Kde hledat zlato a stříbro? Švýcarskými kanály teče po kilech…

Našel se nový zdroj pro hledače pokladů? V kalech ze zpracování odpadních vod lze podle aktuálního průzkumu nalézt obrovská množství drahých kovů v hodnotě desítek milionů korun…

Z analýzy výzkumného ústavu Eawag vyplývá, že ve švýcarských odpadních vodách ročně skončí zlato a stříbro v celkové hodnotě tři miliony švýcarských franků, tedy něco přes 67 mil. Kč. Skupina chemických expertů z Eawag, pověřená švýcarským ministerstvem životního prostředí, poprvé systematicky zkoumala 64 švýcarských čističek odpadních vod s cílem zjistit, jaké prvky v jakém množství odchází jako čištěná voda, či se zlikviduje s čistírenským kalem.

Vojtěch Benda (ČNB): Zlatý poklad je mýtus

Zlato i stříbro po kilech

Institut přitom zjistil, že v kalu z odpadních vod ve švýcarských čističkách se v přepočtu na jeden rok a na celé Švýcarsko nahromadí 3000 kg stříbra a 43 kg zlata. Hodnota tohoto množství je v obou případech kolem 1,5 milionu švýcarských franků, tj. cca 33,7 mil. Kč. Nejde prý přitom ani tak o omylem spláchnuté prstýnky, náramky či jiné šperky, jako především o odpad průmyslové produkce.

Obchodování zlata v novém. Digitálně díky blockchainu

Kam za zlatem

Koncentrace nalezených kovů se nicméně v jednotlivých čističkách výrazně liší a celoplošná recyklace by se tak podle autorů studie zřejmě nevyplatila. V některých čističkách v jihošvýcarském kantonu Ticino je však prý koncentrace zlata v odpadním kalu tak vysoká, že by se zde jeho „rýžování“ už vyplatit mohlo. Vysvětlením prý může být to, že se v oblasti nachází řada zpracovatelů tohoto drahého kovu.

(Ne)bezpečný odpad moderní technologie a zdravotnictví

Stříbro v odpadních vodách pochází především z chemického a farmaceutického průmyslu a používá se také ve výzkumu a vývoji moderních technologií, což jsou všechno sektory ve Švýcarsku hojně zastoupené, upozorňuje hlavní autor studie Bas Vriens.

Analýza ukázala také přítomnost vzácných prvků a jiných kovů a polokovů. Ty podle studie pocházejí především z hightech a farmaceutického průmyslu. Například tantal či germanium se používají pro výrobu elektronických součástek, niob a titan ve slitinách a krycích vrstvách, gadolinium zase v kontrastních látkách ve zdravotnictví a ve fluorescenčních barvách.

Lidské zdraví koncentrace těchto prvků v odpadních vodách prý podle dosavadních poznatků neohrožují. U „nových“ prvků se však o potenciální škodlivosti zatím mnoho neví, upozorňují ve zprávě výzkumníci.

Tři argumenty proti zlatu a proč jsou to nesmysly

Newsletter