Růst české ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí ve zpřesněném odhadu vykazuje o něco lepší úroveň než v prvním předběžném odhadu. Faktem ale zůstává, že zaostal za očekáváními. Ta tak úplně nenaplnil ani růst za celý loňský rok. Uvedl to hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí zvýšil meziročně o 4,0 procenta a oproti předchozímu čtvrtletí se nezměnil. Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. Růst HDP za celý rok 2015 činil 4,3 procenta.
Připomeňme, že například Česká národní banka počítala s růstem za rok 2015 ve výši 4,7 procenta. To vše však nic nemění na tom, že to byl z pohledu české ekonomiky rok výjimečně úspěšný. Horší než očekávané výsledky v jeho poslední čtvrtině jsou však zřetelným varováním, že jsme se „namlsali“ až příliš a že letos žádná nečekaná pozitivní překvapení, charakterizující rok loňský, nenastanou. Letos se podobný výkon prostě opakovat nebude.
Loňská expanze, jedna z nejrychlejších v hospodářsky vyspělém světě, je výsledkem součinnosti všech složek tuzemského hospodářství. Domácí poptávka však byla přece jenom o něco silnějším přispěvatelem než zahraniční obchod, což je ovšem příznivé, neboť růst vycházející „z vlastních zdrojů“ je stabilnější.
Česká ekonomika v loňském 4. čtvrtletí stagnovala – Roklen24.cz https://t.co/Kddv6kSSVy prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/VlnPq4x2wb
— Roklen24.cz (@roklen24) 4. března 2016
Na loňském růstu se z významné části podepsaly faktory přechodného rázu. Dočerpávání prostředků z fondů Evropské unie podpořilo investiční činnost a aktivitu ve stavebnictví, zejména v inženýrském stavitelství. Meziroční pokles cen ropy na světových trzích zapříčinil, že subjekty – jak firmy, tak jednotlivci – napříč celou ekonomikou měly v porovnání s rokem 2014 více volných prostředků k jiným výdajům, než jsou pohonné hmoty. I pokud by letos zůstaly ceny ropy na světových trzích podobně levné jako v roce 2015 a subjekty stále profitovaly z jejích nízkých cen, z meziročního srovnání tento efekt postupně z velké části vyprchá, neboť je to právě meziroční hospodářský růst, který se „počítá“. V hypotetickém případě poklesu cen ropy na světových trzích třeba na deset dolarů za barel nelze počítat s adekvátním zlevněním pohonných hmot, neboť jejich cena je tvořena cenou ropy jen částečně. Dále ji tvoří také marže obchodníků nebo daňová složka. Z toho tedy plyne, že zlevňování ropy už letos hospodářský růst nemůže podpořit tak významně jako loni. I proto česká ekonomika v roce 2016 přidá „jen“ 2,8 procenta.
HDP jako měřítko růstu bohatství. Je to správně?
K loňskému růstu přispěla jak vláda, zejména zefektivněním činnosti v oblasti čerpání, resp. dočerpávání prostředků z fondů EU, tak Česká národní banka. Její intervenční režim pomohl zejména exportu. Ani jedna z institucí však zároveň nedokázala využít takto získaný impuls. Vláda mohla rozpočtovat na letošní rok nižší schodek. ČNB mohla opustit intervenční režim a umožnit tak řadovým občanům, aby na ekonomickém růstu více participovali prostřednictvím mezinárodně zpevňující měny.
Ze zemí hospodářsky vyspělého světa (členské a partnerské země OECD) Českou republiku loni konzistentně, čtvrtletí po čtvrtletí, překonávala dynamikou svého růstu pouze hrstka zemí. Kromě Irska a Lucemburska také Čína, Indie a Indonésie. Za zmínku stojí, že ačkoli Slovensko vykazovalo v prvních třech čtvrtletích nižší růst než ČR, v posledním ji překonalo, o desetinu procentního bodu. Podobně například také Švédsko.
