Kultura je tématem velice komplikovaným a téměř každý, kdo se třeba jen pokusí popsat či sdružit určité skupiny lidí podle nějakého vzorce, se nevyhne riziku, že tím někoho urazí.
Politologové Ronald Inglehart z univerzity v Michiganu a Christian Welzel z luephanské univerzity v Německu vynaložili veškeré úsilí do zakreslení zemí na „kulturní mapě“. Jejich systém pramení z World Values Survey (WVS), největší „nekomerční, napříč národy sestavené série časových přesvědčení a hodnot, která byla kdy provedena“. Datuje se do roku 1981 a zahrnuje téměř 400 tisíc respondentů z celkem 100 zemí.
Poslední graf, publikovaný před několika lety, zahrnuje údaje z průzkumu provedeného v období 1995-1999, 2000-2004 a 2005-2009.
Co je vlastně obsahem mapy?
Osa y zaznamenává tradiční hodnoty (Traditional Values), které podle WVS vyzdvihují důležitost náboženství, vztahy rodičů s dětmi a autority. Lidé, kteří tyto hodnoty přijímají, mají tendenci odmítat rozvody, potraty, eutanázie a sebevraždy. Tyto společnosti také obvykle vykazují vysokou míru nacionalismu a národní hrdosti. V USA by se tyto hodnoty pravděpodobně blížily více konzervativním ideologiím. Opačné sekulárně-racionální hodnoty (Secular-Rationa Values), pak reprezentují liberálnější přístup a smýšlení.
Na ose x jsou hodnoty přežití (Survival Values), které jsou díky důrazu na ekonomickou a fyzickou bezpečnost spojeny s nízkou důvěrou a tolerancí. Na druhé straně osy jsou hodnoty sebevyjádření (Self Expression Values), ty kladou velký důraz na ochranu životního prostředí, podporu rovnosti žen a mužů, toleranci cizinců a homosexuality.
Graf také spojuje sousedící země se společnými charakteristikami, jako je „islámský“ nebo „anglicky mluvící“, které ukazují, jak velký vliv má například jazyk či náboženství na vývoj kultury.
Zde je návod, jak WVS vysvětluje hlavní trendy:
Poněkud zjednodušená analýza je, že po zvýšení životní úrovně a přeměně z vývojových zemí prostřednictvím industrializace na post-industriální společnosti založené na znalostech, má země tendenci se pohybovat diagonálně ve směru od levého dolního rohu (chudé) do pravého horního rohu (bohaté), což ukazuje na pohyb v obou směrech.
Nicméně, postoje mezi obyvatelstvem jsou velmi ovlivněny filozofickými, politickými a náboženskými myšlenkami, které jsou dominantní v té které zemi. Sekulárně-racionální hodnoty a materialismus byly formulovány filozofy a levicovou stranou během Francouzské revoluce a následkem toho mohou být pozorovány především v zemích s dlouhou historií sociální demokracie nebo socialistickým režimem a v zemích, kde se větší procento lidí věnovalo studiu filozofie a vědy na univerzitách. Hodnoty „pro přežití“ jsou charakteristické zejména pro východní část a „sebevyjádření hodnot“ potom pro západní část světa. V liberálním postindustriálním hospodářství vzrůstá ta část populace, která pokládá přežití a svobodu za samozřejmost, což má za následek, že sebevyjádření je vysoce oceňováno.
Například Maroko, Jordánsko a Bangladéš (všechny islámské země) jsou na mapě z větší části v oblastech hodnot přežití a tradičních hodnot, zatímco USA, Kanada a Irsko (všechny anglicky mluvící země), jsou význačné v oblastech tradičních hodnot a sebevyjádření.
Rusko, Bulharsko, Ukrajina a Moldavsko (všechny ortodoxní země), zastávají více hodnoty racionální a hodnoty pro přežití, zatímco Švédsko, Dánsko a Švýcarsko (všechny protestantské země, Evropa) zastávají racionální hodnoty a možnosti sebevyjádření.
Ve své knize „Modernizace, kulturní změny a demokracie“ z roku 2005, Inglehart a Welzel tvrdí, že „sociálně-ekonomický rozvoj má tendenci přinášet předvídatelné změny v pohledu lidí na svět.“ Většinou se tento vývoj vyskytuje v demokratických zemích a modernizace – „syndrom společenských změn spojených s industrializací,“ – se dá do pohybu.
Na kulturních a historických tradicích, jako protestantismus a komunismus také záleží. „Odrážejí interakci mezi hnací silou modernizace a zpomalujícím vlivem tradice,“ napsali Inglehart a Welzel ve své knize. Na aktualizaci grafu se zřejmě již můžeme brzy těšit, v současné době totiž WVS zpracovává data z průzkumu provedeného v období let 2010-2014.
