi Stock Exchange (HNX), kde se obchodování spustilo teprve před 11 lety. Přímou investici do akcií jednotlivých firem na těchto burzách ale zatím čeští brokeři neumožňují. Alternativou ale mohou být Exchange traded funds (ETFs), z nichž se však pouze jeden zaměřuje přímo na Vietnam a další dva v něm mají expozici ve výši alespoň 3% portfolia.
Market Vectors Vietnam ETF (VNM) se zaměřuje na firmy, které mají akcie na jedné z Veitnamských burz nebo v zemi generují vice než 50 % tržeb. Celkem do jeho portfolia patří 31 společností, přičemž největší roli hraje finanční sektor (49 %), následovaný energetickým sektorem (přibližně 15 %), který by mohl profitovat z plánovaných investic do elektráren, zmíněných v reportu BCG, a sektorem necyklyckého spotřebního zboží (10 %).
Frontier Markets ETF (FRN) nabízí 8,25% expozici na akciový trh Vietnamu, přičemž mezi jeho největší pozice patří firmy v Kuvajtu (14 %), Nigérii (13 %), v Keni a Pákistánu (obojí 10 %). MSCI Frontier 100 Index Fund (FM) pak nabízí již pouze 3,55% expozici a nejvíce jeho prostředků se nachází opět v Kuvajtu (22 %), v Argentině (16 %), Nigérii a Pákistánu (10 %). Jak už z názvu vyplývá, oba forndy se zaměřují především na okrajové trhy, které se typicky nevyskytují v portfoliích podílových fondů. Pokud byste zvažovali investici do těchto ETF, pak kromě regionálního zaměření, expozice na konkrétní země a koncentrace portfolia doporučuneje sledovat také výši poplatků a zohlednit také další faktory při výběru správného fondu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde
