Klesající ceny komodit zrcadlem prohlubujících se globálních rozdílů

Notoričtí skeptici věštící globální krizi mají nový terč – nynější pokles cen komodit. Pozorně sledovaný komoditní index Bloombergu, jenž zahrnuje cenu 20 komodit, klesl tento týden na čerstvé čtyřleté minimum. 

Pozornost cenám kovů, ropy a zemědělských produktů jde momentálně ruku v ruce se zpomalující ekonomikou v Číně a nejistou situací ve vyspělých ekonomikách navzdory výjimečné úrovni podpory centrálních bank. Přesto však není jednoduché, samozřejmě až na pár jedinců v čele s notorickým medvědem Faberem, najít mnoho lidí opravdu znepokojených momentální situací na dluhopisových, akciových či měnových trzích, uvádějí ve svém komentáři ke komoditnímu trhu Financial Times.

Klesající ceny komodit by se samozřejmě měly promítnout do vyšších reálných příjmů a zvýšit tím vyhlídky na ekonomický růst. Na druhé straně, centrální banky bedlivě sledují, jaký vliv bude mít pokles komodit na inflaci. Dluhopisové a swapové trhy tento týden zahrnuly do svých cen fakt, že klesající ceny komodit způsobily nižší očekávání míry inflace. To zvyšuje šance na ponechání úrokových sazeb na historických minimech ještě nějakou dobu, což by na oplátku mělo podpořit růst dluhopisů a akciových trhů.

Dalším důvodem pro možné ignorování nejnovějšího poklesu cen komodit je výjimečná kombinace nesouvisejících faktorů jež způsobila tento propad a které podle mnoha analytiků nemají šanci na dlouhé trvání. Ceny obilí klesly kvůli nečekaně dobré sklizni, což zcela nesouvisí s obavami o úvěrové bublině v Číně, jenž postihla kovy. Ceny ropy klesly, kvůli napětí na Blízkém východě a Ukrajině a taktéž obavám z nedostatečné poptávky.

Přesto však celkový pokles cen komodit vysílá varovné signály, uvádí FT. Hlavní obavou je momentální divergence největších světových hospodářských oblasti. Tyto rozdíly se již promítají do měnových a dluhopisových trhů, což by mohlo být ještě umocněno plánovaným ukončením kvantitativního uvolňování americkou centrální bankou v příštím měsíci. 

Klesající ceny komodit zrcadlí momentální znepokojení ohledně ekonomiky Číny a snahy Pekingu omezit neudržitelně vysokou míru tvorby úvěrů. Ceny kovů odráží očekávání investorů ohledně poklesu čínské poptávky po surovinách. „Před deseti lety byly ceny mědi barometrem globálního hospodářského cyklu – nyní je to všechno o Číně,“ Říká investiční stratég Robert Farago. 

Napříč rozvojovými trhy – alespoň těmi závislými na exportu komodit, například v Latinské Americe – se pokles cen shoduje s celkovým poklesem tamních ekonomik. V Evropě vyhlídka na klesající ceny energií a potravin posilující reálné příjmy však nabízí nedostatečnou úlevu. S již nebezpečně slabou inflací a eurozónou čelící riziku deflačního propadu by poslední věcí, jež by ECB chtěla, bylo něco, co by ještě prohloubilo deflační očekávání.

Deflační dopad poklesu cen komodit v eurozóně byl kompenzován slabším eurem – ovšem jen částečně. „Na ECB je momentálně zcela zřetelně vyvíjen tlak, aby více oslabila měnu,“ říká Richard McGuire, stratég Rabobank. „ECB bude s velkou pravděpodobností nucena přistoupit ke kvantitativnímu uvolňování, jinými slovy odkupu vládních dluhopisů,“ dodává.

Ve Spojených státech amerických dle Faraga či stratégů Citigroup spíše než projev slabosti padající ceny komodit do značné míry odrážejí růst dolaru, způsobený oživením ekonomiky. „Zkušenosti z minulé dekády, kdy ceny kovů a ropy prudce vzrostly, naznačují, že dopad do spotřebitelských cen skrze inflaci bude s velkou pravděpodobností mírný,“ říká Benjamin Mandel, stratég Citigroup. „Pokles cen komodit může být v očích Fedu vnímán jako vedlejší účinek ekonomického oživení a neměl by americkou centrální banku zastavit od zvyšování úrokových sazeb v příštím roce,“předpovídá.

Pokud klesající ceny komodit způsobují propad bohatství u rozvojových trhů, u amerického trhu takové obavy nepanují. Silnější růst v USA pomůže zmírnit problémy jinde, ale ne obavy investorů ohledně globálních divergencí, jež tyto cenové poklesy naznačují, uzavírá FT. 

Newsletter