Evrpské i americké výnosy rostou. Dolar ve ztrátě nad 1,0660 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna navýšila zisky k 25,25 za euro.

Kdo jsou čeští dolaroví milionáři?

Dolarový milionář je vysokoškolák, majitel firmy ve věku 50 až 51 let. Není to žádný rychlý zbohatlík, své jmění si vydělal dlouhodobým rozvojem svého podnikání. Svět dolarových milionářů je především světem mužů. V Česku tvoří muži 90 procent dolarových milionářů, a na Slovensku dokonce 94 procent. Obdobný trend je ale možné sledovat i jinde ve světě. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky mezi 160 lidmi, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů.

Hlavním zdrojem jejich majetku je podnikání (66 %), dále investování (13 %) a zaměstnání (13 %). Dědictví je hlavním zdrojem majetku pro osm procent českých a slovenských milionářů. Typický respondent-milionář nastartoval své podnikání vlastním přičiněním v 90. letech minulého století, přičemž nemohl počítat s dědictvím nebo výraznějším majetkem od rodičů, jak tomu často je ve vyspělém světě.

Dolaroví milionáři ve světě investic

Prioritou je pro ně stále více bezpečnost investic. Za bezpečnou považují například zemědělskou půdu, a to v obou zemích. V Čechách ji preferuje dokonce úplně nejvíce respondentů (41 %), na Slovensku obsadila spolu se zlatem sedmou příčku (18 %). Trendy ukazují, že kupující neplánují na této půdě hospodařit ani ji nechtějí přeměnit ve stavební parcely. Jejich cílem je propojit pozemky do velkých celků a ty pak výhodně prodat nebo pronajmout.

Stále rostoucí tendenci mají investice do start-upů. Na Slovensku dokonce na otázku, kde očekávají nezajímavější zhodnocení, jmenovali dolaroví milionáři start-upy úplně nejčastěji, a to 27 procent, v ČR to bylo 26 procent. Stálicí jsou investice do stavebních pozemků. Z komodit si vede nejlépe zlato, které v průzkumu meziročně poskočilo v ČR z tří procent na 16 procent. Důvodem je jednak výrazný pokles ceny, která v polovině roku 2015 spadla pod hranici 1100 dolarů za trojskou unci, jednak víra ve zlato jako likvidní investiční nástroj, který je fyzicky velmi dobře transportovatelný v případě naplnění černých scénářů vývoje (ruské vojenské aktivity, migrační krize aj.).

Jak vypadá investiční portfolio dolarových milionářů?

I přes výrazný pokles úrokových sazeb mají dolaroví milionáři jasno. Chtějí roční výnosy ze svých investic alespoň ve výši čtyři až pět procent. Termínované vklady už dlouhou dobu nejsou schopné takový zisk přinést, a proto se poohlížejí jinde. Není proto překvapením, že letos tvořila hotovost jen 16 procent investičního portfolia českých i slovenských dolarových milionářů. V Česku začaly tvořit hlavní složku portfolia nemovitosti (27 %), akcie (23 %) a dluhopisy společně se směnkami (21 %).

V obecné rovině je v oblasti investic trendem větší diverzifikace portfolia, vstřícnost k modernějším formám investování, větší otevřenost vůči společnosti a tím rostoucí zájem o filantropii a poptávka po likvidních investicích, které lze v případě rychle přeměnit na hotovost.

Dolaroví milionáři a ekonomika

Již druhým rokem považují čeští i slovenští dolaroví milionáři současnou ekonomickou situaci více za příležitost než za hrozbu pro své investice, přičemž na Slovensku je zlepšení o něco výraznější. Pozitivní nálada z roku 2014 loni ještě mírně stoupla a dá se tedy očekávat další oživení a vznik nových investičních příležitostí. Při srovnání se zbytkem populace se již tradičně ukázalo, že dolaroví milionáři jsou k aktuálnímu vývoji ekonomiky vždy o něco optimističtější.

Čeští (27 %) i slovenští (43 %) dolaroví milionáři se shodnou v jednom – růst očekávají v oblasti IT služeb. Pak už se ale jejich názory výrazně liší. V Česku nejvíce věří nanotechnologiím, biotechnologiím a také sociálním službám, kterým důvěřují výrazně více než v minulosti.

Na Slovensku se respondenti nejvíce zhlédli v automobilovém průmyslu. Jako důvod růstu očekávání se nabízí přímá zahraniční investice (britský výrobce luxusních vozidel Jaguar Land Rover podepsal na konci roku 2015 se slovenskou vládou investiční smlouvu, na jejímž základě zde automobilka v první fázi investuje 1,1 miliardy liber a v novém závodě u Nitry zaměstná zhruba 2800 lidí). I když Slováci očekávají růst celého automobilového průmyslu (Jaguar Land Rover je již čtvrtou automobilkou, která tu postaví továrnu), tak v této oblasti neinvestují a ani neplánují investovat. Uvědomují si totiž, že do přímého obchodního kontaktu s velkými automobilkami se dostanou těžko. Jen pro srovnání – v roce 2013 očekávalo růst jen 13 % respondentů.

Slovenští respondenti očekávají růst také v oblasti turismu, kde předpokládají, že dojde z důvodu obav o bezpečnost a hledání jiných destinací k odklonu turistů od „jižních moří“. V obou zemích výrazně méně než před třemi lety dolaroví milionáři očekávají růst v oblasti energetiky.

 

Newsletter