Le Penová prezidentkou? Napoví aritmetika…

Nervozita na trzích a zpřesňující se předvolební průzkumy opět přitahují pozornost k riziku, že by se příští prezidentkou Francie mohla na jaře stát Marine Le Penová. Vůdkyně nacionalistické Národní fronty od počátku letošního roku vede průzkumy pro první kolo prezidentských voleb, které se bude konat 23.dubna.

Žádný letošní průzkum naopak nenaznačuje, že by zvítězila i ve druhém kole, které proběhne 7.května. V přímých dvoukolových volbách by Le Penová musela získat absolutní většinu hlasů, což je poměrně vysoká laťka. Aritmeticky vzato, by se to však stát mohlo. O analýzu nadcházejících voleb z hlediska čísel se pustil server Economist.com a došel k zajímavým výsledkům.

Následující graf znázorňuje letošní vývoj volebních preferencí kandidátů v prvním kole letošních francouzských prezidentských voleb v procentech:

Když Le Penová kandidovala v minulých prezidentských volbách v roce 2012, podpořilo ji 6,4 milionů voličů, tedy 18 %. Účast ve francouzských prezidentských volbách je tradičně vysoká, cca kolem 80 % ze 46 milionů registrovaných voličů. Platné volební lístky do urny nakonec vhodí zhruba 75 %. Pokud volební účast zůstane letos stejná, potřebovala by Le Penová pro své vítězství ve druhém kole přesvědčit něco přes 17,4 milionu voličů. To je téměř trojnásobek hlasů, které dostala v roce 2012.

Současné průzkumy ukazují, že by Le Penová získala v prvním kole 26 %, tedy cca 9 milionů hlasů. Pro vítězství ve druhém kole by tak potřebovala ještě dalších více než 8 milionů.

Mnohem příznivější (pro Le Penovou) scénář bere v úvahu 42 % hlasů, které dostala ve druhém kole regionálních voleb v roce 2015, kdy kandidovala v regionu, dnes nazývaným Hauts-de-France. Tento region se svým upadajícím průmyslem a těžařskou pánví, představuje pro Národní frontu zvláště úrodnou půdu a je oblíbeným místem pro volební kampaně její hlavní představitelky. Většina ostatních částí Francie kromě jihu, s ní už tolik nesympatizuje.

Pokud by se Le Penové, což je velmi nepravděpodobné, podařilo dosáhnout tohoto podílu v rámci celé země, získala by 14,6 milionů hlasů. Byť je toto číslo obrovské, stále by jí při tradiční volební účasti nezajistilo absolutní většinu.

Následující srovnání ukazuje počet hlasů v milionech, které Le Penová získala v prvním kole prezidentských voleb v roce 2012, a možné výsledky letošních prezidentských voleb na základě volebních preferencí pro první kolo, na základě výsledků z druhého kola regionálních voleb v roce 2015 a počet hlasů, které by Le Penová potřebovala pro vítězství ve druhém kole (za předpokladu stejné volební účasti, jako v roce 2012).

Co by se však stalo, kdyby se však voliči, které by neoslovil ani jeden z případných protivníků Le Penové, ať už by to byl středopravicový François Fillon, centrista Emmanuel Macron, nebo socialista Benoît Hamon, rozhodli zůstat raději hromadně doma, než aby se za ním spojili? Pro získání absolutní většiny za předpokladu nejkonzervativnější varianty (9 milionů hlasů), by podle serveru musela volební účast propadnout na zhruba 40 %. Pokud by Le Penová podle, pro ni příznivější, varianty dokázala přilákat 14,6 milionů voličů, musela by volební účast poklesnout na 63 %, nebo 68 %, započítáme-li neplatné volební lístky. To se od roku 1958, kdy Charles de Gaulle založil tzv. Pátou republiku nikdy nestalo, připomíná Economist. Z toho důvodu je vítězství Marine Le Penové sice nepravděpodobné, nikoli však nemožné.

Zdvižený prst ECB: Pozor na frexit!

Newsletter