Dolar pokračuje v předchozích ziscích jak v dolarovém indexu, tak proti euru. Koruna po státním svátku otevřela obchodování slabší. Postupně však i přes oslabující euro proti dolaru část ztrát umazává.

Když jdeme po slevách a nefrčí plastiky, tryskáče ani krokodýli

Na sklonku víkendu se v seriálu Akademie podíváme na nevšední indikátory, zkoumající náladu a kondici nás, spotřebitelů. Část z nich je racionálních, část odlehčených, část úsměvných. Svou logiku, vypovídací schopnost, téma na přemýšlení a zapojení selského rozumu ale mají všechny.

Indexem poměrně do povědomí rozšířeným, usilujícím o srovnání, zda je určitá měna proti americkému dolaru podhodnocena či nadhodnocena, je Big Mac Index, sestavovaný jednou ročně časopisem The Economist. Podstatou indexu je, že používá přepočet paritou kupní síly pro dolarovou cenu Big Macu a HDP na hlavu. Sám Economist ale doznává kritiku, zejména za citelný rozdíl v nákladech na práci v jednotlivých zemích. 

Zaměřme se přímo na chování spotřebitelů. Začneme-li ze strany ušetřit u průměrných až chudších spotřebitelů, různými způsoby zachycováno je využívání slev a kupónů na zboží zdarma spotřebiteli. Východiskem úvahy je, že s poklesem ekonomiky narůstá důsledné vyhledávání příležitostí ulevit osobnímu či rodinnému rozpočtu. Ve Spojených státech jsou sledována například data společnosti Inmar, zpracovatele těchto kupónů a poskytovatele logistických služeb řetězcům.

Fakt, že vyhledávání slev je seriózně sledováno, stvrdil například i guvernér České národní banky Miroslav Singer. Ve své prezentaci už z listopadu roku 2013 při komentáři ke spuštění devizových intervencí ČNB a akcentu na deflační riziko použil argument prudkého nárůstu vyhledávání akčních letáků přes Google.  

Úsměv může vzbuzovat sledování prodejů dětských jednorázových plenek, ale už ne tolik, pokud jej zasadíme do souvislostí. Společnosti typu Procter & Gamble potvrzují, že v obdobích ekonomických obtíží klesají prodeje jednorázových plen mezi zbožím denní potřeby, pokud je u spotřebitele opravdu zle – natolik, že šetří na tom, co patří v jeho životě hodnotově k tomu nejcennějšímu – a souběžně roste spotřeba dětskou pokožku ošetřujících krémů. Jednoduchý a lidsky citlivý indikátor toho, že se nemáme dobře.

Výzkumná agentura SymphonyIRI, která se zaměřuje na průzkumy mezi spotřebiteli a v maloobchodu (typicky nákupního chování) sestavuje „Diaper Rash Index“ s využitím dat od Deutsche Bank. SymphonyIRI tak například reportovala, že prodeje dětských plen výrazně propadly v roce 2009 (připomeňme recesi americké ekonomiky 1Q08-2Q09) a ještě v roce 2010 klesaly trojnásobkem demografií daného tempa poklesu počtu malých dětí.

Pro zasazení do lokálních reálií: tuzemská a na pražské burze obchodovaná společnost Pegas Nonwovens je klíčovým dodavatelem prodejců dětských plen Procter & Gamble (P&G) i Kimberly Clark (K-C) v evropském měřítku a do výrobních závodů v České republice. Americká K-C na konci roku 2012 oznámila, že se z většiny trhů v Evropě kvůli prohranému boji své značky Huggies se značkou Pampers, patřící P&G, po dvou desítkách let stahuje. Tuzemské aktivity, výrobu a byznys ve středoevropském regionu včetně vazby na Pegas Nonwovens ale zachovala.

Pokud Miroslav Singer v prezentaci promluvil o vyhledávání slev spotřebiteli, bývalý guvernér Fedu Alan Greenspan v roce 2009 za relevantní označil jeden za maloobchod sledovaný segment – někdy opět s úsměvem – a tím jsou nákupy pánského spodního prádla. Úvaha opět stojí na selské logice: prodeje v tomto segmentu jsou poměrně stabilní, protože „když chlap potřebuje, tak jde a koupí“ a když nepotřebuje, tak nekupuje (případně když žena vidí, že muž má prádlo zničené, jde a koupí nové). Začnou-li tedy klesat prodeje v tomto segmentu, je to bráno jako špatný signál pro spotřebitelské výdaje. Po bok těchto indikací můžeme zařadit i spotřebitelské služby. Ve špatných ekonomických časech citelně klesají výdaje za čistírny, prádelny (není typické u nás, ale v USA, západní Evropě ano) oblečení či kadeřnictví.

Odrazem škrcení výdajů spotřebitele je i zábava, kultura, sport. Za cenově dostupný substitut proti prestižnější kultuře či hodinové sazbě za sportování ve špatných ekonomických dobách jsou označovány návštěvy kin. Americké i britské zábavní společnosti zaznamenaly opakovaně zvýšené nárůsty návštěv kin v období ekonomického útlumu nebo přímo recese – Velká Británie roku 2008, Spojené státy roku 2009, ale podle Motion Picture Association of America i v období Velké Deprese 30. let minulého století, letech 1973-74 a letech 1981-82 . Do této skupiny patří i návštěvy ZOO a další cenově dostupné zábavy.

S obdobím slabé ekonomiky nutně souvisejí také úspory u bohatších spotřebitelů a pokles v segmentu luxusu – úspory výdajů na luxusní a zbytné zboží a služby. Tam, kde jsou například data od asociací poskytována, začínají být v seriózní rovině sledovány tržby za plastické operace. V roce 2008 celkové výdaje Američanů na plastické operace meziročně klesly o 9 % k 10,3 mld. USD a liposukcí o 19 % dle dat Americké asociace plastických chirurgů (The American Society of Plastic Surgeons), která se odvolávala jednoznačně na špatnou ekonomiku. Přiřadit se sem dají i návštěvy dentistů, vztažené spíše k běžnému, než bohatému spotřebiteli.

Typicky ve Spojených státech, ale nejen tam, brzy na svých tržbách nástup horších časů pociťují krokodýlí farmy jako zdroj kůže pro luxusní obuv či módní doplňky.

Za poněkud obskurní je označován index, na který vsadil Richard Aboulafia, analytik Teal Group. Index, který pojmenoval „Zbraně versus Kaviár“ („Guns-to-Caviar“) poměřuje globální výdaje na bojová letadla versus soukromé výdaje na privátní letadla. O indexu tvrdí, že v dobách politického napětí a konfliktů mezi zeměmi roste a naopak v období důvěry v rozmach ekonomiky a rozvoj obchodních vztahů klesá. Toto nicméně musí být sledovatelné v rámci průmyslových objednávek.

Mezi ukazatele, ukazujícími na budoucí potíže v ekonomice, bývá jmenováno také sledování produkce kartonových obalů. Myšlenka je jednoduchá: většina spotřebního zboží je balena k přepravě právě tímto způsobem a pokles objednávek či zhoršení provozní i čisté úrovně hospodaření výrobců kartonových obalů bývá interpretováno jako odraz zhoršení podmínek ve výrobě a nejistoty ohledně budoucího odbytu.

Svou relevanci mají také statistiky železniční přepravy, konkrétněji pak za segment svozu odpadu. Ekonomové Bloomberg Michael McDonough a Bob Willis přišli v červnu roku 2010 se zprávou, podle které železniční přeprava odpadů rostla nejvýrazněji za posledních 16 let a meziročně o 45 % dle dat Asociace amerických železnic (AAR, dále jako AAR). Nadto provedli korelační analýzu, ze které vyplynula z pohledu druhu přepravovaného obsahu nejvyšší kladná korelace vůči vývoji HDP právě za odpady s 82 procenty, následované přepravou kovů se 79 procenty.

Sledování hospodářských výsledků zpracovatelů odpadu patří na jedné straně k relevantním ukazatelům o vývoji u spotřebitelů, pro Spojené státy jsou pak data o přepravě na železnici relevantní a řadou ekonomů označována za včasný indikátor kondice americké ekonomiky. Analogický indikátor je sledován také za americkou silniční nákladní dopravu v podobě Ceridian-UCLA Pulse of Commerce Indexu. Jeho podstatou je sběr dat o tankování vozidel kamionové přepravy včetně druhu převážené komodity, z čehož získává obraz o intenzitě a skladbě přepravy po Spojených státech, tedy podobnou výpověď za silnice, jakou dávají data AAR za železnici.

Newsletter