Bohatí lidé jsou v průměru šťastnější než ti chudí, bohatší země jsou zase šťastnější než ty chudší. Avšak přesto není růst národního bohatství vždy doprovázen růstem národního štěstí. Tohoto záhadného jevu si poprvé všiml Richard Easterlin, načež se pro něj vžilo označení Easterlinův paradox. Stojí za tím příjmová nerovnost?
Například ve Spojených státech jsme po druhé světové válce byli svědky pozoruhodné ekonomické expanze. Přesto však průzkumy neprokázaly, že by se mezi léty 1946 a 1970 Američané stali šťastnějšími. Může být vysvětlením to, že ekonomický růst nezvyšuje bohatství každého stejně?
Odpověď na tuto otázku se ve svém výzkumu snažili zjistit Shigehiro Oishi a Selin Kesebir z London Business School. K otestování hypotézy použili tito ekonomové údaje o příjmové struktuře, nerovnosti a úrovni štěstí ze 34 zemí, rozdělených do dvou datových sad.
První sada obsahovala data vyspělých ekonomik, jako je Francie, Finsko, Španělsko či Japonsko. Data přinesla očekávané výsledky: když byla příjmová nerovnost nízká, zvýšení HDP na obyvatele bylo spojeno s růstem životní spokojenosti. Avšak v případě vysoké příjmové nerovnosti růst HDP na obyvatele jakoby se životní spokojeností nesouvisel.
Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)
Druhá sada se týkala zemí Latinské Ameriky, přičemž zahrnovala například Argentinu, Brazílii či Kolumbii. V této sadě zemí byly výsledky ještě o něco zajímavější – růst HDP nejenže nepřispěl k růstu životní spokojenosti, ale dokonce byl spojen s jejím poklesem. Při nízké úrovni příjmové nerovnosti se jednalo o malý pokles, při vyšší nerovnosti byl však růst HDP spojen s vyšším poklesem životní spokojenosti.
Z výsledků vyplývá, že příjmová nerovnost dokáže potlačit, anebo dokonce i obrátit vztah mezi růstem HDP a růstem štěstí národa. Často to bývá vysvětlováno tím, že nerovnost je spojena jednak s nižší důvěrou ke druhým a jednak s pocitem nespravedlnosti. Rozdílné výsledky mezi vyspělými zeměmi a mezi zeměmi Latinské Ameriky lze pak vysvětlit buď větší nerovností, anebo tím, že jde o chudší země.
Corporate America? Sami Američané v ní nevěří – Roklen24.cz https://t.co/gdDxdg55Wh prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/ELZ2Z32YYE
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. března 2017
