Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

Máme čekat „švýcarský scénář“ na koruně?

Devizové rezervy v držení České národní banky rostou a rostou… Do značné míry kvůli jejímu intervenčnímu režimu, v jehož rámci už od listopadu 2013 oslabuje korunu. Na devizových trzích byla banka aktivní opět letos v červenci, srpnu i září. Ve svých rezervách tak akumulovala devizy za další desítky, ne-li stovky miliard korun. Stane se pro ni situace neudržitelnou? Bude muset svůj intervenční režim „pustit“, podobně jako letos v lednu švýcarská centrální banka?

Česká národní banka v srpnu intervenovala za oslabení koruny v objemu převyšujícím sto miliard korun. Konkrétně uzavřela spotové operace za 3,73 miliardy eur. V červenci dosahovala ta samá položka hodnoty 1,03 miliardy eur. Z údajů z dekádní bilance je dále patrné, že ČNB byla na devizovém trhu aktivní i během září, a to v jeho první třetině. Ve zbylých dvou třetinách září však už neintervenovala. Lze odhadovat, že od července do září intervenovala v souhrnném objemu 190 miliard korun. Taková částka v podstatě odpovídá objemu počáteční intervence, té z listopadu 2013. Tehdy ČNB oslabila korunu během několika dní akumulací dodatečných rezerv v objemu kolem 200 miliard korun. V průběhu celého intervenčního režimu, od listopadu 2013 až do dnešních dní, tedy ČNB intervenovala v objemu blížícím se 400 miliardám korun.

Akumulace rezerv související s intervenčním oslabováním koruny pochopitelně zásadně přispívá k růstu celkového objemu devizových rezerv v držení ČNB. Letos ke konci září tento celkový objem vůbec poprvé překročil úroveň 1,5 bilionu korun. Nabízí se tak otázka, zda a do jaké míry je další předpokládaná akumulace devizových rezerv Českou národní bankou udržitelná. Připomeňme, že ČNB v současnosti nevylučuje možnost udržení intervenčního režimu až do roku 2017. To by samozřejmě značilo další očekávaný nárůst objemu celkových devizových rezerv. Může si jej ČNB dovolit?

Česká národní banka v srpnu intervenovala proti koruně v objemu přes 100 miliard korun. To je více než trojnásobek červencové částky

Posted by Roklen24 on 7. říjen 2015

 

V současné době odpovídají devizové rezervy ČNB zhruba 36 procentům hrubého domácího produktu České republiky. V říjnu 2013, tedy poslední měsíc před zahájením intervenčního režimu, představovaly devizové rezervy ČNB zhruba 22 procent hrubého domácího produktu ČR. V poměru k HDP tedy během doby trvání intervenčního režimu narostly o čtrnáct procentních bodů. To není nijak závratné číslo. Navíc je třeba uvést, že objem devizových rezerv roste i z jiných důvodů než kvůli akumulaci deviz související s intervenčním oslabováním koruny. Například od ledna 2014 do poloviny letošního roku narostl objem devizových rezerv v držení ČNB z 1,14 na 1,39 bilionu korun, tedy o 250 miliard, avšak ČNB v té době nevydala na intervenční oslabení koruny ani haléř.

Zdá se tedy, že ČNB je stále v poměrně komfortní pozici. Připomeňme, že i nyní jsou jí akumulované rezervy v poměru k HDP stále pod úrovní objemu rezerv, které držela švýcarská centrální banka v září 2011. Tedy v době, kdy zahajovala svůj intervenční režim, v jehož rámci oslabovala frank vůči euru. Tehdy devizové rezervy švýcarské centrální banky již přesahovaly úroveň 40 procent HDP země. Do ledna 2015, kdy banka svoji intervenci šokově ukončila, se vyšplhaly zhruba o 50 procentních bodů, až k úrovni 90 procent v poměru k HDP švýcarské ekonomiky. Pozice švýcarské centrální banky byla navíc ještě ztížena tím, že ztráta, kterou vykazuje, má politický dopad, neboť je jí negativně dotčeno hospodaření jednotlivých švýcarských kantonů. S ničím obdobným se ČNB pochopitelně vypořádávat nemusí.

Sečteno, podtrženo, jakkoli lze očekávat další tlaky na posílení koruny a jakkoli lze čekat, že ČNB bude muset zejména v příštím roce za účelem ubránění svého intervenčního závazku intervenovat v objemu řádově odpovídajícím až stovkám miliard korun, zatím nelze předpokládat „švýcarský scénář“. Objem akumulovaných devizových rezerv v poměru k HDP je stále příliš malý na to, aby z hlediska ČNB představoval bezprostřední ohrožení jejího intervenčního závazku. Oproti švýcarské centrální bance je ČNB stále v příznivější pozici, a to nejen v porovnání se situací v lednu 2015, ale dokonce i v porovnání se situací v září 2011, kdy švýcarská centrální banka svůj intervenční režim zahajovala.

 

Newsletter