Výdaje na potraviny a jiné zboží každodenní spotřeby, které je běžně a nejlépe dostupné v obchodních řetězcích, ukrajují výraznou část z rozpočtu každé domácnosti. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o o výrobky, které je možné těžko nebo vůbec substituovat, jsme všichni v pozici, kdy musíme přijmout cenu stanovenou prodejcem. Každopádně vzhledem k tomu, jak malým trhem ČR je a jak velký počet obchodních řetězců na něm působí, i ony mezi sebou vedou boj o zákazníka a to nejčastějí skrze cenu. Zdá se tedy, že když se chtějí řetězce udržet konkurenceschopné nebo dokonce hájit nižší ceny, než má konkurence, při zachování určité kvality prodávaných výrobků, musí neustále ukrajovat ze svých marží. To se jeví jako logický postup, obzvlášť když vezmeme v potaz, že rostou ceny energií, surovin potřebných k výrobě zboží a cena práce a tak výrobci jen stěží mohou udržet kvalitu svých výrobků při nezměněných cenách.
Realita je ale jiná. Marže obchodních řetězců jsou na závratné úrovni. Z údajů Potravinářske komory je vidět, že marže u některých výrobků přesahují úroveň 100%. Takovými výrobky jsou třeba měkký tvaroh nebo ochucené sýry. U jiných záladních potravin se pohybují v rozmezí 40 – 70 %. A tak je na místě se ptát, kdo nese náklady spojené s chamtivostí řetězců. Jsme to my spotřebitelé, nebo výrobci těchto výrobků? Oba. Spotřebitelé jsou ochotni snižovat své nároky na kvalitu výměnou za to, že cena neporoste. Výrobci jsou nuceni snižovat kvalitu svých výrobků jen proto, aby je měli možnost umístit na trh i v situaci, že jejich marže je o desítky procent nižší, než ta řetězců. Někdy je marže výrobců u některých výrobků tak nízka, že je s ní ve finále spojená ztráta při produkci daného zboží, ale výrobce si nemůže dovolit prerušit dodávky, protože mu hrozí vyloučení z dodávek řetězci a tak ztráta odběratele. Na znepokojující situaci se na evropské úrovni pokusila zaměřit Evropská komise, nakonec se ale s problémem vyrovnala formou jeho přesunu zpět na úroveň jednotlivých států.
Jistou možnost zlepšení situace mohou vidět výrobci v ČR v připravované novele zákona o tržní síle, který byl přijat v původním znění v únoru 2010. K projednání novely zákonu mělo dojít 28. srpna, ale vláda toto projednání odložila. Zákon o tržní síle ve znění z roku 2010 měl omezit nekalé obchodní praktiky řetězců. To se mu na určitou dobu v omezeném rozsahu povedlo. Teď se ovšem tyto praktiky opět objevily a právě tomu by měla zabránit připravovaná novela.
Nekalé obchodní praktiky slouží k dosažení plánovaných marží formou, kterou v ceně spotřebitel nenajde. Jedná se o tzv. zadní nebo skryté marže. Klasická marže obsažená v ceně výrobku na pultu se stanoví jako přirážka k nákupní ceně. Skrytá marže tak slouží čistě k tvorbě zisku. Mezi nejčastější nekalé obchodní praktiky využívané obchodními řetězci se řadí platby za fiktívni služby, zalistovací poplatky, vratky zboží, nedodržení zákonné splatnosti ,vyhrožování přerušením obchodních vztahů a zpětné bonusy. Právě tyto prohřešky by měl zákon o tržní síle postihnout. Předseda Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman se vyjádřil, že dlouhodobé neřešení nekalých obchodních praktik řetězců může vést až k likvidaci zpracovatelského sektoru v ČR.
Obchodní řetězce se brání argumentací, že jimi dosahované marže ve své podstatě netvoří zisk, když jsou v nich zahrnuty náklady na platy tisíců zaměstnanců, náklady na energie, logistiku, všechny ostatní náklady spojené s fungováním obchodů a nakonec i daně a odvody do státního rozpočtu. Ovšem všechny tyto náklady jsou obsažené v klasické marži, kterou nese spotřebitel. Skrytá marže není v těchto cenách zahrnutá a tak jak už bylo spomenuto, přispíva k čistému zisku obchodníka.
Je otázkou, nakolik se novela zákona o tržní síle skutečně přenese do snížení marže obchodních řetězců a jak ovlivní pultovou cenu prodávaného zboží. Je možné, že náklady spojené s omezením nekalých obchodních praktík řetězců, které se projeví ve snížení jejich skryté marže, ponese také spotřebitel, kdy se část těchto skrytých marží přesune do marží prvotních a tak se zvýší cena prodávaného zboží.
