Elektronická evidence tržeb – palčivé téma. Odborníci se přou nad dopady, které novela přinese. Projde daný zákon a zavede se EET nebo jej poslanci smetou ze stolu? Má dané opatření smysl, způsobí „narovnání trhu“ a zvýší daňový výnos státu? Právě o tom diskutovali přední čeští ekonomové Lukáš Kovanda a Aleš Michl na Vysoké škole ekonomické v Praze v diskusi spolku Roklen College.
Kovanda: Proč se inspirujeme u horších?
Lukáš Kovanda nevidí v současné době k zavádění EET v České republice důvod. Odkazuje na 15% podíl šedé ekonomiky na HDP, což je hodnota, která je obdobná jako 13 % v sousedním Německu či 14 % ve „vzorném“ Švédsku. Inspirace pro EET byla čerpána z Chorvatska, které má 28% podíl šedé ekonomiky na HDP. Nejenže Kovandovi přijde „minimálně podivné“, aby se úspěšnější země inspirovala od země méně úspěšné, pozastavuje se nad zásadnější skutečností: V Chorvatsku se sice zvýšily částky z výběru daní, ale chorvatské Ministerstvo financí toto zvýšení toku prostředků do státní pokladny nepřipisuje EET, ale vydařené letní sezóně a růstu ekonomiky.
Michl: Ať je každý kontrolorem
Aleš Michl vidí důležitost v zavedení EET, aby došlo k eliminaci podvodů s DPH, a klade zásadní důraz na to, aby bylo co možná nejvíce informací souvisejících s financemi státu, dostupné online a každý se tak potažmo mohl stát kontrolorem státní pokladny skrze svůj smartphone.
Kovanda nevidí v EET přínos, který by v současné době cokoliv zlepšil. Vidí jej spíše jako snahu o sledování živnostníků a odvedení pozornosti od problémů, které skutečně dusí českou ekonomiku. „Zkostnatělá státní správa, neprůhledné státní zakázky, nekvalitní státní služby či snaha vlády omezovat hlavně své občany, než reformovat samu sebe,“ vyjmenovává Kovanda. Poukazuje také na nepřátelský postoj státu k daňovým poplatníkům, který by paradoxně mohl vést i ke zhoršení platební morálky. Řešení spatřuje také v nižších odvodech.
Daňové úniky a faktor strachu
„Řešení daňových úniků je v českém prostředí palčivým problémem, ale nedokáži si v současné době představit efektivnější a rychlejší řešení a právě faktor strachu z nekalého jednání, může živnostníky vést k poctivosti,“ argumentuje k EET Aleš Michl. Onen zmíněný faktor by měl na plátce dopadnout tak, aby si všichni byli vědomi, že v každém okamžiku jsou pod dohledem státu v podobě kontrolujícího superpočítače, ale také budou pod dohledem svých zákazníků, kteří si budou moci kdykoliv naskenovat QR kód účtenky a uvidí, zda se jedná o zaevidovanou platbu. „Díky zpracování veškerých informací superpočítačem veškeré obavy z případného zneužití dat pro např. marketingové účely nemusí být tak palčivé,“ soudí Michl. Velký přínos rozhodně připisuje odosobnění správy informací, týkajících se oblasti výběru daní, kdy už dále nebude možné selhání lidského faktoru a prostor pro korupční prostředí. Aleš Michl vidí přidanou hodnotu i v tom, že pokud by účtenka nebyla v pořádku a zákazník toto odhalí, může tuto skutečnost přes svůj mobilní telefon či tablet nahlásit.
Problematickou je i oblast působení EET, která by prozatím měla dopadnout hlavně na hotely a restaurace. Toto opatření se zdá být částečně diskriminační, zaznělo z publika při debatě. Snaží se snad takto stát šikanovat jednu skupinu podnikatelů? Aleš Michl v takovémto začátku EET nespatřuje problém a snaží se dívat optimisticky do budoucnosti, kdy by se EET měla vztahovat na všechny subjekty. Stejně tak dle Michla nejsou problémem případné likvidační dopady na některé podnikatele, a to ani na ty z poctivých řad, na které by mohly kvůli EET dopadnout problémy jejich obchodních partnerů. Podle Michla se jedná o přijatelnou cenu, která bude vykompenzována celospolečenským užitkem.
Za rok o tom, kdo měl pravdu
Na koho tedy EET skutečně dopadne a komu konkrétně ublíží, zatím není zřejmé. Nepřímý dopad bude mít zavedení EET na životy nás všech a přímo by se měla dotknout především nepoctivých podnikatelů, kteří okrádají státní rozpočet. Ti jsou ovšem již dnes v hledáčku státních kontrolorů a otázkou zůstává, zda potřebujeme další kontrolní mechanismus za stovky milionu korun a nebylo by lepší se soustředit na reformu státní správy, jak avizuje Lukáš Kovanda. Michl poukazuje na problematičnost tohoto řešení nejen v jeho správném provedení, ale i časové náročnosti v horizontu deseti a více let.
Závěrem byli oba aktéři debaty moderátorkou Ditou Fuchsovou pozváni k opětovném setkání do roka a do dne, aby zhodnotili vývoj EET v praxi a případně přehodnotili svá stanoviska. Tak možná za rok zjistíme, který ze dvou předních českých ekonomů byl ve svých predikcích přesnější.
