Dolar se drží v mírném zisku v dolarovém indexu i proti euru. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu jsou ve ztrátě, jediná koruna dopoledne zpevnila. Kurz se krátce podíval pod support 25,90 za euro, poté ale zisky mírně zkorigoval.

Kauza Apple vyvolává biliónovou otázku: Čeká nás dolarová rally?

Americká technologická společnost Apple získala od Irska neoprávněné daňové výhody, zaznělo koncem srpna z Evropské komise. Firma s emblém nakousnutého jablka by tak měla ostrovní zemi zaplatit částku 13 miliard euro, proti čemuž se nakonec odvolala nejen ona, ale dokonce i samotné Irsko. Vyjma „konfliktu“ mezi Evropskou komisí a ostrovním státem kauza vyvolala i biliónovou otázku ohledně ušlých daní amerických firem působících mimo USA.

Tématu „Apple a daně“ se ihned chytli oba kandidáti na příštího amerického prezidenta. Jak Donald Trump, tak i Hillary Clintonová přislíbili, že po svém zvolení provedou potřebné kroky k získání ušlých daňových příjmů velkých amerických společností, které dle odhadů dosahují 2,1 bilionů dolarů.

Kauza Apple: Irská vláda půjde proti Bruselu, podpořil parlament

Aktuální situace silně připomíná dění z přelomu let 2004/2005, kdy prezident Bush zavedl jednorázové repatriační opatření v podobě zákona o národních investicích, tzv. Homeland Investment Act. Díky němu došlo na osekání daně z repatriovaných fondů z 35 % na 5,25 %. Výsledkem toho do země připlulo zhruba 300 miliard dolarů, což se ve výsledku projevilo na poměrně výrazném zpevnění americké měny jak vůči euru, tak vůči vybranému koši světových měn (viz širší dolarový index).

„Fakt, že americké společnosti drží v zahraničí mnohem více hotovosti, než tomu bylo kdykoliv předtím, nahrává myšlence, že další daňové prázdniny by vyústily v mnohem větší posílení dolaru než v roce 2005,“ přepisuje server Fortune slova studie banky Morgan Stanley. „Velká většina těchto zahraničních zdrojů podle našich předpokladů navyšuje objem nezajištěných zahraničních měn, který je pro devizové trhy klíčový.“

Podle americké banky je naprostá většina, konkrétně 56 %, všech zahraničních fondů reinvestována jen v rámci Evropy, z toho 12 % v Irsku a 19 % v Nizozemí. Tato čísla jsou poměrně zajímavá, obzvláště pokud je srovnáte s „klasickými“ daňovými ráji, jako jsou Bermudy či Singapur, kde je podle Morganů akumulováno 7 % zahraničních příjmů amerických firem.

Pravdou je, že dle výkazů těch největších amerických podniků je velká většina zahraničních zdrojů držena v dolarech. A právě díky nepotřebnosti devizové směny, by dopad na kurz nemusel být tak razantní, jak Morgan Stanley předpokládá.

Příkladem může být samotný Apple. Podle oficiálních vyjádření držely zahraniční pobočky firmy v roce 2015 186,9 miliardy dolarů v hotovosti a hotovostních ekvivalentech, které byly převážně denominovány právě v americké měně. Obdobně je na tom i Microsoft, který ke konci letošního června držel 92 % z 113 miliard dolarů zahraničních zdrojů v dolarových aktivech, jako jsou americké státní a firemní dluhopisy či hypotékou zajištěné cenné papíry.

Ve srovnání s rokem 2004/2005, kdy bylo repatriováno „pouhých“ 300 miliard dolarů z odhadovaných 500 nezdaněných zahraničních miliard, by tak mnohé společnosti (v případě daňových prázdnin) nebyly nuceny provádět žádnou devizovou konverzi. I přesto by však návrat těchto peněz měl mít vliv na kurt amerického dolaru.

Klid na trzích? Na ten zapomeňte

Podle hlavního měnového stratéga Citigroup Stevena Englandera by si i sebemenší repatriace zahraničních dolarových zisků našla poměrně rychlou cestu na americké akciové trhy, a to dokonce rychlejší, než by tomu bylo u těch nedolarových.

„Americké akciové trhy by z repatriace zisků profitovaly,“ míní stratég. „To by ve výsledku přilákalo zahraniční peníze, které by se rovněž chtěly podílet na rostoucích výnosech, což by nutně ovlivnilo i samotný dolar.“

Podle Englandera, který se otázkou repatriace zisků zabýval již v roce 2011, celkový objem zahraniční hotovosti amerických firem dosahuje 2,5 bilionů dolarů. Pokud by došlo na konverzi byť jen malé částky z toho, dopad na devizové trhy by nepřehlédnutelný.

„Nikdo přesně nezná rozdělení této částky. Pokud by však 80 % ze zmiňovaných 2,5 bilionů dolarů bylo denominováno v americké měně, zbývá 20 % v těch ostatních. A to je opravdu velké číslo.“

 

Newsletter