Míra inflace v listopadu zaostala výrazně jak za očekáváním trhu, tak České národní banky. Ta počítala s meziročním růstem cenové hladiny vyšším o 0,5 procentního bodu, což už je poměrně výrazný rozdíl. Dezinflační tlaky v české ekonomice totiž nepolevují, ale sílí.
Spotřebitelské ceny klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 procenta, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu.
Vývoj meziroční a meziměsíční inflace v ČR. Od prosince 2015 predikce Roklen. Více na: http://roklen24.cz/a/i96L5/spotrebitelske-ceny-klesly-nejprudceji-od-zari-2013
Zveřejnil(a) Roklen24 dne 9. prosinec 2015
Patří mezi ně zejména poměrně nízké ceny pohonných hmot. Průměrná cena pohonných hmot zůstala v listopadu podobně jako v říjnu pod úrovní třiceti korun za litr, přičemž meziměsíčně dále klesla.
Nelze ale opomenout také dezinflační tlaky, které mají v sílící míře na svědomí zlevňující potraviny. Ty zlevňují celosvětově. A to z důvodu poklesu cen energií, které jsou využívány při výrobě a distribuci potravin, tak z důvodu útlumu čínské ekonomiky, která je coby nejlidnatější země světa pochopitelně pro potravinový trh zásadní. Roli také hraje přebytečná nabídka potravin na světových trzích.
Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – se však vyvíjí z hlediska České národní banky poměrně příznivě. V říjnu stoupla na úroveň 1,3 procenta v meziročním vyjádření, což je její nejvyšší hodnota od roku 2008. Jádrová inflace tedy už takřka rok neklesla pod úroveň jednoho procenta, a lze tak říci, že se ji podařilo stabilizovat. ČNB proto navzdory nižší než prognózované obecné inflaci nezmění svůj současný přístup k měnové politice a bude i nadále deklarovat ukončení intervenčního režimu na přelomu let 2016 a 2017.
Zejména v první polovině příštího roku lze očekávat „spotřebitelské žně“. Lidé budou těžit z rychlejšího růstu nominálních mezd, který bude odrážet příznivý vývoj na trhu práce, při současně velice nízké inflaci a levných pohonných hmotách. Reálně tedy budou mít více na své jiné spotřebitelské výdaje.
