Koruna v novém roce odolává i těm největším rizikům

Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř jedenáct let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Zpevňující domácí měna není záležitostí pouze letošního roku. Ziskovou vlnu odstartovala už na konci listopadu, kdy se na světových trzích usadila optimistická nálada spojená s vyhodnocením potenciálních dopadů mutace omikron. Zcela zásadním faktorem, který v posledních dnech podpořil korunový pohyb, ale byla Česká národní banka.

Bankovní rada ČNB na prosincovém zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o dalších 100 bazických bodů. Celkově tak během loňského roku doručila navýšení úroků o 350 bazických bodů, čímž se zařadila do výčtu měnových autorit s nejagresivnější měnovou politiku. Nebylo to ale samotné zvýšení úroků, které korunu posunulo na nejsilnější hodnoty od roku 2012. Byl to doprovodný komentář guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, který potvrdil pokračující utahování měnověpolitických podmínek skrze vyšší sazby. Ty by v aktuálním čtvrtletí mohly dle Rusnokových slov významně přesáhnout hranici 4 % u dvoutýdenní repo sazby.

Sváteční obchodování nesoucí se ve znamení nízké likvidity přineslo pozvolné posilování koruny. Až s novým rokem jsme se dočkali prozatím nejintenzivnější vlny zpevnění, když do dlouhých korunových pozic nastupovali noví obchodníci. Jejich motivace je jasná. Vsadit na kvalitní měnu slibující vysoký výnos. Jen při pohledu na hodnotu současného ročního forwardu koruny proti euru je patrné, že ten, kdo nakoupil na začátku roku, neodejde při forwardovém kurzu nad 25,65 za euro s prázdnou. Zejména pokud se vyplní výhledy, včetně toho od samotné centrální banky, pracující s letošním posunem koruny až k hranici 24,00 za euro.

Nálada prvního obchodního týdne nového roku opravdu zanechala pocit, že korunu nemůže snad nic zastavit. Pandemie jako by nebyla, stejně tak výhled americké centrální banky letos velmi brzy zvyšující úrokové sazby, a nadto zahajující proces snižování objemu bilance v podobě tzv. kvantitativního utahování. Jenže právě v tomto optimismu může spočívat největší nebezpečí případné korunové korekce.

Technické indikátory kurzu koruny potvrzují její překoupenost. Na hraně je podle nás i výhled krátkých korunových sazeb na horizontu tří měsíců překonávající hranici 5 %, což v jednu chvíli odpovídalo sázkám na další zvýšení sazeb ČNB o více než sto bazických bodů. Takto extrémní situace samy o sobě volají alespoň po krátkodobé korekci, na kterou může dojít například vybíráním zisků z otevřených dlouhých pozic.

Současná odolnost koruny spočívá hned v několika faktorech. Základem je úrokový diferenciál a výhled jeho dalšího rozšiřování. Strategie carry trade financovaná nízkovýnosovými měnami, jako je euro, navíc v prostředí nižší volatility devizových trhů, představuje lukrativní sázku. Koruna je v očích zahraničních investorů stále považována za kvalitní měnu napojenou na ekonomiku s dobrým ratingem, a i nadále relativně nízkým zadlužením. Někteří obchodníci mohli být ovlivněni i loni oznámeným plánem ČNB ohledně odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Ten by však reálně neměl mít na kurz výrazný vliv.

Jinak by tomu bylo, pokud by někteří spekulanti vsadili na to, že ČNB začne aktivně skupovat korunu, a provádět tak v podstatě obrácené kurzové intervence z doby kurzového závazku mezi lety 2013 a 2017. Devizové rezervy patří k nástrojům určeným k dosažení měnověpolitických cílů, aktuální situace si to však z pohledu ČNB nevyžaduje. V tomto směru existuje navíc několik neznámých, jako o kolik korunu posílit v kombinaci s dále rostoucími sazbami či jak dlouho tento režim případně udržet.

I přesto, že riziko korekce aktuálního vývoje kurzu koruny je minimálně z technického pohledu vysoké, ve zbytku roku bychom se měli dočkat dalšího posunu k silnějším hodnotám. Zacenění zvýšení sazeb ČNB, které by neměly přesáhnout hranici 5 %, se odehraje během prvního čtvrtletí. V těch následujících bude klíčová ekonomická obnova.

Chceme vidět nejen uklidnění pandemické situace, které by mělo přijít s teplejším počasím, ale také postupné odeznění omezení na straně nabídky v podobě tzv. úzkých hrdel. Jakmile se světová ekonomika dá v tomto směru opět dohromady, optimistická tržní nálada spolu s ekonomickým růstem a vyššími sazbami koruně pomůže k již zmiňované úrovni 24,00 za euro.