Česká republika má jeden z nejnižších vládních dluhů v Evropské unii. Neusínejme ale na vavřínech, říká hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Jde o odraz zářného růstu české ekonomiky i rozpouštění rezervních prostředků.
Hospodaření sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí 2015 skončilo v přebytku 0,91 procenta hrubého domácího produktu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke zlepšení salda hospodaření o 0,90 procentního bodu. Poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP poklesl na konci třetího čtvrtletí meziročně z úrovně 43,29 na 41,42 procenta.
Česká republika ve třetím čtvrtletí loňského roku dále zlepšila stav svých veřejných financí. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se dále snížil a nachází se již více než čtyři procentní body pod úrovní krizových maxim roku 2013. Na dohled je redukce dluhu v poměru k HDP pod úroveň 40 procent, kde se naposledy nacházel v roce 2011.
Poměr se redukoval i mezičtvrtletně. Přitom už ve druhém čtvrtletí 2015 jen několik zemí Evropské unie hospodařilo z hlediska daného ukazatele lépe než ČR. Konkrétně se jednalo o Bulharsko, Rumunsko, Pobaltské státy a Lucembursko. Průměr zemí evropské osmadvacítky byl více než dvojnásobný, když činil 87,8.
Poměrně příznivý stav zadlužení vlády v poměru k HDP je výsledkem loňského zářného růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat. Z těchto důvodu je třeba neusnout na vavřínech a dále se snažit o redukci vládního zadlužení, zejména v tak hospodářsky příznivých časech, jako je tento. To vláda bohužel nečiní.
