Umělá inteligence se skvěle hodí pro zpracování dat uchazečů o práci. Ale nechat ji kompletně vybrat toho správného? Raději zatím ne. Tak by se v kostce dal popsat postoj Milana Nováka, šéfa personální agentury GoodCall. Novákova firma experimentuje s AI a snaží se najít správný způsob, jak tuto technologii implementovat do své denní činnosti. GoodCall už dokonce dokáže kvantifikovat potenciální úsporu, kterou přináší AI. Díky tomu se už dnes dá předpokládat, jak se v budoucnu změní práce personalistů.
Čas pro plnou implementaci AI do HR procesů však ještě nenastal. Brání tomu zatím ne úplná spolehlivost jazykových modelů, na kterých se AI trénuje. I kdyby se AI plně ujala výběru kandidáta, stále by mohla diskriminovat stejně jako lidé. Nehledě na to, že personální agentury pracují s citlivými daty uchazečů, chráněných legislativou. Ale je možné, že zmíněné komplikace se do budoucna vyřeší a AI plně transformuje proces hledání zaměstnanců. Jaká je úspora času v GoodCall díky AI? Je vlastně vůbec žádoucí, abychom se v HR plně spolehli na AI? Jak bude vypadat práce náborářů v budoucnosti? Přečtěte si rozhovor s Milanem Novákem.
Jak AI vstupuje do procesu hledání práce u uchazečů a náborářů? Jak toto technologie změnila vaše interní procesy?
AI nám vstoupila do života a významně mění naše dlouhodobé procesy. Začíná nám zrychlovat a automatizovat některé transakční a stereotypní činnosti. Obvykle k nim patří ty, které lidi nejméně baví, například administrativa.
Při obsazování volné pracovní pozice AI dokáže převzít informaci od zadavatele a přepsat ji do pracovního inzerátu. Během několika sekund modifikuje inzerát tak, aby zněl lépe, byl vtipnější a podobně.
Hodně ji začínáme používat taky pro interní e-learning, ve kterém jsme si vytvořili vlastní lektory ve formě avatarů. Dáme AI nějaké zadání a ona pak dokáže předávat informace v libovolném jazyce. Díky tomu jeden náš kolega školí na platformě Udemy ve španělštině, i když to není jeho jazyk.
O jaké kurzy na této platformě jde?
Nabízíme kurzy recruitmentu. Náš kolega José Kadlec vytvořil pro tuto platformu kurz ve španělštině, který vyučuje využití AI pro nábor. Poskytujeme taky další kurzy na platformě ITjede.cz, což je digitální vzdělávání zdarma pro kohokoli, kdo se chce někam posunout. Tyto kurzy poskytujeme ve spolupráci se společností Microsoft, která má velký zájem o digitální vzdělávání. I zde poskytujeme kurzy zdarma s lektorem ve formě avatara. V současnosti stále ještě poznáte, že nejde o člověka. Jeho intonace neklesá nahoru dolů jak v běžné řeči, je trochu více monotónní, ale na druhou stranu hezky zpracovaný.
Jde o obrovsky zajímavý posun, nemusíte díky tomu točit každý díl školení zvlášť. Stačilo jen vytvořit první z nich a AI pak na základě tohoto obsahu vytvoří další epizody.
Proč jste si pro Udemy kurz vybrali právě španělštinu?
Byl to požadavek této platformy. Měli toto téma natočené v angličtině, ale chtěli pro jejich studenty i španělskou verzi, protože tuto řeč používá na světě hodně lidí. Ale to je spíš jen pro zajímavost. José Kadlec školí v angličtině a češtině a dnes může díky AI přidat k těmto jazykům další.
Jaké AI nástroje využíváte pro recruitment a vaše interní procesy?
Kumulace poznámek z pohovorů funguje na bázi GPT. Vytváříme taky vizuální inzerci, pro kterou využíváme třeba Leonardo AI nebo Runway, další prvky nabízí taky Canva. Z promptu textu vám tyto nástroje vytvoří vizuál k HR marketingu. I člověk, který není graficky nadaný, dokáže z promptu vytvořit obrázek. V případě potřeby ho dokáže i rozpohybovat.
Dnes se hodně mluví o „employer branding“, tedy o značce zaměstnavatele. Sociální sítě vám s ní významně pomáhají, protože šíří obsah, zejména vizuální a video, které jsou dnes velmi oblíbené. AI nástroje významně pomůžou s jejich tvorbou. Tyto grafické nástroje obrovsky zrychlí práci a posunou o úroveň dál, protože ne každý umí hezky kreslit nebo vymyslet pěkný vizuál.
Jak vyvažujete používání AI s potřebou lidského úsudku při přijímání zaměstnanců?
Toto je velké téma. Já jsem zatím velký zastánce toho, aby lidský úsudek hrál ve výběrových řízeních zásadní roli, zejména v jejich finální fázi. AI vám nicméně může zásadně pomoct s daty o kandidátech, která k rozhodování potřebujete.
V HR komunitě se hodně diskutuje o tom, jestli může být AI diskriminační. Tato technologie se učí od lidí, ale když ji chybně natrénujete, bude se chovat stejně diskriminačně jako zadavatel pracovního inzerátu. Už se totiž vyskytly takové případy, například ve společnosti Amazon. Proto se teď používání AI nástrojů trochu pozastavilo a snažíme se najít správnou míru, aby nás zkrátka tato technologie neposlala chybným směrem. Do budoucna se proto tlačí na neutralitu AI s minimem diskriminace. Člověk je stále zadavatelem informací pro hledání uchazečů a stroj uvažuje podle nich.
Takže v tomto ohledu rozhodně ještě nejsme tak daleko, aby nám AI vybrala správného kandidáta. Musíme tuto technologii stále ještě vyhodnocovat, abychom zajistili správnost jejího rozhodování.
Dokážete si na základě vašich dosavadních zkušeností s AI představit, že se AI plně ujme procesu náboru od začátku až do konce? Že vám zkrátka „vyplivne“ správného kandidáta, aniž by byl potřeba lidský úsudek?
Představit si to dokážu. Čím větší množství dat bude mít AI k dispozici, tím by její rozhodování mělo být přesnější. Ale ještě nedokážu úplně říct, jak se dostat do tohoto stavu, protože takový cíl vyžaduje čas a testování. Ještě nevidím takovou míru validity rozhodování AI, která bude pro všechny dostatečná. Stále vidíme určitou chybovost, například nenapíše něco správně, případně halucinuje. Toto jsou negativní jevy, kvůli kterým implementace AI v našem oboru nepostupuje tak rychle. Proto se na ni firmy i společnost dívají s jistou opatrností, což je podle mě správně. Stále se na AI nemůžete 100% spolehnout, a proto bych byl s jejím používáním ve výběrovém řízení opatrný.
Přivítal byste možnost plně automatického výběru s pomocí AI, až by se odstranily nedostatky, které jste zmínil?
Dokážu si představit, že to lze, ale pořád jsem zastáncem toho, že práce s lidmi je o práci s lidmi. Můžete sice mít interakci člověka se strojem, ale mezilidská komunikace má v pracovním prostředí zásadní roli. Lidé pracují s lidmi a pro lidi, odcházejí od lidí, například od manažerů, a podobně.
Plně automatický výběr pomocí AI není do budoucna nereálný, možná, že AI bude ve výběru přesnější než člověk. Už dnes máte online psychodiagnostické nástroje s obrovským množství dat. AI může všechny tyto informace „nasát“ a definovat správného manažera, vedoucího týmu a podobně.
AI jistě může spoustu věcí nahradit, ale myslím si, že si bude hodně firem zakládat na lidském faktoru, stejně jako my. Ale pořád věřím, že pracujeme ve společnosti, postavené na nějaké společné bázi. Lidská interakce je proto hodně důležitá a měla by být přítomná u výběrového řízení.
Jak zajistíte, aby systémy umělé inteligence, které používáte, nebyly zaujaté proti některým skupinám uchazečů?
Už jsem to zmínil, jsme opatrní. Některé firmy tvrdí, že už mají tuto technologii vyvinutou a ta vám teď bude schopná vybrat nejlepšího kandidáta. Historie ale ukazuje, že některé technologie nešly správným směrem.
Proto je nejlepší využívat AI pro zpracování dat. AI je rychle přemění do potřebné struktury a vytvoří z nich hodnotící materiál. Ale stále by tam měla fungovat kombinace různých aspektů. Výběr člověka pro konkrétní pozici totiž není jen o tvrdých datech a dovednostech. Jsou tam i měkké dovednosti, uchazeč musí zapadnout do kultury a vize dané firmy a toto AI neumí načíst.
Souvisí nějak využívání AI pro hledání práce s dosaženým vzděláním konkrétního uchazeče? Například, mají vysokoškoláci větší tendenci používat AI?
Dělali jsme si na toto téma průzkum. Vysokoškoláci tvořili dvě třetiny respondentů, zbytek byli středoškoláci. Vyplynulo nám z něj, že 41 % lidí už využilo AI pro hledání práce. Jedná se o relativně vysoké procento. Domnívám se, že lidé s vyšším vzděláním můžou mít k technologiím bližší vztah, ale nechci to generalizovat.
Náš výzkum tedy naznačuje, že primárně vysokoškoláci, ale i část středoškoláků už s AI pro hledání práce experimentovali. Vzdělání tedy má určitou relevanci k využití této technologie.
Z jiných průzkumů vyplývá, že dvě třetiny zaměstnavatelů s ní začaly pracovat, aby jim neujel vlak.
Existuje nějaký odhad, kolik času můžou náboráři ušetřit díky použití AI?
Podle našich odhadů nám dnes AI ušetří dvě až tři hodiny na jednoho náboráře týdně. A to jsme teprve na začátku toho, co AI umí. Náborář se totiž zabývá tím, že vezme informace o kandidátovi a přepisuje je do databáze, ukládá si jeho životopis a vyplňuje políčka v naší databázi. AI toto provede na jedno kliknutí a náš zaměstnanec už jen prověří, jestli vše sedí.
Když pak začne tvořit dle zadání zaměstnavatele konkrétní pracovní inzerát, přikáže AI, aby toto zadání přepsala do konkrétního textu. Může taky požádat AI, aby vytvořila inzerát v jiném jazyce, například v angličtině. Toto ohromně zrychluje jeho práci.
Předpokládáme, že s rostoucími možnostmi AI časová úspora poroste. Díky tomu se našim zaměstnancům uvolní ruce a budou se moct více věnovat kreativním činnostem. Budou mít například více času na kandidáty, kterým budou poskytovat kariérní poradenství. Případně se bavit přímo se zadavatelem, jestli je reálné na poptávanou pozici někoho najít. Budou mít více možností pracovat na samotném vztahu, na „human to human“ interakci.
Jak se změní práce náborářů v horizontu pěti let?
V tomto horizontu bude stále hrát významnou roli lidský element. Ale troufnu si říct, že 50 % až 70 % administrativní činnosti zastane AI. Náborář už nebude řešit životopisy a jejich umístění v databázi, ale díky AI se relativně rychle dostane ke klíčovým kandidátům na danou pozici.
Moje vize je, že se stane strategickým partnerem, mediátorem mezi uchazečem a firmou. Hledání zaměstnance dostane nový design, náborář se bude více věnovat strategické části náboru, zatímco ta transakční už bude záležitostí AI.
AI už dnes umí vyhodnocovat první fázi – preselekci, kdy prochází životopisy. Experimentujeme s ní, hlídáme, jestli vyhodnocování kandidátů je na stejné úrovni jako od náboráře. Případně, co v jejím výběru chybí.
Opravdu věřím, že se AI dokáže tyto věci časem naučit. Že když jí zadáte „potřebuji vývojáře softwaru pro tuto firmu s těmito znalostmi“, tak vám vyjede pět nejlepších. S nimi se pak budete bavit o klíčových věcech strategického významu jako už zmíněná kultura a hodnoty konkrétního zaměstnavatele.
Náborář tak bude mít více času na uvažování, kde hledat kvalitní kandidáty a jak se k nim dostat.
Už se ve vaší firmě se nějak připravujete na tuto budoucnost? Snažíte se klást důraz na to, aby vaši náboráři začali uvažovat jako strategický konzultant?
My jsme před prázdninami udělali informativní „tech boost“, na kterém jsme našim zaměstnancům představili aktuální technologické trendy. Každý prochází tímto školením, aby se v nich zorientoval. Ukazujeme jim, co přidáváme do našich systémů, a necháváme kolegy, aby tyto nové nástroje testovali a dávali nám na ně zpětnou vazbu. Chceme vidět, jak nám tyto technologie pomáhají. Každý krok se snažíme kvantifikovat a měřit.
Budeme potřebovat digitální dovednosti od všech. Někteří samozřejmě mají k technologiím blíže, ale chceme, aby se v nich všichni rozvíjeli. Ty, které to baví, ještě vtahujeme do různých brainstormingových debat, abychom do našeho experimentování přidávali něco, co nás může posunout dál. Technologií se nebojíme, hledáme způsob, jak nám můžou práci zjednodušit a zbavit nás méně náročných činností.
Na druhou stranu si dáváme pozor, abychom kvůli AI příliš nezlenivěli. I u transakčních činností jako přepisování poznámek se občas musíte zamyslet. Když našim zaměstnancům všechno zjednodušíme, tak to musí být vykompenzované jinak, aby se lidé dál rozvíjeli a nestaly se z nich jen automaty. Doufám, že toto nenastane, a že se najdou v jiných seberealizačních činnostech.
Jsou nějaké části náboru, kde se použití AI nehodí, a je proto lepší se spolehnout na časem prověřené procesy?
Zmínil jsem psychodiagnostiku, zaměřenou na kompetence a motivaci kandidáta. Jde o nástroj, který se používá při výběrovém řízení. Firmy, které se na ni zaměřují, mají certifikované dlouhodobě zavedené nástroje, prověřené léty praxe. Myslím si, že AI bude velice rychle schopná psychodiagnostiku takzvaně načíst a pracovat s ní. Nicméně, stále bych raději používal její stávající podobu. Psychodiagnostika se dnes dá provést taky online, ale její současná forma má větší validitu než použití AI na životopis kandidáta.
Otázka je, kam se psychodiagnostika posune. Nejsem v této oblasti expert, ale prvky AI můžou pomoct hráčům, kteří se na ni zaměřují. AI může práci těchto expertů zase někam posunout. Vstupuje do toho taky nejednoduchá debata etického rázu, osobních údajů a podobně. Načítání informací o lidech do nástrojů třetích stran a podobně může být problematické. Spousta hráčů, včetně nás, vyvíjí ve svých AI nástrojích takové prvky, abychom nemuseli posílat údaje o uchazečích mimo organizaci. Zájemci o práci dávají souhlas se zpracováním osobních údajů, ale poskytují ho jen konkrétní firmě. Tato data by tedy neměla odcházet jinam. Některé personální společnosti jsou na tuto problematiku velmi citlivé a nechtějí sdílet data se třetími stranami, dokud nebude jasný právní rámec pro používání dat umělou inteligencí.
Jaké „best practices“ týkající se použití AI byste doporučil uchazečům?
Dnes se dá snadno dostat k AI nástrojům. Uchazeči je můžou využít na formulaci motivačního dopisu, AI jim může pomoct přepsat části životopisu. AI jim taky může rychle zformulovat otázky pro potenciálního zaměstnavatele.
Dobře technicky zdatní uchazeči mají k dispozici i voiceboty. Přijdou jim vhod při online pohovoru, kdy vyhodnocují otázku zaměstnavatele a hned vám radí s odpovědí. Neznalý personalista si toho nemusí ani všimnout. Personalisté budou muset takové techniky velmi intenzivně řešit. Budou potřebovat rozlišit, co jim říká daný kandidát a co už je AI. I proto si myslím, že poslední fáze výběrového řízení, ta lidská část, je tak podstatná. Obě strany si můžou trochu pomoct umělou inteligencí. Pak už ale bude hodně záležet na tom, s jakým týmem pracujete, kdo je váš nadřízený, jak vás vede a tak dále.
Nadšení kolem AI v poslední době trošku opadá. Zbrzdí to podle vás využívání této technologie v náboru?
Myslím si, že ne. Postupujeme opatrně stejným tempem od uvedení AI, aby nás tato technologie neposunovala chybným směrem, nebyla diskriminační a podobně. Změny se dějí, i když pomaleji, než si někteří investoři mysleli. Vyhodnocuje se využití AI, zatím nejsme moc daleko a je to dobře. Jsem za takové postupné uvádění rád, držíme AI pod kontrolou, spousta firem se k ní staví s nadšením ale i opatrností, aby se vyhnuly problémům. Hledáme způsoby jejího využití a zároveň čekáme na právní rámec, který ji bude držet pod kontrolou.
Uvádíte, že už teď vznikají nová pracovní místa, kde se hlavní náplň práce točí kolem využívání AI. Můžete uvést některé příklady?
Zatím se tyto pozice točí kolem AI. Organizace nabírají zaměstnance, aby do nich AI implementovali. Jedná se například o AI produktové manažery nebo datové vědce a analytiky. Kreativci v marketingu taky začínají využívat AI a významně si díky ní zrychlují práci. Nemyslím si, že tyto pozice kvůli AI zaniknou, ale spíš se nějak posunou.
Vznikají i pozice prompt inženýrů. Věnují svoje úsilí na definici zadání, aby dostali správné výsledky. I to je dnes už dovednost.
Dnes už se tedy začínají objevovat AI specialisté, které firmám pomáhají s implementací. Zatím jich moc není, protože i tento obor se teprve rozvíjí a tito experti se učí sami. Ale je spousta nadšenců pro tuto technologii a budou se více objevovat i mezi uchazeči o zaměstnání.
Jaké AI nástroje využíváte ve svém osobním životě?
Hodně jsem používal AI, když se moje dcera připravovala na přijímačky na gymnázium. Dostala okruhy, na které se měla připravit. Díky ChatGPT jsme si rychle vygenerovali možné odpovědi a ušetřili si tak spoustu času namísto listováním v encyklopediích. Tehdy to byla moje první zkušenost.
Před nedávnem jsem připravil vizuálně krásnou pozvánku na kamarádovy narozeniny. AI se dá se využívat i pro tyto záležitosti a funguje moc hezky.
Jinak využívám AI zejména ve své práci. Sice máme připravenou sadu otázek pro uchazeče, ale čas od času mi ChatGPT pomáhá s jejich reformulací.
Milan Novák je zakladatel a CEO české personální agentury GoodCall. Milan má více než 20 let zkušeností s implementací náborových strategií. Vedle toho je spoluzakladatelem společností Recruitment Academy a Datacruit.
GoodCall je česká personální agentura, která vznikla v roce 2014 s cílem modernizovat zastaralé náborové procesy na evropském trhu. Firma už více než 10 let pomáhá zaměstnavatelům najít talenty a zefektivňovat příjímání nových zaměstnanců. Kromě náboru se zaměřuje na oblasti recruitment process outsourcing, outplacement nebo HR marketing. GoodCall má své sídlo v Praze a další pobočky v Hradci Králové, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci, Českých Budějovicích a Bratislavě. Společnost je součástí skupiny GoodGroup.