Nezávislé informace mohou přinášet užitek, ale i škodu. Takový je jeden z výsledků studie, za kterou česká ekonomka Ludmila Matysková získala ocenění Mladý ekonom od České společnosti ekonomické. Jaký je její další výzkum? A proč je německé město Bonn tím pravým pro mikroekonoma?
V loňském roce jste se svým článkem „Bayesian Persuasion With Costly Information Acquisition“ vyhrála cenu Mladého ekonom České společnosti ekonomické. Můžete shrnout, o čem článek je?
Článek studuje situaci, kdy se jeden člověk (např. lobbista) snaží přesvědčit jiného (např. politika), aby udělal určitou akci (např. schválil určitý zákon), přičemž přesvědčování probíhá formou podávání nových relevantních informací (např. výsledky studií, které lobbista uskutečnil na dané téma). Já se poté ptám, jestli možnost přístupu k nezávislým zdrojům informací je z hlediska onoho politika výhodné. Jeden z výsledků článku pak poukazuje na případ, kdy přístup k nezávislým zdrojům informací danému člověku nemusí pomoci, ale naopak mu může uškodit.
Navazuje Váš současný výzkum na tento úspěšný článek?
Vyloženě na tento článek ne, ale pořád bádám ve stejné oblasti. Můj výzkum je obecně zaměřen na to, jakým způsobem lze manipulovat informacemi ve strategických situacích.
Po dokončení doktorského studia na pražském CERGE-EI jste se přesunula do Německa na Univerzitu v Bonnu. Měla jste i další možnosti?
Hlásila jsem se i na pozice do dalších institucí, ale z Bonnu jsem dostala nabídku práce velice brzy, kterou jsem prakticky ihned přijala. A tím bylo dokonáno. V Bonnu se nachází jedna z největších skupin mikroekonomů v Evropě, srovnatelná například s Oxfordem, navíc zaměření výzkumu je pro mě jak ušité, takže tam nebylo co řešit.
Pomohl Vám přesun do nového prostředí ve výzkumné práci?
Určitě. Do Bonnu například přijíždějí přednášet své články velice často profesoři ze světových univerzit. Člověk tak zůstává v obraze ohledně směru, kam se ubírá výzkum, a zároveň má možnost konzultovat svou práci s danými profesory.
Jak se liší život akademického ekonoma v Německu oproti životu v České republice?
Nijak zásadně. Až na to, že obědové menu je v němčině.
Během studia jste dvakrát vyjela na stáž. Nejprve do New Yorku na Kolumbijskou univerzitu a následně na Univerzitě v Oxfordu. Jak Vám zahraniční výzkumná stáž pomohla?
Velice. Vytvořila jsem si tam užitečné vazby, které trvají dodnes.
Jak trávíte volný čas?
Sportem. Dříve jsem dělala atletiku, která se časem přehoupla zejména do horolezectví. Když jsem byla v Oxfordu, tak jsem tam vyzkoušela také veslování. K veslování jsem se dostala i v Bonnu. To mělo za následek, že jsem ze začátku pobytu byla schopná v němčině komunikovat pouze pomocí veslovacích povelů.