Libra po ranním oslabení na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru umazává část ztrát. Dolar se obchoduje pod 0,97 EURUSD. Koruna ve ztrátě těsně pod 24,65 za euro.

Když jsou ceny rasistické a sexistické: Menšiny a ženy platí více

I když se v posledních stoletích a desetiletích mnoho nepopiratelně změnilo k lepšímu, vyspělou civilizaci stále straší duch nerovnosti. I když v kapitalismu by měl každý dostat tolik, kolik si zaslouží, známým neduhem moderních společností je to, že některé skupiny obyvatel zde systematicky dosahují nižších výdělků. A nejen to – být bílým mužem se vyplatí i v řadě jiných oblastí.

Menšiny a ženy v moderních kapitalistických společnostech nejen vydělávají méně, ale také musí za leccos více zaplatit. Jedním z důkazů toho budiž výzkum ekonomů Iana Ayrese a Petera Siegelmana, který publikoval odborný ekonomický časopis The American Economic Review.

Výzkumníci vyslali do prodejny aut několik dobrovolníků s ne zrovna jednoduchým úkolem – pořídit si nový automobil, avšak vyjednat si, pokud možno, co nejvýhodnější podmínky. Dobrovolníci byli ve skutečnosti studenti z univerzity a byli vybráni záměrně tak, aby byli podobného věku (28-32 let), měli obdobné vzdělání (3 až 4 roky vysokoškolského vzdělání) a byli stejně atraktivní. K prodejci automobilů přijeli téměř stejným pronajatým automobilem, byli podobně oblečení a uvedli stejné bydliště. Jediné rozdíly mezi dobrovolníky byly ty, že někteří z nich byli běloši a jiní černoši, a to jak muži, tak i ženy.

Pink tax: Ženy berou méně a platí více

Autoři se tímto snažili zjistit, zda se částky, za které prodejci automobily svým zákazníkům prodávají, systematicky liší v závislosti na barvě pleti a genderové příslušnosti kupujícího. A ukázalo se, že ano; a ne nijak nevýznamně. Účastníci experimentu samozřejmě dostali podrobné pokyny, o jaký konkrétní model auta se mají zajímat a jakým způsobem mají vyjednávat o jeho ceně. Ayres a Siegelman přesto zjistili, že cenové nabídky, které od prodejců dobrovolníci obdrželi, se výrazně rozcházely.

Rozdíly přitom nebyly náhodné; jak autoři předpokládali, lišily se systematicky na základě pohlaví a barvy pleti. Nikoho nepřekvapí, že nejvýhodnější konečnou nabídku dostali bílí muži. Běloškám byla nabídnuta cena v průměru o 246 dolarů vyšší. Ještě mnohem více pak chtěli prodejci po kupujících tmavé pleti: po ženách průměrně o 773 dolarů více a po mužích dokonce o 2026 dolarů více (v porovnání s bílými muži). Rozdíly přitom nevznikaly nejen v procesu vyjednávání, značně se lišily i počáteční nabídky.

 

Možností, jak vysvětlit tyto rozdíly, je mnoho. Ayres a Siegelman uvažovali nad čistou rasovou nenávistí a genderovými předsudky. Při dalším pátrání však zjistili, že rasa a pohlaví prodejce nehraje, co se týče cenové nabídky, žádnou roli. Svá zjištění tak autoři vysvětlují tím, že prodejci zkrátka předpokládají, že pro ženy a menšiny je nějakým způsobem obtížnější sebevědomě vyjednávat o nižší ceně a případně vycouvat z méně výhodné nabídky.

Tyto předpoklady mohou být – a patrně jsou – dílem genderových a rasových předsudků. Z psychologických výzkumů je však známo, že určitá očekávání – a to zejména ta negativní – často plní funkci sebenaplňujícího proroctví. Pokud jsou tedy určité skupiny obyvatel společností obecně považovány za „slabší“, pak mohou tyto stereotypy přispět k tomu, že jejich příslušníci začnou sami sebe automaticky za slabé považovat a skutečně poté jednají v souladu s obecným očekáváním.

Proč ekonomii vládnou muži? Je příliš sexistická

Newsletter