AKTUALIZOVÁNO: Česká koruna k euru oslabuje přes hranici 27,25 k euru po rozhodnutí ČNB o ponechání sazeb i kurzového závazku na koruně vůči euru a slovech guvernéra ČNB Miroslava Singera o potřebě dál držet výrazně uvolněné měnové podmínky.
Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Koruna oslabila až na 27,27 EURCZK a obchoduje k euru v rámci dne o 0,3 procenta slabší.
Podle některých ekonomů roste riziko, že bankovní rada prodlouží horizont trvání devizových intervencí. Dosavadní prognóza ČNB počítá s trváním režimu do konce roku 2016, přičemž bankovní rada avizovala „exit“ nejdříve ve druhém pololetí příštího roku. Člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok nicméně nedávno uvedl, že centrální banka by měla ukončit intervenční režim až s vidinou růstu inflace přes dvě procenta. Tam by se růst cen měl podle aktuální prognózy ČNB dostat až počátkem roku 2017. Rusnok by se mohl stát podle dosavadních prohlášení prezidenta Miloše Zemana příští rok guvernérem ČNB. Zeman je odpůrcem intervencí.
Rusnok: Koruna má zůstat nad 27 za euro, než bude 2% inflace
„Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává,“ uvedl guvernér. Kurz koruny se podle něj tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016.
Bankovní rada dnes podle Singera debatovala jak možnost prodloužit režim intervencí, tak i možnost zavést záporné úrokové sazby. „Zdá se nám, že závazek je na dostatečně dlouhou dobu a na to posunutí je dost času,“ uvedl. U záporných úrokových sazeb zatím podle Singera vývoj nevyžaduje jejich zavedení. „Nevylučujeme je, ale je to nástroj, který vyžaduje specifické okolnosti,“ uvedl.
Zároveň bude podle Singera třeba na dalším měnovém zasedání bankovní rady v listopadu, které se bude zabývat i novou prognózou, třeba zhodnotit nynější příznivý vývoj ekonomiky společně s deflačními tlaky, které se do ekonomiky dostávají ze zahraničí.
Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen energií. Dalším faktorem může být i utlumenější cenový vývoj v globální ekonomice. Naopak mezi rizika ve směru růstu cen patří rychlejší růst tuzemské ekonomiky a vyšší růst mezd.
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Během posledních měsíců se koruna pohybuje blízko hranice 27 Kč/EUR. Na počátku září pak centrální banka oznámila, že v červenci provedla na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun. Za srpen budou data na počátku října. Podle odhadů hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera centrální banka od poloviny července až po první zářijový týden intervenovala za zhruba 180 miliard korun.
