Kovanda: Růst české ekonomiky tak úplně nenaplnil očekávání

Růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí vykazuje o něco lepší úroveň než v prvním předběžném odhadu. Faktem ale zůstává, že zaostal za očekáváními. Ta tak úplně nenaplnil ani růst za celý loňský rok. Připomeňme, že například Česká národní banka počítala s růstem za rok 2015 ve výši 4,7 procenta. To vše však nic nemění na tom, že to byl z pohledu české ekonomiky rok výjimečně úspěšný. Horší než očekávané výsledky v jeho poslední čtvrtině jsou však zřetelným varováním, že jsme se „namlsali“ až příliš a že letos žádná nečekaná pozitivní překvapení, charakterizující rok loňský, nenastanou.  Letos se podobný výkon prostě opakovat nebude. 

Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí zvýšil meziročně o 4,0 procenta a oproti předchozímu čtvrtletí se nezměnil. Růst HDP za celý rok 2015 činil 4,3 procenta. Dnes tato čísla – které zůstávají beze změny v porovnání se zpřesněným odhadem ze začátku měsíce – potvrdil Český statistický úřad.

 

Česká ekonomika loni rostla o solidních 4,3 procenta. Letos ale růst zpomalí.

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 31. březen 2016

 

Loňská expanze, jedna z nejrychlejších v hospodářsky vyspělém světě, je výsledkem součinnosti všech složek tuzemského hospodářství. Domácí poptávka však byla přece jenom o něco silnějším přispěvatelem než zahraniční obchod, což je ovšem příznivé, neboť růst vycházející „z vlastních zdrojů“ je stabilnější. Ze zemí EU rostlo rychleji pouze Irsko (7,8 procenta), Malta (6,3) a Lucembursko (4,8).

Na loňském růstu se z významné části podepsaly faktory přechodného rázu. Dočerpávání prostředků z fondů Evropské unie podpořilo investiční činnost a aktivitu ve stavebnictví, zejména v inženýrském stavitelství. Meziroční pokles cen ropy na světových trzích zapříčinil, že subjekty – jak firmy, tak jednotlivci – napříč celou ekonomikou měly v porovnání s rokem 2014 více volných prostředků k jiným výdajům, než jsou pohonné hmoty. I pokud by letos zůstaly ceny ropy na světových trzích podobně levné jako v roce 2015 a subjekty stále profitovaly z jejích nízkých cen, z meziročního srovnání tento efekt postupně z velké části vyprchá, neboť je to právě meziroční hospodářský růst, který se „počítá“. V hypotetickém případě poklesu cen ropy na světových trzích třeba na deset dolarů za barel nelze počítat s adekvátním zlevněním pohonných hmot, neboť jejich cena je tvořena cenou ropy jen částečně. Dále ji tvoří také marže obchodníků nebo daňová složka. Z toho tedy plyne, že zlevňování ropy už letos hospodářský růst nemůže podpořit tak významně jako loni. I proto česká ekonomika v roce 2016 přidá „jen“ 2,8 procenta.

K loňskému růstu přispěla jak vláda, zejména zefektivněním činnosti v oblasti čerpání, resp. dočerpávání prostředků z fondů EU, tak Česká národní banka. Její intervenční režim pomohl zejména exportu. Ani jedna z institucí však zároveň nedokázala využít takto získaný impuls. Vláda mohla rozpočtovat na letošní rok nižší schodek. ČNB mohla opustit intervenční režim a umožnit tak řadovým občanům, aby na ekonomickém růstu více participovali prostřednictvím mezinárodně zpevňující měny.  

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter