Bitcoin vznikl jako odpověď na problémy finančního trhu. Má ambici se stát pojistkou proti krizi. Zatím se tak ale děje jen v některých zemích. Pokud si na kryptoměnovém trhu nejste jistí, co děláte, kupujte jen bitcoin a prostě ho držte, řekl v rozhovoru odborník na měnové systémy se zaměřením na alternativní měny a spoluzakladatel krypto-poradenské společnosti Altlift Jakub Jedlinský. Kdo je podle něj největším nepřítelem kryptoměnového trhu? A proč je Elon Musk zlaté tele? Přečtěte si rozhovor.
Jak hodnotíte současnou situaci kryptoměnového trhu? Co má společného s „tradičním“ trhem, například akciovým, a v čem se naopak liší, vezmeme-li v potaz aktuální ekonomické a finanční prostředí?
Bitcoin vznikl jako odpověď na problémy tradičního finančního trhu, jako protiklad k inflačním politikám bankovního sektoru. Má ambici stát se antifragilním aktivem, což znamená pojistkou proti krizi, bezpečným přístavem. Bohužel se zatím ukazuje, že tato jeho vlastnost se projevuje pouze v zemích, kde dochází k velmi vysoké inflaci nebo kde přímo kolabuje finanční sektor. Ve vyspělých zemích cena bitcoinu zatím do značné míry koreluje s akciovým trhem. Bitcoin a několik málo dalších kryptoaktiv se již etablovalo v rozvahách finančních institucí a pokud jde o retail, tak se vůči nim investičně exponovaly řádově stovky milionů lidí. Přesto jsou vnímány jako rizikové složky portfolia, podobně jako růstové akcie. Když tedy trh zachvátí panika, jako v březnu 2020 při vypuknutí covidu (resp. při prvních lockdownech) nebo nyní v září 2021, když vyplavaly na světlo dlouhodobé problémy v Číně, před kterými západ zavíral oči, tak padalo nejenom S&P 500, ale také ceny kryptoaktiv.
Trhy kryptoaktiv se však fundamentálně liší v řadě ohledů. Především umožňují držitelům těchto aktiv nakládat s nimi přímo, nevyžadují zprostředkování třetí stranou (bankou, brokerem nebo třeba aplikací typu Robinhood). Zprostředkovatelé existují, ale není potřeba je využívat.
Jedná se stále relativně nový trh, úroveň regulace (ať už ji vnímáme jako pozitivum, nebo negativum) je nižší. Některé praktiky, které by na tradičních finančních trzích byly trestné, na kryptoměnových trzích postižitelné nejsou. To spolu s menší velikostí těchto trhů vede k výraznější volatilitě. Tím pádem není potřeba používat páku, ani bychom to nedoporučili.
Ačkoli se jedná o legální byznys, tak může být pro firmy v oboru obtížné získat přístup k bankovním službám. Je to podobné, jako když provozujete legální byznys s marihuanou v USA. Obecně likvidita mezi kryptem a fiatem je problematická. Velkým tématem je umožňování plateb přímo stable coiny, tedy kryptoaktivy vázanými na dolar nebo jinou fiat měnu.
Jaký je Váš názor na nastolení nového trendu vytváření digitálních měn centrálních bank? Vylepší tento nástroj dosavadní platební systém, nebo je pes zakopaný někde jinde?
Jedná se o jiné téma. Kryptoaktiva jsou decentralizovaná. Drtivá většina z nich ani nemá primárně sloužit jako měna, mají blíž k poukázkám, v některých případech k cenným papírům. CBDCs jsou centralizované. Jsou plně pod kontrolou centrálních bank. Ty se sice ohánějí tím, že reagují na technologickou změnu, kterou přinesl Bitcoin, ale je to zástěrka. Pointa CBDCs je v tom, že převádí možnost emise peněz ze soukromých komerčních bank na centrální banky. Centrální banka dnes nemá možnost, jak přímo vytvořit peníze a distribuovat je mezi občany. To dělají komerční banky. Díky CBDCs tedy stát (jeho orgán centrální banka) získá přímější kontrolu nad množstvím peněz a nad jejich distribucí. Není tedy překvapivé, že nejviditelnější projekt digitální měny centrální banky vzniká v Číně. Ta v posledních letech silně otáčí zpět k centralizaci a totalitě.
Kryptoměnový trh má za sebou několik epizod, kdy se k němu vyjadřovaly známé osobnosti jako například Elon Musk. Vy jste na toto téma měl dokonce přednášku s názvem Proč nesledovat Twitter Elona Muska. Proč tedy?
Tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto nikdy neodhalil svou identitu. Díky tomu se jedná o komunitní projekt postrádající proroka, otce zakladatele, který by svými osobními názory a svou autoritou mohl ovlivňovat budoucí vývoj. To je kouzelné. Je to alternativa k projektům, na které jsme zvyklí, a ukazuje se, že je díky tomu Bitcoin velmi robustní, odolný. Elon Musk a podobní influenceři jsou jako zlaté tele. Lidé by se neměli modlit ke zlatým telatům. Situace, kdy se trh pohne nahoru či dolů o 10 % v souvislosti s tím, co tweetuje Musk, není zdravá. Nejsledovanější influencer na světě dokáže podobně ovlivnit jakýkoli trh, ale už fakt, že se na to ptáte právě v souvislosti s kryptoaktivy, ukazuje, že je ten trh zatím relativně nedospělý.
Kdo je podle Vás největším nepřítelem kryptoměnového trhu?
Momentálně bych řekl, že otevřeným nepřítelem je Čína. Chovám nicméně naději, že zlikvidováním těžebního průmyslu a explicitními zákazy už tato země vyčerpala většinu nábojů. V Číně jsem měsíc o kryptoměnách učil už v roce 2017. Již tehdy si moji čínští studenti vesměs mysleli, že kryptoměny jsou u nich zakázané. Zprávy o zákazech se recyklují několikrát ročně, způsobují tzv. FUD, tedy obavy na trhu, což potom usnadňuje shortování. Např. v pátek 24. září se na twitteru znovu objevila tři týdny stará zpráva o zákazu obchodování kryptoměn v Číně a bitcoin se propadl o 5 tisíc USD za minci.
Můžeme se bavit o tom, jestli je nepřítelem kryptoměn třeba Gary Gensler, šéf amerického regulátora SEC. Je to člověk s historií v Goldman Sachs. Prosazuje regulaci, která by ukotvila pozici tradičních finančních institucí v krypto světě. Jsou ale investiční banky nepřítelem kryptoaktiv? Nebo je naopak pomáhají legitimizovat a jsou v zásadě na stejné straně jako investoři, kteří si v bitcoinu spoří? Těžko říct. Uvědomme si, že na každém trhu jsou dvě strany, býci i medvědi. Trh by měl usnadňovat směnu, měl by pomáhat alokovat zdroje a hodnotu. Většina kryptoměnových projektů jsou experimenty. Můžeme díky nim odhalovat nové možnosti tekuté governance, nové byznys modely. A učit se z chyb. Bylo by zaujaté myslet si, že přítelem trhu je jen ten, kdo nakupuje, drží a touží po tom, aby cena letěla “to the Moon”.
Nejen v českém prostředí se doslova roztrhl pytel s různými tokeny. Vznikají dokonce platformy zprostředkující emisi nových. Na co by si měli potenciální investoři dát největší pozor? Jak poznat kryptoměnového podvodníka?
Pokud si nejste jistí, co děláte, kupujte jenom bitcoin, nic jiného. A netradujte, prostě ho držte. Cokoli mimo top50 na Coinmarketcapu je na pováženou, bez hlubších znalostí trhu se nepouštějte na tenký led. Během bull runu je každý investiční genius a pak najednou bublina praskne a lowcapy se propadnou klidně o 90 %.
Rozhodně nekupujte tokeny, které teprve mají vstupovat na burzy. Obloukem se vyhněte tokenům distribuovaných multilevely. Nekupujte žádné vzdělávací balíčky. Jakmile někdo garantuje nějaký výnos, jedná se s velkou jistotou o scam. Pokud nevíte, kdo za projektem stojí, pokud mají adresu v zemi, kterou sotva umíte najít na mapě, vyhněte se tomu. Nesnažte se najít “Nový Bitcoin” nebo “Nové Ethereum”. Pokud Vám něco doporučuje Váš známý, omlouvám se, ale bude to nejspíš multilevel scam. Kupte si bitcoin, hardwarovou peněženku a hodlujte. Pokud si nemůžete pomoct, obraťte se raději na několik na sobě nezávislých odborníků. Tím snížíte šanci, že sednete na lep podvodníkům.
Jaký je Váš výhled kryptoměnového trhu? Dočkáme se další „to the Moon“ vlny?
Dočkáme se dalších bullrunů a dočkáme se i bear marketů. Tak to funguje na všech trzích. Momentálně je globálně velmi složitá ekonomická situace. S počátkem lockdownů se emise nových peněz utrhla ze řetězu. V důsledku toho se ekonomika na celém světě přehřívá, docházejí zdroje. Nejde už o finanční problém, ten problém je v reálné ekonomice. Je zainvestováno do více projektů, než kolik jich lidstvo dokáže v rozumném čase dokončit. Tahle bublina musí prasknout. Budou kolabovat celé sektory, budou padat akciové trhy a minimálně dočasně se pravděpodobně propadne i krypto. Lidé momentálně tápou, neví, jak se proti nadcházející krizi pojistit, jak ochránit úspory. Věřím, že kryptoměny fundamentálně slouží jako nejlepší uchovatel hodnoty. Až dojde na dřeň, Bitcoin se prosadí. Podobně jako v zemích, kde je hyperinflace a vysoká nedůvěra ve vládu.
Jaké má dnes potenciální investor možnosti, pokud se chce svézt na „kryptovlně“, ale nechce kryptoměny sám držet?
Pokud investor nevěří, že sám dokáže kryptoaktiva držet bezpečně, nebo tomu zkrátka nechce věnovat vlastní energii, popř. pokud chce zkusit dosáhnout vyšší zhodnocení, má dnes již řadu možností. Může investovat do kryptoměn zprostředkovaně, nákupem akcií společností, které je drží na svých aktivech. Může využívat služeb třetích stran, jako jsou burzy, Revolut nebo třeba Celsius. Může investovat do podílových listů fondů. Může obchodovat futures.
Jste jedním ze zakladatelů kryptoměnového fondu Altlift. Můžete o něm říct něco víc, například jakou strategií se řídí?
Naše poradenská společnost se zaměřuje na fundamentální analýzy kryptoměnových projektů. V současnosti zakládáme v Nizozemsku regulovaný fond. Naší strategií je vybírat do portfolia projekty, které nabízí rozumné řešení skutečných problémů. Takové, které tu pravděpodobně budou i po několika letech. Které budou lidé používat, protože je to užitečné, aniž by nutně tušili, že jde o kryptoaktivum, nebo aby museli vědět, jak přesně funguje technologie, na které projekt funguje. Největší zastoupení v našem portfoliu má bitcoin. Zkoumáme trh a podle jeho vývoje některé zastaralé projekty opouštíme a dáváme šanci jiným, perspektivnějším. Většinu hodnoty držíme bezpečně na hardwarových peněženkách. Snažíme se minimalizovat expozici vůči jednotlivým burzám. Máme v týmu samozřejmě i experty na trading, na technickou analýzu. Naším cílem je ve zhodnocení porážet bitcoin. Letos ho porážíme zhruba o 40-50 %.
Nevýhodou většiny fondů je dlouhá doba, na kterou musíte peníze uzavřít. Domníváme se, že v kryptu je problematické čekat na výběr roky nebo i měsíc. Volatilita je příliš vysoká. Proto nabízíme možnost výběrů bez poplatků každý týden. Chceme zážitek z investice co nejvíce připodobnit tomu, když si člověk spravuje portfolio sám a může kdykoli peníze vybrat.
Řekl byste o sobě, že patříte mezi popularizátory kryptoměn? Jak lze podle Vás krypto přiblížit širším, zejména českým masám?
Věnuji se kryptoměnám jako ekonom od roku 2012, tehdy jsem na to téma psal diplomovou práci, o šest let později jsem obhajoval disertaci. Od roku 2014 o kryptoměnách jako jeden z prvních na světě učím na vysoké škole. Za tu dobu mými kurzy prošly stovky studentů z celého světa. Řada z nich dnes pracuje v kryptoměnových společnostech nebo založili vlastní firmy. Československá krypto komunita je velmi silná. Je zde řada schopných lidí, kteří dělají skvělou práci při osvětě. Výborná je i spolupráce s médii. Povědomí o tom, co je Bitcoin, je rok od roku lepší. Samozřejmě jsou etapy, kdy je populární třeba slovo blockchain a masy si mylně myslí, že vyřeší všechny problémy světa. Nebo utápí peníze v nesmyslných ICOs. Ale celkově se určitě povědomí nejenom o kryptu, ale i o tom, jak (ne)funguje klasický finanční sektor, dlouhodobě zlepšuje.
Ing. Mgr. Jakub Jedlinský Ph.D. vyučuje o měnových systémech se zaměřením na alternativní měny na VŠE. Od roku 2013 se věnuje problematice kryptoměn jako makroekonom a investor. Na toto téma přednáší rovněž mimo akademické prostředí a spolupracuje se soukromým sektorem. Je spoluzakladatelem společnosti Altlift s.r.o., která se zabývá krypto poradenstvím a aplikací DLT. Je rovněž technologickým expertem iniciativy Blockchain Republic. Má zkušenosti s nastavováním monetárních řešení v herních prostředích. Věnuje se testování fungování peněz pomocí konstrukce disekvilibriálních dynamických modelů, což se naučil během výzkumné stáže na Kingston University London pod vedením Prof. Stevea Keena.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
