Když se řekne SPACs. Pro startupy budoucnost, pro investory riziko

Rok 2020 byla na Wall Street bezesporu turbulentní a v mnoha ohledech přelomový. V březnu trhy zažily nejprudší propad v dějinách. Z něj se však poměrně rychle oklepaly a vedeny především rychle rostoucími společnostmi se vydaly vstříc novým výšinám. Nyní, na konci března 2021, se hlavní akciový index S&P 500 nachází o téměř 16 % výše než před loňským březnovým propadem. Jeho technologický protějšek Nasdaq 100 je pak dokonce o 34 % výše. Vedle dramatických cenových fluktuací s sebou rok také přinesl trend tzv. Special Purpose Acquisition Companies. Tyto „krycí“ společnosti způsobily revoluci ve způsobu, kterým se rostoucí firmy stávají veřejně obchodovatelné a získávají finance pro svůj další růst. 

Jak to vlastně funguje?

Způsob, kterým SPAC vlastně fungují, se může na první pohled jevit komplikovaně. Jak je možné, že se společnost stane kótovanou na burze i bez realizace tzv. Initial Public Offering, které až donedávna bylo takřka jediným způsobem, jak dostat soukromou společnost na burzu? Ve skutečnosti se proces bez IPO neobejde. Namísto společnosti, která se snaží dostat na burzu, však IPO provede právě „krycí“ společnost. Při jejím IPO investoři koupí akcií vlastně „pouze“ dodají peníze na budoucí nákup jiné společnosti. Po IPO je tedy SPAC prázdnou schránkou disponující pouze prostředky k fúzi či akvizici jiné společnosti. Následně se snaží najít soukromou společnost, se kterou se spojí či ji napřímo koupí. Zakoupená společnost se tímto způsobem vlastně stane veřejně obchodovatelnou.

Rychlost má svou daň

Tento způsob má hned několik výhod. Společnosti nemusí procházet zdlouhavým procesem ověřování a vykazování finančních údajů, které obnáší normální IPO. Celý proces je tak mnohem rychlejší. Majiteli akvírované společnosti využití té „krycí“ přináší nižší náklady než tradiční vstup přes IPO. Při IPO jsou totiž soukromé společnosti nuceny platit nemalé částky za právní poradenství. Dle několika výzkumů spolknou poplatky právníkům a investičním bankéřům až 7 % výnosů z IPO. Využití SPACů je pro akcionáře lukrativnější i díky tomu, že si odnesou prémii, kterou normálně ztratí vinou tzv. „IPO pop“. Cena, kterou investiční bankéři začnou nabízet, je totiž většinou nižší než ta, kterou jsou za společnost investoři ochotni zaplatit. Původní majitelé své akcie tak na trh uvedou za tuto nižší cenu, ale vinou vysoké poptávky dojde k výše zmíněnému „popu“, kdy cena vystřelí mnohem výše. Využijí-li však ke vstupu na burzu SPAC, jsou původní akcionáři schopni vyjednat právě onu vyšší cenu. Navíc k tomu, aby akcionáři akvírované společnosti s převzetím souhlasili, je krycí společnost většinou nucena zaplatit určitou prémii. Právě to však může být nevýhoda z hlediska potenciálních investorů, jelikož jsou nuceni si za společnost připlatit. Této nevýhodě se dá vyhnout, ovšem pouze pokud jsou na sebe investoři ochotni vzít určité riziko.

Cena, za kterou se SPAC obchodují, totiž značně vystřelí většinou až po ohlášení plánované fúze. Mezi IPO krycí společnosti a ohlášením nákupu TARGET společnosti tedy existuje časové okno, ve kterém se společnost obchoduje za poměrně přijatelnou cenu. Riziko však spočívá v tom, že zdaleka není jisté, jestli se SPACu podaří najít soukromou společnost, jejíž akcionáři s převzetím budou souhlasit. To vůbec není jednoduché a ve většině případů se tak opravdu nestane. Dle studie Renaissance Capital, která od roku 2015 zkoumala 313 krycích společností, se pouze 93 podařilo najít vhodnou společnost, zakoupit ji a učinit ji tak veřejně obchodovatelnou. Z tohoto důvodu byl průměrný výnos sledované skupiny negativní – 9.6 %. Mediánový výnos byl dokonce ještě horší a činil -29,1 %, pouze 31,1 % sledovaných společností mělo pozitivní výnosy.

Když se zadaří…

Proč je tedy „SPAC investování“ mezi investory tak populární, když je ze statistického hlediska jejich výnosnost tak mizerná? Za úspěchem fenoménu pravděpodobně stojí především obrovské výnosy úzké skupiny SPACů, kterým se podařilo uspět. Mezi ty nejznámější příklady patří společnost DraftKings, zabývající se online sázením na sporty, společnost QuantumScape, vyrábějící lithiové baterie do elektrických vozidel, či Virgin Galactic, která plánuje zpopularizovat vesmírný turismus. Tyto tři SPACs od svého vstupu na burzu svým investorům zajistili výnos 821, 733, respektive 304 procent. Právě tyto úspěchy se investoři do SPACs snaží napodobit.  

Jak na tom vydělat?

Jaké příležitosti se v současnosti nabízí investorům, kteří by rádi na novém trendu vydělali? Dle společnosti SPAC Analytics na akciový trh v roce 2021 vstoupilo více než 275 krycích společností a investoři tak mají na výběr z obrovského množství možností. Jako nejjistější se však jeví investice do SPAC, která buď již oznámila, jakou společnost bude kupovat, či do  krycí společnosti, která sice zatím disponuje pouze peněžními prostředky, nicméně je vedena investorem, jemuž se v minulosti dařilo celý proces dovést k úspěšnému konci. 

Mezi první skupinu patří například společnost Finserv, která oznámila fúzi s firmou Katapult. Katapult je jednou z tzv. point-of-sales financing společností, která nabízí půjčky na internetové nákupy. Možnost využít jejího financování se zákazníkům zobrazí v platební bráně a proces je tak mnohem rychlejší a pohodlnější, než kdyby klient musel žádat o spotřebitelský úvěr. Financování navíc nabízí za příznivějších podmínek než při využití kreditní karty. Přestože je point-of-sales financing market v současnosti velmi konkurenční, společnosti Katapult se podařilo svým cílováním na nízkopříjmové zákazníky vytvořit konkurenční výhodu, díky které je schopna na půjčkách realizovat vyšší výnosy. Společnost by se měla s Finservem spojit v první polovině letošního roku. Jedna z potenciálních sázek z druhé skupiny SPACů je nový SPAC vedený Chamathem Palihapitiyou. Právě ten nový trend zpopularizoval a stál již za čtyřmi úspěšnými SPACs. Vedle výše zmíněného Virgin Galactic byl hlavním investorem do firmy Opendoor, která svým investorům od vstupu na burzu vydělala 229 %, CloverHealth a jeho společnost Social Capital Hedosophia Holdings V před pár měsíci oznámila akvizici finančního start-upu SoFi. V současnosti se na burze investorům nabízejí ještě další dvě Palihapitiyovy společnosti: Social Capital Hedosophia Holdings IV a VI. Ty svůj cíl stále hledají a pro investory, kteří se nebojí rizika toho, že se jim nakonec takovou společnost najít nepodaří, představují příležitost, jak na pomyslný SPAC vlak naskočit.

Zdá se, že trend SPACů není pouze módou, která nás za několik měsíců opustí. Pro vlastníky start-upů jsou totiž lukrativnější a přinášejí rychlejší vstup na burzu. Je tedy jasné, že v budoucnu bude tento způsob preferovat čím dál tím více soukromých společností. Zdaleka takovou hitparádou nejsou pro investory do krycích společností, které start-upy odkupují. Vidina fenomenálních zisků však bezesporu jejich popularitu udrží na vysoké úrovni. Pro investora toužícího po zněkolikanásobení svého vkladu v krátkém časovém horizontu se jeví jako jedna z nejreálnějších možností, jak tohoto dosáhnout.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.