Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Když pivu vládne ženská ruka

Zdroj: Jarošovský pivovar

Představa, že vaření piva je čistě mužskou záležitostí, už dávno neplatí. V České republice je spoustu sládkových, ale o něco méně výkonných ředitelek pivovaru. A právě to je post Veroniky Mandové, která stojí v čele Jarošovského pivovaru. V rozhovoru popsala nejen vztahy na „ženské pivní“ scéně, ale i své plány do budoucna, od výroby až po nápad vařit pro české prostředí netypické pivní styly.

Kdy jste si poprvé uvědomila, že byste chtěla vést pivovar? 

To jsem si skoro nestihla ani uvědomit! Před čtyřmi lety měl bývalý ředitel pivovaru Uherský Brod před důchodem, takže mi postupně předával svoji agendu a povinnosti. Nicméně v tu dobu jsem vůbec nepřemýšlela, že by majitel chtěl po jeho odchodu jmenovat do funkce právě mě. Jejich rozhodnutí přišlo tři roky poté, ale neuskutečnilo se, jelikož bohužel došlo k uzavření pivovaru kvůli koronaviru. Ale v ten okamžik jsem si uvědomila, že by to byl hezký sen.

Co na to říkalo vaše okolí?

Jsem naštěstí obklopena lidmi, kteří mě podporují, ať už bych se rozhodla jakkoliv.

Tušíte, kolik je u nás ředitelek pivovaru? Jste s nimi v nějakém kontaktu? 

Přímo výkonnou ředitelku, která zodpovídá za celý pivovar, neznám, ale znám spousty sládkových, se kterými jsem stále v kontaktu a vídáme se. Třeba s Blankou Kotlíkovou z Protivína, Věrkou Hortovou z Vysokého Chlumce nebo s Janou Müllerovou z Domažlic. Ale neřešíme nic čistě „ženského“. Bavíme se o pivu stejně jako sládci-muži a všechny máme stejnou vizi: vařit to nejlepší pivo! Vzájemně si nekonkurujeme, naopak si předáváme zkušenosti. Když některá potřebuje poradit, tak si pomůžeme. Je moc příjemné, když se vidíme při různých pivovarských seminářích či soutěžích.

Co by měl podle vás umět a jaké vlastnosti by měl mít ředitel nebo ředitelka pivovaru? 

Nechci v tomhle poučovat, jsem v této pozici krátce, ale podle mého by měl mít všestranný přehled. Takže být zejména sládkem, mít technické znalosti, základy ekonomie, obchodní a marketingové cítění. Tohle vše zastřešit manažerskými schopnostmi, tedy zejména umět pracovat a slušně jednat s lidmi – motivovat, pochválit, být férový, soudný, ale když si situace žádá, tak i přísný a zásadový.

Zdroj: Jarošovský pivovar
Zdroj: Jarošovský pivovar

Jak jste se dostala zrovna do Jarošovského pivovaru? 

To je velice dlouhý příběh. Možná hlavní roli v něm sehrálo uzavření pivovaru Uherský Brod, kde jsem pracovala a kde jsem se i poprvé setkala s panem Haraštou ze skupiny Gourmet Invest, která o něj jevila zájem. Právě tehdy se zrodila myšlenka možné budoucí spolupráce.

Jak jste hodnotila situaci na místě v době vašeho příchodu? 

Pivovar je skvěle rozjetý, zaměstnanci samostatní, obětaví. Všude je vidět obrovská radost z toho, jak se pivovaru daří a že skutečně vaří „pivo jako malované“, jak u nás říkáme.

Co budete chtít změnit? 

V první řadě chci stavět na tom, jaké pozitivní momentum teď Jarošovský pivovar má. Není mnoho jiných, kteří dokážou růst i v této těžké době. Budu dál budovat dobré jméno našeho „malovaného pivečka“ doma, ale i za hranicemi Slovácka – od zbytku Moravy přes Čechy až třeba za La Manche. Ráda bych také postupně pracovala na nastavení řízení celého procesu výroby. Budu se snažit lépe plánovat produkci, musíme řešit kapacitu pivovaru hlavně z pohledu stáčení.

Jak se chystáte čelit aktuální pandemické situaci? 

Není to vůbec jednoduché, ale pokrytí ztrát v sudech vidím v rozšiřování sítě v off-tradu, zejména v obchodních řetězcích. Chceme také začít pracovat na exportu. Nabízí se Slovensko, které máme za kopcem, ale máme poptávky i z Londýna nebo Itálie.

 V čem zasáhl koronavirus pivovar nejvíc a co se muselo změnit?

Jak jsem už naznačila, šlo zejména o radikální změnu v nejpoužívanějším typu obalu. Zastavili jsme stáčení sudů, ale museli jsme velmi rychle začít daleko více plnit do lahví. Zároveň jsme museli okamžitě hledat další distribuční kanály pro kompenzaci propadů v on-tradu.

Zdroj: Jarošovský pivovar
Zdroj: Jarošovský pivovar

Jakým pivním stylům dáváte přednost?

Obecně jsou pro mě „to nej“ nefiltrovaná, nepasterovaná craftová piva, která jsou plná v chuti se smetanově hutnou pěnou. Nejsem konzervativní konzument, naopak jsem si oblíbila i zahraniční pivní styly, jako jsou ale, stout, doppelbock, lambic nebo weissbier. Baví mě autentické značky s atributy lokálních prvků a smysluplným příběhem a pro někoho možná i bizarní kombinace citrusových plodů nebo tropického a lesního ovoce s netradiční bylinou, štiplavější přídavky zázvoru, pepře, chilli a podobně.

Myslíte, že současná narůstající obliba svrchně kvašených a jiných u nás (staro)nových pivních stylů je jen dočasnou módou, po jejímž odeznění nastane částečná návrat ke spodně kvašeným českým ležákům a desítkám nebo už se staré časy nikdy nevrátí?

Se změnami životního stylu přicházejí i změny v pivovarnictví. Nemyslím si, že by se éra spodně kvašených ležáků někdy vytratila, jen bude obohacena o nové pivní styly, které lidi chtějí stále více ochutnávat. A to jak mladá, tak starší generace. Konzumace a hodnocení piva z craftových pivovarů se podle mě blíží zkrátka malinkými krůčky k něčemu na způsob vinařského sommeliérství.

Jaké jsou vaše největší plány do budoucna? Kterým směrem chcete Jarošovský pivovar rozvíjet? 

Největší plány jsou na rozšíření kapacity stáčení, výkonnější stáčecí linku nebo vybudování menší laboratoře. Jít cestou ležáků z kvalitních surovin, vyráběných řemeslnou výrobou, které budou nejlepší nejen v rámci našeho kraje, ale i v Čechách a ve větším či v menším měřítku v zahraničí. Velkou dávku kreativity můžeme uplatnit při vaření cizích pivních stylů svrchně kvašených piv, kdy se kombinace různých chutí a vůní meze nekladou.

Zdroj: Jarošovský pivovar
Zdroj: Jarošovský pivovar

Jaký typ piva, který se zde zatím nevaří, byste chtěla v budoucnu produkovat?

Chtěla bych tady v Jarošově vyzkoušet pivní styl NEIPA, kouřový, nebo čokoládový stout. Jsou to moje oblíbené styly, které jsou navíc stále oblíbenější v rámci craft scény. Pevně věřím, že je dokážeme udělat po našem tak, aby oslovily co nejvíc fanoušků.

Co podle vás v současnosti nejvíc chybí českému pivovarnictví?

V současnosti určitě otevřené hospody!

Která pivní kultury je pro vás kromě té české nejzajímavější?

Líbí se mi genius loci mnichovských pivovarů, korunovaný Oktoberfestem a tuplákovou pivní kulturou, nebo mystické kouzlo klášterních pivovarů.  Dále mě oslovila strategie pivovaru Wild Creatures, kde se inspirovali belgickou kulturou spontánně kvašených piv.

Veronika Mandová: „Zlatavý mok“ provází Veroniku celým životem. Díky rodičům, pivním nadšencům, se dozvěděla nejen o jeho existenci, ale postupně si ho oblíbila, až zamilovala. Její cesta pivního znalce započala během studia na vysoké škole, konkrétně na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Zde poznala krásu nesnadné pivovarské výroby a tady se také zrodil její sen se stát pivovarnicí. I když to byla cesta dosti trnitá, sen se splnil přímo v jejím rodném městě. Do pivovaru Uherský Brod nastoupila na pozici laborantky mikrobiologické laboratoře a po dvou letech praxe se vyšvihla na vedoucí výroby, tedy výrobní ředitelku. Tato práce ji nesmírně obohatila o velké zkušenosti a dovednosti související s řízením celé firmy. Postupem času však z těžkopádného řízení bez podpory kreativity nebo nápadů a z nezájmu o perspektivní fungování pivovaru začala mít pocity bezmocnosti a nespokojenosti. Proto pro ni byl přechod do sféry minipivovarů příjemnou změnou. Na místě výkonné ředitelky v Jarošovském pivovaru se Veronika přímo našla. Vnímá ji nejen jako skvělou možnost seberealizace, ale i obrovskou zodpovědnost a příležitost posunout již nyní vzkvétající podnik ještě o krok dál. Ve svém volnu se jako aktivní členka kynologického kroužku věnuje co nejvíce svým pejskům, kteří jí dodávají energii. Její další vášně jsou sporty všeho druhu (fitness, tenis, volejbal, lyžování), motorky a cestování, zejména do přírody. Když si chce užít chvíli klidu a pohody, tak vyráží na ryby.

 

Newsletter