Lze ji obtížně měřit, o to víc jmen však má. Skrytá, duální, paralelní, stínová, podzemní… Vedle formální ekonomiky, kterou se vládám daří poměrně úspěšně regulovat a zejména zdaňovat, existuje ještě jakási neoficiální sféra ekonomického života, kam ruce zákona zřídkakdy dosáhnou. Obzvláště pak v rozvojových zemích se často nejedná o nikterak bezvýznamnou část hospodářství.
Šedá ekonomika nemusí nutně označovat činnosti, které jsou přímo nelegální. Zákony však porušují z toho titulu, že nejsou hlášené příslušným úřadům, a ekonomické subjekty, které je vykonávají, tudíž neplní zákonné povinnosti s nimi spojené. Typicky jde o odvádění daní a dalších povinných příspěvků, což se týká zejména práce.
Podle Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, ILO) pracují na celém světě takříkajíc „načerno“ zhruba dvě miliardy lidí, což je přes tři pětiny globální pracovní síly. Největší rozsah neformální ekonomiky je v Africe, kde se to týká přes 85 % pracovníků, v Asii a v arabském světě je to přes 68 %. Nejlépe je na tom naopak Evropa, kde načerno pracuje zhruba čtvrtina pracovní síly.
Arabská tragédie. Nezaměstnanost mladých, podzaměstnanost žen
Rozsah šedé ekonomiky se značně liší i napříč jednotlivými státy, nicméně obecně platí, že čím méně vyspělá země, tím větší podzemní ekonomika, a tím je také vyšší rozsah daňových úniků. Výzkumníci z University of East Anglia však zjistili, že to není jediný způsob, jakým velikost šedé ekonomiky ovlivňuje vládní sektor, a potažmo i reálné hospodářství.
Raphael N. Markellos, Dimitris Psychoyios a Friedrich Schneider se zaměřili na otázku, jaký vliv má rozsah těchto neoficiálních ekonomických aktivit spolu s daňovými úniky na podmínky vládního zadlužování. Analýza zkoumala 64 rozvinutých i rozvíjejících se zemí, přičemž se ukázalo, že větší šedá ekonomika je spojena s horším ratingovým ohodnocením a znamená vyšší úrokové sazby pro vládní dluhopisy a úvěry.
Země jako Švýcarsko, Spojené státy, Lucembursko, Rakousko a Japonsko, které měly nejmenší míru neformální ekonomické aktivity (v průměru od 8 % do 11 % HDP), dosáhly na nízké úvěrové náklady, konkrétně pod 4 %. Naopak státy jako Panama, Peru, Uruguay, Honduras a Srí Lanka, kde šedá ekonomika představuje kolem 50 % v poměru k oficiálnímu HDP, musely čelit významně vyšším úrokovým sazbám, a to v rozmezí 7 až 10 %.
Honba za stabilním výnosem v nestabilním světě – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/oEj8SEiSB4 prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/GUrtgCG9PE
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. ledna 2019
Zkoumaná data pocházela z let 2003-2007, přičemž zahrnuta byla řada dalších makroekonomických proměnných. Vedle důsledků pro vládní dluh pak studie také zdůrazňuje, že země s větší stínovou ekonomikou čelí nepříznivým podmínkám v oblasti platební bilance, vládního deficitu, vývoje inflace, nezaměstnanosti a daňových příjmů. Mají také nižší výdaje na výzkum a vývoj, často potíže s konkurenceschopností, vyšší míru vnímané korupce a horší ukazatele v oblasti hospodářské svobody a lidského rozvoje (např. vzdělanost či očekávaná délka života).
„Vzhledem k pokračující krizi vládního zadlužení v Evropě jsou veškeré nové poznatky o hnacích silách úvěrových ratingů země a výdajích na dluhy zvlášť cenné. Daňové úniky poškozují schopnost země získat levné prostředky na mezinárodních finančních trzích,“ říká Markellos. Vyšší náklady vládního dluhu pak obvykle ústí mimo jiné i ve vyšší sazby pro soukromý sektor. „To zase může mít škodlivé účinky pro celou ekonomiku, včetně oblasti veřejných výdajů a služeb, firemních investic, pracovních míst, cenové hladiny, dostupnosti a nákladů na hypotéky a spotřebitelské dluhy,“ dodal spoluautor.
V rámci zemí OECD měly největší rozsah šedé ekonomiky vzhledem k HDP země problematického jižního křídla eurozóny – Řecko (26, 86 %), Itálie (26, 96 %), Portugalsko (23, 12 %) a Španělsko (22, 38 %). A podle Schneidera to nemusí být náhoda: „Všechny země zapojené do dluhové krize v posledních letech měly vysokou míru daňových úniků, což naznačuje, že to bude pravděpodobně součástí problému a řešení. Neměli bychom však ignorovat možnost, že potlačování daňových úniků může mít také negativní vedlejší účinky na zranitelné části společnosti a hospodářství, zejména v době krize,“ upozornil další z autorů.
Sláva utrácení. Které země nejvíce plýtvají veřejnými prostředky?
