Když se vládě nepodařilo víc zadlužit

AKTUALIZOVÁNO – Ministerstvu financí ČR se nepodařilo zadlužit tak, jak plánovalo. Potvrdila to dnešní aukce dluhopisů se splatností v roce 2020. Proč tomu tak je? 

Podle dat agentury Bloomberg, která cituje ČNB, dnes MF ČR odmítlo v aukci veškeré nabídky v případě bondů se splatností v roce 2020. Cílem vlády bylo udat v této emisi aktiva v hodnotě alespoň 4 miliardy korun. Investoři však nabídli „pouze“ 1,04 miliardy. Proč se tak děje?

„Na sekundárním trhu českých dluhopisů jsme svědky výprodeje. Například prémie 10letého českého bondu se vyšplhala oproti tomu německému o stejné splatnosti na pětileté maximum dosahující 118 bazických bodů,“ vysvětlil situaci pro agenturu Bloomberg šéf oddělení obchodování s dluhopisy v Komerční bance Dalimil Vyškovský. „Česká národní banka zaujala v otázce měnové politiky jestřábí postoj. Investoři si tak uvědomili, že současné výnosy českých bondů jsou stále extrémně nízké ve srovnání s tím, kde se úrokové sazby mohou nacházet během příštích pár měsíců,“ dodal.

A jak doplnil ekonom Komerční banky Marek Dřímal…

 

I přesto, že vláda dnes neudala bondy se splatností v r. 2020, úspěšnější byla v případě těch s maturitou v roce 2026 (v aukci vydraženo 3,43 mld. Kč s průměrným výnosem 1,287 %) a v 2030 (2,981 mld. Kč, prům. výnos 1,713 %). Tudíž tvrzení, že se MF ČR nedaří dále zadlužovat, je nutné brát s velkou rezervou.

Vyšší sazby budou! Reaguje koruna i dluhopisy

Zmiňovaná vidina letos již druhého zvýšení úrokových sazeb (a následného pokračování tohoto trendu) se projevuje v celkovém zvýšení úrokového diferenciálu peněžního trhu. Do toho vedle výnosů českých bondů vstupují i ostatní fundamenty jako například sazby implikované forwardy a další vycházející z derivátových kontraktů (FRA, IRS apod.).

Koruna? Letos (zatím) nejziskovější měnou regionu

Současný vývoj české ekonomiky, především pak tempa růstu cen podpořeného nad očekávání rychlejším růstem mezd (díky rekordně nízké nezaměstnanosti), nahrává tomu, aby ČNB přistoupila k dalšímu zvýšení svých sazeb. Do toho samozřejmě vstupuje i vývoj kurzu koruny, který doposud, od ukončení kurzového závazku, nezpevňoval natolik, kolik bankovní rada ČNB čekala a kolik by bylo potřeba k tomu, aby byly měnové podmínky utaženy bez potřeby „vnějšího“ zásahu.

Suma sumárum, trh tak očekává, že na příštím měnověpolitickém zasedání ČNB, které proběhne 2. listopadu, dojde na letos již druhé zvýšení sazeb. Tento krok by dle všeobecného odhadu měl dosahovat standardních 25 bazických bodů, objevují se ale i spekulace, a to především díky komentáři člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy, že by rada mohla být mnohem odvážnější a sazby zvýšit klidně „nestandardně“ – například o 50 bazických bodů.

Hlavní „prorok“ ČNB: Díky, překoupená koruno!

To vše se nutně projevuje na tržních sazbách, stejně tak i na výprodeji českých bondů. Patrné je to například ve srovnání s ostatními dluhopisy regionu střední a východní Evropy. Divergence v očekávaném vývoji měnové politiky zde způsobila, že se výnos 10letého českého dluhopisu poměrně vychýlil od dosavadního vývoje svých „kolegů“ z Polska či Maďarska.

Jak napsala agentura Bloomberg, zatímco se ČNB připravuje na druhý úrokový „hike“ za necelých deset let, polská centrální banka ponechává své sazby beze změny (dle slov samotného guvernéra by tak mohly zůstat až do roku 2019), ta maďarská pak své úroky dokonce osekává (depozitní overnight sazba byla naposledy snížena o 10 bazických bodů na -0,15 %).

Nejen v návaznosti na divergenci měnových politik české a polské centrální banky doporučuje společnost Unicredit sázku na short PLNCZK, tedy na posílení koruny, s cílovou cenou 5,98. Pro srovnání, aktuálně se kurz nachází na 6,087 PLNCZK.

Hlavním argumentem analytického týmu Unicredit je další posílení koruny v souvislosti s vyššími sazbami (v listopadu + 25 b.b, v roce 2018 pak banka čeká další tři kola navyšování) a možná „zranitelnost“ polského zlotého v reakci na potenciální změny sentimentu rozvojových trhů.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter