Americké výnosy rostou. Dolar se po pátečních dat z trhu práce obchoduje pod 1,0800 za euro. Měny regionu v závěru minulého týdne oslabily. Koruna reagovala na silný dolar nejméně citlivě a obchoduje se nad 23,75 za euro.

Kdo (ne)podceňuje George Sorose?

Někteří ho milují, jiní ho nenávidí. I takový je život investiční legendy, kterou George Soros rozhodně je. Muž, který přemohl Bank of England, jak je zakladatel Soros Fund Management přezdíván, opět plní titulky světových finančních serverů, ale světě div se, neděje se tak díky investičnímu doporučení ani strategii. Sorosovo jméno je tentokrát spojováno s čínskými státními médii a jejich evidentnímu strachu z toho, čeho je známý investor schopen.

Server Financial Times přinesl informaci o tom, že čínský plátek People‘s Daily vydávaný v zahraničí varoval Sorose před jakýmkoliv spekulativním útokem na čínskou měnu. V rámci článku, ve volném překladu nazvaném, „Válka proti čínské měně? Ha Ha“ se doslova píše, že „Sorosova válka proti renmibi a hongkongskému dolaru nemůže být úspěšná, o čemž rozhodně nemůže být pochyb.“ Objevily se dokonce i varování před „lehkomyslnou spekulací sázející na totální selhání čínské ekonomiky.“ Takové kroky se prý ve výsledku ukáží jako vysoce nákladné a nevylučuje se ani možný právní postih, píše se v čínském médiu.

Odkud se tato obava vzala? Minulý týden, během konání Světového ekonomického fóra v Davosu, poskytl Soros rozhovor pro televizi Bloomberg, ve kterém prozradil svou současnou investiční strategii. Jeho „sázka“ prý směřovala proti vývoji indexu S&P500 a proti měnám a zemím závislých na exportu komodit. Naopak z hlediska budoucího růstu věří investor obzvláště americkým státním dluhopisům.

I přesto, že v rozhovoru nebyla výslovně zmíněná čínská „pevninská“ měna renmibi ani „mimopevninský“ hongkongský dolar, Soros poukázal na Čínu jakožto možnou rozbušku globálního „medvědího“ trendu. Svou argumentaci pak podkládá jednak celkovým ekonomických zpomalením země, deflací a astronomicky rostoucím zadlužení asijské ekonomiky. Na základě toho je dle manažerových slov „tvrdé přistání čínského hospodářství zcela nevyhnutelné.“ 

Riziko plynoucí z této představy je však mnohem větší pro zahraniční země než pro samotnou Čínu, jelikož ta stále disponuje dostatečnými rezervami, jež se pohybují kolem 3 bilionů dolarů.

Muž, který zlomil Bank of England

Obava ze strany čínských médií je z historického hlediska vysvětlitelná. George Soros nejen že „porazil“ britskou centrální banku, ale rovněž svou spekulací „zavařil“ mnohým asijským měnovým autoritám, když vsadil proti udržení jejich systémů fixních měnových kurzů. Dle názoru některých však tímto krokem významně přispěl k rozpoutání asijské krize v roce z přelomu let 1997/1988.

Z aktuálního hlediska je čínský strach rovněž opodstatněný. Sice nepravidelné, ale za to intenzivní výprodeje na čínských akciích spojené s celkovým zpomalení ekonomiky a srpnovým umělým oslabením tamní měny vyvolaly odliv kapitálu, a tedy i postupné ztenčování zahraničních rezerv ohrožující aktuálně nastavený systém měnových kurzů.

Otázkou tak zůstává, zda si čínská garnitura obdobnými komentáři vůbec nějak pomůže. Obviňování smyšlených spekulantů totiž může vést k opakování známých chyb, jakou je například upozornění na evidentní nedostatky v systému. Toho se můžou „chytit“ dokonce i větší a agresivnější hráči než byl v 90. letech sám George Soros, kteří ve výsledku mohou rozpoutat přesně tu situaci, již se čínská vláda snaží co největší oklikou vyhnout.

George Soros varuje: Dnešní situace připomíná rok 2008

Newsletter