Česká národní banka na svém letošním prvním měnověpolitickém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů. Podle modelu centrální banky by toto zvýšení mohlo být poslední. Nejistoty jsou však velké, upozornil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Hlavní úroková sazba se po rozhodnutí dostala na úroveň 4,5 %, která je nejvyšší od roku 2002. Pro navýšení hlasovalo pět centrálních bankéřů, dva pak byli pro stabilitu sazeb. Rozhodnutí je konzistentní s prognózou výrazného nárůst tržních sazeb na začátku letošního roku. ČNB tím reaguje na silné domácí i zahraniční inflační tlaky. Jejím cílem je návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky a podpora ukotvenosti inflačních očekávání.
Únorová prognóza ve srovnání s listopadovou ukázala zvýšení růstu v roce 2021 a jeho následné zpomalení v roce 2022 a 2023. Centrální banka neočekává zavedení dalších protipandemických opatření, což by mělo přispět k pokračující ekonomické obnově. K růstu bude významně přispívat spotřeba domácností, která bude financována rostoucím disponibilním důchodem a rozpouštěním vynucených úspor. Spotřebitelská poptávka bude však tlumena inflací a vyššími sazbami.
Inflace dle výhledu v roce 2022 vzroste na 8,5 %, přičemž na začátku roku by měla překročit 9 %. Kulminovat by pak měla zhruba v polovině roku. V roce příštím by díky silnější koruně a vyšším sazbám měla zpomalit na 2,3 %, tedy do blízkosti inflačního cíle na 2 %.
Úroky by dle prognózy měly s dnešním zvýšením dosáhnout svého vrcholu. Ve druhé polovině roku by pak mohlo dojít k jejich následnému snížení. Guvernér Rusnok však upozornil, že tento scénář je podmíněn splněním všech předpokladů prognózy. Rizika výhledu však byla vyhodnocena jako mírně proinflační, přičemž aktuální nejistota zůstává velmi vysoká. Z toho důvodu nelze vyloučit další zpřísnění, o jehož velikosti ale můžeme jen spekulovat, vysvětlil Rusnok.
Koruna během dnešního dne krátce zpevnila pod hranici 24,10 za euro. Během tiskové konference však zisky odevzdala a oslabila o zhruba dvacet haléřů. Část trhu realizovala zisky, zejména s ohledem na prognózu naznačující možný vrchol úrokových sazeb v rámci aktuálního úrokového cyklu.
My zůstáváme v tomto směru opatrní. I přesto, že model centrální banky již další výrazné zvýšení neukazuje, lednová a únorová inflace bude spojena s výrazným rizikem pozitivního překvapení. Všeobecně platí, že čím déle zvýšená inflace potrvá, o to větší vliv bude mít na inflační očekávání, na což by ČNB byla nucena reagovat dalším navýšením sazeb. Rusnok sice upozornil, že mnohými členy bankovní rady dříve zmíněná hranice 5 % dvoutýdenní repo sazby byla vyřčena v kontextu a již neplatí, my si ji ponecháváme jako dále trvající možný strop. Další případné úpravy úroků by však měly mít podobu jemnějšího ladění v rozmezí 25, maximálně 50, bodů.
Zdroj: ČNB
