Kovanda: Zvyká si koruna na slabší hodnotu?

Česká národní banka intervence uvedla v listopadu 2013. Přitom od léta toho roku, v některých případech už od jara, bylo možné registrovat zlepšování celé řady makroekonomických ukazatelů. Přínosy intervence jsou tedy omezené, jakkoli kupříkladu exportérům neoddiskutovatelně pomáhá.

Naopak náklady celé intervence mohou být citelné. Mohou snadno převýšit její přínos. Nákladem intervence není jen to, že Češi mají dražší dovolené, nýbrž skutečnost, že slabá koruna přispívá ke konzervaci stávající struktury naší ekonomiky, jež tak stále zůstává „montovnou“. Silná koruna by podnítila poptávku po kvalifikované pracovní síle při zachování dané úrovně zaměstnanosti, jak dokládá současná švýcarská zkušenost.

Potenciálním nákladem jsou také škody způsobené „exitem“ z intervenčního režimu. Jde o rizikový krok, pročež si pravděpodobná Rusnokova bankovní rada dost možná bude od letošního července intenzivněji pohrávat s myšlenkou opuštění intervence opuštěním koruny, tj. s myšlenkou plynulého přechodu z intervenčního režimu (asymetrický, jednostranný závazek) do předvstupního mechanismu ERM II pro přijetí eura (symetrický, oboustranný závazek).

Graf níže ukazuje, jak by se nejspíše pohyboval kurs franku vůči euru nebýt závazku švýcarské centrální banky, kterým od září 2011 do ledna 2015 bránila posílení švýcarské měny pod úroveň 1.20 franku za euro. Jak vidno, ke konci švýcarské intervence se fundamentální kurs (kurs, který by platil nebýt intervence – modrá linie) opět výrazněji odchyloval od kursu skutečného, ovlivněného intervencí (zelená linie).

Ve Švýcarsku tedy příliš nedošlo k tomu, nač se dnes odkazuje ČNB, tj. na takzvaný průsak kursu do nominálních veličin, nedošlo k tomu, že by si švýcarská ekonomika na kurs ovlivněný intervencí zvykla. Je velkou otázkou, zda si podobně zvyká česká ekonomika. I tato nejistota – a potenciální související neblahé dopady – patří k nezanedbatelným nákladům celé intervence.

 

Centrální bankéři vedli vážnou debatu o zavedení negativních úrokových sazeb, říká viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 5. únor 2016

Newsletter