Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Kovanda: Inflace v ČR povážlivě klesá, v průběhu roku ale zrychlí

Prosincová meziroční inflace zaostala za očekáváním trhu o 0,1 procentního bodu a za prognózou České národní banky dokonce o 0,7 procentního bodu. I do ČR se tak, podobně jako do eurozóny, zřetelně navracejí silnější dezinflační tlaky.

Spotřebitelské ceny klesly v prosinci proti listopadu o 0,1 procenta. Tento vývoj ovlivnilo především další snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu, tj. o 0,1 procenta. Průměrná míra inflace za rok 2015 dosáhla 0,3 procenta a byla nejnižší od roku 2003.

Tlak na pokles cen, který je způsobený zlevňováním ropy a pohonných hmot, sice oslabil, naopak však zesílil tlak zapříčiněný levnější cenou potravin.

Zásoby potravin jsou celosvětově velmi vysoké, což stlačuje jejich ceny, včetně cen v ČR. Meteorologové sice registrují momentálně výjimečně silný fenomén El Niňo, který způsobuje z hlediska zemědělské výroby nepříznivé podmínky v mnoha koutech světa, ale ani očekávaná horší úroda nepovede k výraznějšímu růstu cen potravin v roce 2016. V ČR se jejich stávající propad zastaví na jaře.

Inflace v ČR tedy zůstává hluboko za očekáváním. Během letošního roku nicméně růst cenové hladiny zrychlí, ačkoli ČNB svého cíle ve výši dvou procent nedosáhne.

Očekávaný trend zrychlující inflace je jedním z důvodů, proč se ČNB zatím neuchýlí k dalšímu rozvolnění měnových podmínek. Dalším zásadním důvodem je skutečnost, že takzvaná jádrová inflace – neboli, termínem ČNB, korigovaná inflace bez pohonných hmot – zůstala na poměrně vysoké úrovně.

ČNB však bude bedlivě sledovat vývoj cenové hladiny v eurozóně, kde nejnověji zveřejněná data rovněž zaostávají za předpoklady, a vyvolávají tak spekulace o dalším možném rozvolnění měnových podmínek ze strany Evropské centrální banky. Pokud by toto rozvolnění způsobilo citelné oslabení eura, zesílily by tlaky na posilování koruny. To by následně zvýšilo pravděpodobnost dalšího rozvolnění měnových podmínek Českou národní bankou, například prostřednictvím uvedení záporných úrokových sazeb. 

Newsletter