Konec éry levných peněz? Ne tak úplně

Před a především po zvýšení základních úrokových sazeb ze strany ČNB se v mediích objevilo hned několik článků, jejichž obsah nebo alespoň titulky hlásají „konec levných peněz“. Namátkou je možné najít takové články například na serveru novinky.cz nebo na ihned.cz.

Takové komentáře nejsou nutně špatně, ale neukazují celý obrázek. Trochu konkrétněji, představme si, že si někdo chce pořídit 1000 Kč. Zůstaneme-li v rámci legálních možností, pak jsou především dvě cesty. Člověk si tu „tisícovku“ může koupit například za eura či dolary, nebo si ji může půjčit a zaplatit za ni úrokem.

První možnost, tedy nákup 1000 korun na konci intervencí stál zhruba 37 eur (kurz 27,02 koruny za euro), zatímco dnes je možné nakoupit tu stejnou českou tisícikorunu, ten fialový papír s podobiznou Palackého, za 38,24 eur (při kurzu 26,15 EURCZK). Tedy, zdražování koruny rozhodně nezačalo minulý týden, kdy ČNB zvedla základní úrokové sazby, ale kontinuálně pokračuje již od ukončení intervencí. Kvantitativně to znamená, že od ukončení zdražila tisícikoruna o 3,3 procenta.

Pokud by si člověk chtěl tisícovku půjčit (a mohl si půjčit za základní úrokovou sazbu ČNB), pak by před ukončením intervencí musel, po dodržení časového termínu, vrátit 1000,5 koruny. Po zvýšení úrokových sazeb by vrácená částka byla 1002,5 koruny, tedy o cca. 0,2 procenta vyšší než před zvýšením sazeb.

Nejenže zvýšení úrokových sazeb nebyl začátek konce levné koruny, ale ani nedošlo k nijak dramatickému zdražení. Je pravda, že jde o symbolický krok, kdy se první centrální banka v Evropě rozhodla v tomto hospodářském cyklu přistoupit ke zvýšení sazeb. Navíc je pravděpodobné, že tím ČNB nekončí. To však bude záležet na mnoha ohledech, především pak na chování koruny a na politice ECB.

Do toho navíc platí, že i přes zvýšení úrokové sazby je vinou inflace v tolerančním pásmu centrální banky reálná úroková míra stále záporná.

Newsletter