Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Kovanda: Draghi dláždí cestu k záporným sazbám v ČR

Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání trhy nezklamala. V některých ohledech jsou její kroky směřující k dalšímu rozvolnění měnových podmínek naopak ještě razantnější, než trhy předpokládaly. Uvedl to hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Sada dnešních opatření bezprostředně po zveřejnění zpevnila kurs české měny z úrovně kolem 27,05 pod 27,03 koruny za euro. Tento pohyb (navzdory tomu, že jej posléze zvrátil výrok šéfa ECB Maria Draghiho během tiskové konference) signalizuje tlak, který lze v nadcházející době očekávat s vyšší intenzitou – tlak spočívající v posilování koruny vůči euru.

 

Česká národní banka tedy bude muset ještě aktivněji než doposud bránit svůj závazek a akumulovat další devizové rezervy. Nyní přitom drží devizové rezervy v objemu odpovídajícím zhruba 40 procentům hrubého domácího produktu. Od počátku intervence už za obranu závazku vydala více než půl bilionu korun. Po dnešním kroku ECB je poměrně pravděpodobné, že už během letošního roku vystoupá celkový objem deviz akumulovaných v souvislosti s intervencí na jeden bilion korun. To už může být psychologická hranice, která by vedla k zesílenému politickému tlaku na ČNB, aby od svého intervenčního režimu upustila. Tento politický tlak by podle něj byl pro změnu impulsem pro zesílení tlaku spekulativních devizových obchodníků, který by jen dále znesnadnil obranu závazku.

ČNB tak bude muset zřejmě zapojit dodatečnou munici, aby svůj závazek ubránila. V jeho rámci brání aktivními intervencemi posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro. Trhy použití dodatečné munice už očekávají, což signalizuje zhruba jednoprocentní oslabení koruny vůči dolaru v reakci na Draghiho dnešní oznámení.

ECB srazila sazby, nafoukla QE a rozdivočela euro

Trhy totiž nyní spekulují, že „odvetné“ uvolnění měnových podmínek v ČR – takové, které by utlumilo tlak na posilování koruny vůči euru – znehodnotí korunu i v porovnání s dolarem. Z podobného důvodu bezprostředně po Draghiho oznámení oslabovaly také další evropské měny: švédská i dánská koruna, švýcarský frank, britská libra, maďarský forint či polský zlotý.

Stále očividněji je tak na pořadu dne otázka, jaký krok k posílení své munice ČNB zvolí. V poslední době několikrát vypustila balónek negativních sazeb. A i když se k němu zatím někteří bankovní radní staví spíše odmítavě, nevylučují jej. V kontextu české situace by záporné sazby posloužily spíše jako podpůrný prostředek pomáhající ČNB bránit její závazek, nikoli jako krok, který by měl ambici zvyšovat inflační očekávání v ekonomice. Panují ovšem vážné pochybností o tom, zda redukce sazeb jen do mírného záporu by opravdu spekulativní kapitál od investic do korunových aktiv odradila.

Razantnější snížení sazeb do záporu by zase mohlo přivodit poměrně závažný otřes tuzemskému bankovnímu systému. Někteří bankovní radní také již delší dobu upozorňují, že uvedení negativních sazeb může být v českém kontextu zvláště problematické z toho důvodu, že úrokové sazby ČNB slouží jako základ pro výpočet nejrůznějších sankcí v českém právním řádu. Právě to může obecně možnost jejich snížení do záporu limitovat.

 

Další věcí je to, že uvedení záporných sazeb by si trhy minimálně zčásti mohly vyložit jako nepřímé přiznání ČNB, že její dosavadní nekonvenční měnová politika, ona intervence, není účinná. Také by mohly krok vnímat tak, že je ČNB málo razantní či že dokonce podléhá – byť nepřiznaně – politickému tlaku. V tom smyslu, že se po kritice, kterou její intervence z listopadu 2013 vyvolala, už obává dále posunout hladinu závazku na slabší úroveň koruny vůči euru, pročež volí jiné – komunikačně snad méně náročné – způsoby uvolňování měnových podmínek.

ČNB tak pravděpodobně bude záporných sazeb využívat spíše pouze v rámci verbální intervence. Byť pravděpodobnost jejich zavedení do praxe po dnešku stoupla. Stále však nepřesahuje hodnotu padesáti procent.

Newsletter