ČNB na dnešním zasedání rady rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %. Pro zvýšení o 75 bodů hlasovalo pět radních a dva pro stabilitu. Česká národní banka tak reagovala na silné proinflační tlaky, které navíc dále podpořil výrazný růst cen energií v posledních týdnech. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konferenci zdůrazňoval, že se nejedná pouze o globální proinflační tlaky. Růst cen je dále podpořen i lokálními proinflačními tlaky, mezi které patří dlouhodobě napjatý trh práce. Vliv na růst inflace má ale také zpomalení průmyslu v české ekonomice, který se projevuje posilováním nedostatků na jednotlivých trzích, což vede k růstu cen.
Česká národní banka dále zdůrazňuje další proinflační rizika v podobě přehřívání trhu práce a přetrvávajících poruch globálních výrobních řetězců. Dalším proinflačním faktorem je zdražení stavebních materiálů, které se projeví v měření tzv. imputovaného nájemného – součásti spotřebního koše. Tyto globální proinflační tlaky, posuzované mainstreamem světových centrálních bank jako přechodné, nakonec mohou mít dle současných dat delšího trvání.
Česká ekonomika se před pandemií nacházela velmi blízko, či nad potenciálem ekonomiky, kam se v letošním roce postupně vrací. Další rok by pak měla česká ekonomika růst nad potenciál, což bude spojeno s prohloubením některých makroekonomických nerovností, jako je například právě vysoká inflace. Jiří Rusnok na tiskové konferenci komentoval růst cen některých služeb, jako jsou restaurace, způsobený domácím prostředím a poukázal na současnou situaci, kde existují vedle globálních inflačních tlaků také významné tlaky lokální.
V kombinaci s výše zmíněnými proinflačními tlaky pokračuje česká vláda ve velmi expanzivní měnové politice, a to v době, kdy je česká ekonomika blízko svému potenciálu a prožívá silný ekonomický růst, který by měl pokračovat i v dalším roce. Fiskální expanze vlády v letošním i v příštím roce je tak další silný proinflační tlak. Česká národní banka navíc nemá žádné záruky ohledně konsolidace fiskální politiky a tuto situaci ve své politice proto přirozeně reflektuje.
Z důvodu síly popsaných inflačních tlaků se Česká národní banka rozhodla pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %. Takto rozhodný krok vnímá rada jako potřebný a namístě. Cílem bylo vyslání jasné a hlasité zprávy, že se ČNB nesmíří s tím, aby byla inflační očekávání zakotvena dál od inflačního cíle měnové politiky. Výrazné zvýšení sazeb o 75 bazických bodů mělo zabránit situaci, kdy by se inflační očekávání dále vzdalovala od cíle. Jejich návrat k cíli měnové politiky byl velmi nákladný. Dalším argumentem pro zvýšení sazeb o 75 bodů oproti očekávaným 50 bodům bylo tzv. dohánění předchozích dvou rozhodnutí z června a srpna o zvýšení sazeb po 25 bodech. Dle slov guvernéra Rusnoka zřejmě mělo dojít k výraznějšímu navýšení sazeb.
V následujících měsících očekává ČNB pokračování meziročního růstu inflace mezi čtyřmi až pěti procenty. Guvernér zdůraznil, že horizont působení měnové politiky je stále 12 až 18 měsíců. Očekává proto, že znatelný vliv dnešního rozhodnutí na vývoj inflace přijde zhruba za rok. Na závěr tiskové konference guvernér zopakoval, že zvyšování úrokových sazeb v současné době nelze vnímat jako dupnutí na brzdu. Výše úrokových sazeb je stále pod předpandemickou úrovní a ještě o něco níže pod úrovní neutrálních úrokových sazeb. Rusnok připustil začátek debaty ohledně odprodeje výnosu z devizových rezerv. Neočekává však v blízké budoucnosti využití tohoto nástroje pro dosažení cílů měnové politiky. Prostor pro růst sazeb je stále značný, a tak není využití nástroje odprodeje výnosů z devizových rezerv v současné době potřebné.
