Radmila Kleslová se rozhodla rezignovat na funkci místopředsedkyně hnutí ANO. Ve svém dnešním vyjádření pro média uvedla, že odstoupila kvůli dehonestující kampani, kterou proti ní rozpoutal bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Kleslová se vzdala funkce těsně před dnešním večerním jednáním předsednictva ANO o jejím údajném nátlaku na dozorčí radu ČEZ a působení v orgánech pražských městských firem.Podle předsedy ANO a ministra financí Andreje Babiše je její rezignace „novým standardem“.
„Po permanentním tlaku, který na mě média v posledních týdnech vyvíjela, jsem se rozhodla rezignovat na funkci místopředsedkyně hnutí ANO,“ napsala Kleslová. Odstoupením z funkce prý chce zastavit kampaň, která poškozuje hnutí ANO. Podle ní ji rozpoutal bývalý náměstek ministra financí Andreje Babiše (ANO) Lukáš Wagenknecht.
Kleslová dodala, že nechce být „hromosvodem pro mediální útoky novinářů“. „Už nemám sílu snášet každodenní tlak ze strany novinářů,“ uvedla. Přednější je pro ni zdraví a dcera, dodala.
„Pokud si vzpomeneme na různé jiné kauzy, Radmila Kleslová neporušila zákon, je to de facto její soukromá záležitost,“ uvedl Babiš. Zmínil případy místopředsedkyně ČSSD Lenky Tesky Arnoštové s údajně výhodným nákupem pozemku, výstup místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska vůči vyšetřovateli prý předraženého nákupu vojenských letadel CASA nebo obvinění hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (STAN) pro podezření z korupce. „Když to porovnáme s těmito případy, tak paní Kleslová nevhodně komunikovala se členy dozorčí rady, ale nespáchala žádný přestupek,“ uvedl Babiš. Kleslová se podle něho rozhodla patrně na základě „mediální štvanice“, která je podle něho „obrovská“.
Média během posledních týdnů informovala o smlouvě advokátní kanceláře Kleslové pro ČEZ, díky které si starostka Prahy 10 vydělala až 100.000 korun měsíčně. Upozornila také na to, že Kleslová je členkou představenstva společnosti Pražská teplárenská a předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky. Díky angažmá v pražských firmách si podle Lidových novin přijde až na miliony korun ročně.
Server Neovlivní.cz také zveřejnil nahrávku, na které Kleslová obviňuje Wagenknechta z toho, že společně s dalšími členy dozorčí rady ČEZ média upozornil na její smlouvu se společností. Právě tato nahrávka podle dřívějšího vyjádření Babiše vedla k tomu, že se rozhodl případ Kleslové řešit na předsednictvu.
Radmila Kleslová patří k nejvýraznějším postavám hnutí ANO, média ji označují za pravou ruku předsedy Andreje Babiše. V hnutí se Kleslová angažuje od roku 2014, předtím byla více než 20 let (1993-2014) členkou sociální demokracie. Působila mimo jiné jako místopředsedkyně pražské organizace ČSSD a řadu byla let členkou ÚVV strany. Je předsedkyní pražského ANO (od února 2014), místopředsedkyní celého hnutí byla zvolena letos v únoru.
Veřejně se angažovala se zejména v komunální politice, od loňského listopadu je starostkou Prahy 10, kde její hnutí vytvořilo koalici s ČSSD, Stranou zelených a Nezávislými pro Prahu 10 exstarosty Bohumila Zoufalíka. Předtím byla – ještě v řadách ČSSD – Radmila Kleslová od roku 2010 místostarostkou této městské části.
Narodila se 25. srpna 1963 ve Vysokém Mýtě, vystudovala Právnickou fakultu někdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1986; nyní Masarykova univerzita), doktorát práv získala v roce 1988 na Právnické fakultě UK v Praze. V 80. letech pracovala v podniku zahraničního obchodu Centrotex a poté na ředitelství podniku Zelenina Praha.
V letech 1988 až 1992 byla zaměstnána na federálním ministerstvu vnitra. Podle týdeníku Euro byla podporučicí komunistické rozvědky a zařazena byla do odboru, který přímo spadal pod zástupce náčelníka pro nelegální rozvědku a měl na starost výběr, výchovu a řízení nových kádrů pro špionážní práci, napsalo na jaře 2011 Euro. Kleslová to ale popírá.
Jako mladá právnička se prý jen chtěla uplatnit v diplomacii a v rozvědce se ocitla bez vlastního přičinění. Týdeníku Reflex loni v říjnu Kleslová řekla, že procházela testováním, učila se angličtinu a nasazení pod krycím jménem a s falešnými doklady v kapitalistické cizině v létě 1989 odmítla. „Na ten den nikdy nezapomenu. Stejně tak ani na problémy, které jsem měla potom,“ dodala Kleslová.
Po odchodu z ministerstva působila jako advokátka (1993 až 2010; měla mimo jiné dlouholetou smlouvu se společností ČEZ) a lobbistka. V minulosti zasedala ve statutárních orgánech podniků Vítkovice Steel, Unipetrol Trade, Benzina, Pražská teplárenská Holding, Kostelecké uzeniny či IDS Praha, byla viceprezidentkou Česko-izraelské smíšené obchodní komory a členkou správní rady VZP. Nyní je členkou představenstva společnosti Pražská teplárenská a předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky.
